Brusel - Vůbec nejdůležitější schůzka zemí Evropské unie se odehraje bez Čechů.
Premiér Bohuslav Sobotka bude na summitu lídrů členských států osmadvacítky jen první den. V pátek 10. března Brusel opustí a odjede do Brna na sjezd sociálních demokratů, kterým předsedá.
"V pátek nás nejspíš bude zastupovat slovenský premiér Robert Fico," řekl Aktuálně.cz diplomat obeznámený se situací, který nechtěl být jmenován. Česko tak předá hájení svých zájmů Slovensku.
Podle pravidel se summitů může za každou zemi zúčastnit jen předseda vlády nebo hlava státu - nikdo jiný. Pokud by tedy Češi chtěli mít na vrcholné evropské schůzce svého vlastního zástupce, musel by Sobotku nahradit prezident Miloš Zeman.
Na summity, oficiálně nazývané Evropská rada, ale za Česko tradičně jezdí premiér. "Pro Česko bude lepší, když ho bude zastupovat Fico, než aby tam seděl Zeman," řekl Aktuálně.cz další nejmenovaný český diplomat.
Podle zdrojů redakce byl Sobotka rozčílený na tým ČSSD v Lidovém domě, když se dozvěděl, že kvůli sjezdu bude muset odjet z evropského summitu o den dřív. Termín evropské schůzky se přitom věděl minimálně půl roku předem, takže Sobotka svým stranickým kolegům vyčítal, že nedokázali den sjezdu přizpůsobit jeho povinnostem jakožto premiéra.
Zastupování států není novinka
Každá země si může sama určit jiný stát EU, který ji bude na summitu v případě nutnosti zastupovat.
Sobotka měl na loňském summitu v březnu původně zastupovat slovenského premiéra Fica, který měl tehdy z evropské schůzky předčasně odjet kvůli domácím jednáním o sestavení nové vlády. Část opozice tehdy Fica tvrdě kritizovala a vyčítala mu, že v Bruselu nebude hájit slovenské zájmy. Fico ale nakonec domácí schůzky odsunul a na summitu zůstal až do konce.
Sobotka ale už dříve hájil zájmy jiné země, a to Polska na neformálním summitu v maltské Vallettě v listopadu roku 2015. Požádala ho o to tehdejší polská premiérka Ewa Kopaczová, která nemohla přijet, protože poprvé po volbách zasedal nově zvolený polský parlament.
Prezident Andrzej Duda tehdy i přes prosby premiérky odmítl svolat poslance v jiném termínu.
Vzájemné záskoky jednotlivých zemí jsou výjimečné, ale stávají se. Za nemocného kyperského prezidenta Nikose Anastasiadese jeho roli jednou převzal šéf řecké vlády Alexis Tsipras. Když zase někdejší britský premiér David Cameron z jednoho ze summitů odjel dříve, pravomoc hájit britské zájmy od něj dostal předseda nizozemské vlády Mark Rutte.
Vzájemné zastupování je tak i ukazatelem toho, jaké země k sobě v rámci EU mají blízko. Slovensko je pro Čechy první volbou, což platí i naopak.
Obhájí Donald Tusk svou pozici?
Premiéři či prezidenti států Unie na blížícím se summitu v Bruselu zvolí svého nového předsedu.
Měl by se jím znovu stát dosavadní předseda Evropské rady, bývalý polský premiér Donald Tusk. Současná polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost ho sice nepodporuje, Tusk má ale jistý hlas prakticky všech ostatních zemí.
Česko ho považuje za jednoho ze svých největších spojenců v Bruselu a o jeho znovuzvolení velmi stojí.
Páteční jednání, na kterém už český zástupce nebude, se sejde ve formátu 27 zemí EU bez Velké Británie. Státy by měly podle momentálně platného programu řešit budoucnost Unie, a měly by se tedy věnovat přípravě summitu v Římě, který bude 25. března.
Evropská komise proto tento týden předložila pět variant, kam by se měla EU po plánovaném odchodu Velké Británie ubírat.
Česko a další země visegrádské čtyřky se obávají takzvané dvourychlostní Evropy, která je jedním z pěti možných scénářů. Skupina států ochotných k další integraci by v takovém případě mohla postupovat napřed bez ohledu na ostatní. Česko se bojí, že by takový plán mohl ohrozit jednotný evropský trh, na kterém je hospodářsky závislé.
