Navalnyj, který je pokládán za nejvážnějšího Putinova oponenta na ruské politické scéně, byl zatčen hned po nedělním příletu do Moskvy z Německa. V Berlíně se zotavoval ze srpnového pokusu o otravu, který připisuje Putinovi a jeho tajné službě FSB. Nyní v moskevské cele čeká na soud, který jej podle ruských médií nejspíše pošle na 3,5 roku do vězení pod záminkou neplnění pravidel dříve uloženého podmíněného trestu.
Europarlament v usnesení, které přijal poměrem hlasů 581 ku 50, "vyzývá EU a její členské státy, aby zásadně přehodnotily spolupráci s Ruskem na rozličných platformách zahraniční politiky a projektech, jako je Nord Stream 2, jehož dokončování se musí okamžitě zastavit".
Plynovod, který je podle ruského plynárenského gigantu Gazprom hotov z 94 procent a má začít fungovat ještě letos, unijní země rozděluje. Zatímco Německo, kam má podzemním potrubím plyn z Ruska proudit, jej dlouhodobě podporuje, středoevropské či pobaltské země jsou proti. Je podle nich nevýhodný pro EU a komplikuje pozici Ukrajině, tedy stávající tranzitní zemi.
Unie v říjnu za otravu Navalného zařadila na sankční seznam šest ruských představitelů a státní chemický ústav. Europoslanci vyzvali k tomu, aby byla listina rozšířena o "jedince a právní subjekty podílející se na rozhodnutí zatknout a uvěznit" Navalného.
Sám ruský opoziční lídr krátce po svém zotavení unii vyzval, aby příště své postihy cílila spíše na oligarchy z bezprostředního okolí prezidenta Vladimira Putina. To by podle něj Kreml pocítil více než dosavadní zákazy cest do EU a zmrazení majetku různých úředníků.
Evropští zákonodárci apelovali na členské země, aby "zavedly sankce proti ruským oligarchům spojeným s režimem a lidem z nejbližšího okruhu prezidenta Putina".
Pro přijetí sankcí je nutná jednomyslná shoda všech 27 unijních zemí. Zatímco zejména pobaltské státy či Polsko volají po potrestání některých činitelů či subjektů, další země jako například Německo, Francie či Maďarsko jsou vůči možným postihům opatrnější. Ministři zahraničí budou o možných sankcích mluvit na pondělní schůzce v Bruselu.
Podle šéfa zahraničního výboru ruské státní Dumy Leonida Sluckého je usnesení Evropského parlamentu příkladem zasahování do vnitřních záležitostí Ruské federace. "Všechna podobná usnesení mají doporučující charakter a slouží k udržení rusofobního tónu kvůli odvrácení pozornosti od problémů se stavem demokratických svobod ve vlastních zemích," citovala ho agentura TASS. "A soudě podle prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové, nikdo se nechystá kvůli Navalnému běžet a zastavovat Severnyj Potok 2 (Nord Stream 2)," dodal Sluckij s odkazem na vyjádření Merkelové, která uvedla, že se její postoj k budovanému plynovodu navzdory případu Navalného nezměnil.
Video: Zatčený Navalnyj? Putin ho má za nepřítele, může sedět několik let, říká Litvin
