Šéf vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň kontroluje holding Agrofert.
Rezoluce vyzývá Evropskou komisi k nulové toleranci vůči střetům zájmů a české úřady k tomu, aby vytvořily spolehlivý systém jejich odhalování a potírání. Právně nezávazné usnesení podpořilo 510 poslanců, 53 jich bylo proti a 101 se zdrželo hlasování. Pro v pátek hlasovala velká většina zástupců největších parlamentních frakcí včetně liberálů, do nichž patří poslanci zvolení za Babišovo hnutí ANO.
Rezoluci podpořila i většina z 21 českých poslanců od členů lidovecké frakce přes piráty po konzervativce z ODS. Proti se vyslovila pětice zákonodárců zvolených za ANO, pouze poslankyně Radka Maxová se zdržela hlasování. Usnesení odmítli také dva politici SPD Ivan David a Hynek Blaško, kteří byli proti jako jediní zástupci nacionalistické frakce. Komunistická poslankyně Kateřina Konečná, jejíž strana v Česku podporuje Babišovu vládu, se zdržela hlasování.
Usnesení vychází z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala. Kontrolní výbor EP podnikl v únoru cestu do Česka, kde podle své šéfky Hohlmeierové jeho členové zjistili, že české úřady neumějí střety zájmů politiků efektivně kontrolovat.
Česká pravidla se podle ní liší od standardu v jiných zemích, neboť jsou v nich rozhodující čestná prohlášení politiků, jež úřady neprověřují. "Nikdo si nemůže vybírat svá pravidla," řekla novinářům německá politička, podle níž Česko budí dojem, že pro něj neplatí část unijního finančního nařízení o střetech zájmů.
Andrej Babiš podle textu rezoluce stále kontroluje holding Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což "zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce". Pokud audity Evropské komise prokážou střet zájmů, měl by se podle europoslanců premiér buď vzdát veřejných funkcí, zbavit veškerého spojení s Agrofertem, nebo by firma neměla přijímat evropské peníze, konstatuje europarlament.
Loňská zpráva auditorů komise, která se týkala dotací ze strukturálních fondů EU, konstatovala, že Babiš je ve střetu zájmů. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, přestože ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Premiér to odmítá a usnesení EP i jeho misi v Česku označuje za zpolitizovanou záležitost, která má ovlivnit výsledek dosud neukončené auditní procedury.
Poslanci v textu rovněž přivítali obnovení Babišova trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. O tom rozhodl v prosinci nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poté, co jej dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil.
Střet zájmů je téma od samého začátku
O možném Babišově střetu zájmů se mluví prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do sněmovny a Babiš v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert, jehož byl tehdy majitelem, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR.
Výrazné bylo i Babišovo angažmá v médiích, skupina Mafra vlastněná Agrofertem patří k největším mediálním domům v ČR.
Podle novely zákona o střetu zájmů, známé také jako "lex Babiš", přijaté začátkem roku 2017 přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta Miloše Zemana, smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro firmy, v nichž ministři drží nejméně 25 procent.
Zákon zakazuje členům vlády i dalším činitelům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Začátkem července 2018 schválil Evropský parlament nová pravidla pro střet zájmů a Evropská komise došla k závěru, že Babiš je podle nových pravidel ve střetu zájmů, i když firmy jsou ve svěřenském fondu. "Žádný střet zájmů nemám, řídím se podle našich zákonů. S Evropskou komisí jsme v kontaktu a já předpokládám, že se to vyřeší," reagoval tehdy Babiš.
Vracení dotací
Loni na jaře dorazily do ČR dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkaly Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise dospěla k závěru, že Babiš má dál vliv na Agrofert a současně má jako premiér vliv na použití unijních peněz. ČR proto hrozilo, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu kolem 450 milionů korun dotací pro Agrofert.
Odpověď na zprávu předali zástupci ministerstva pro místní rozvoj na konci srpna stálému zastoupení ČR v Bruselu. Babiš vracení peněz vyloučil.
Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala EK českým úřadům koncem listopadu 2019.
