Emise zabíjí víc, než se myslelo, tvrdí nová studie. Jen v Česku 25 tisíc lidí ročně

Helena Truchlá Helena Truchlá
9. 2. 2021 20:00
Podle nové studie vědců z Harvardovy univerzity a několika výzkumných center ve Velké Británii zemřelo na důsledky spalování fosilních paliv v roce 2018 osm milionů lidí. Výpočty, které autoři zkombinovali se speciálním 3D modelem planety, ukázaly, že emise z uhlí, benzinu nebo nafty jsou smrtelnější, než se odhadovalo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

"Spalování fosilních paliv, jako je uhlí nebo nafta, může za smrt každého pátého člověka na celém světě," říká Karn Vohra z Univerzity v Birminghamu, jeden z autorů výzkumu, který má server Aktuálně.cz k dispozici. 

Nejvyšší úmrtnost připadá podle zjištění vědeckého týmu na ty oblasti, které mají nejhorší koncentraci tohoto typu znečištění vzduchu. Kromě východního pobřeží Severní Ameriky a jihovýchodní Asie mezi ně patří také Evropa. 

Každoročně zemře v Česku podle statistického úřadu kolem 110 tisíc lidí. Z výpočtů expertů z Harvardovy univerzity, Univerzity v Birminghamu, Leicesteru a University College London vychází, že důsledkům dlouhodobého vystavení částicím o velikosti do 2,5 mikrometru, vyprodukovaným při spalování fosilních paliv, podlehne necelá čtvrtina z nich. Tedy 25 tisíc lidí. Je to srovnatelné číslo jako v podobně lidnatém Maďarsku, o něco větší Belgii, ale také Nigérii, která má přes 200 milionů obyvatel. 

To, že jemné částice mají škodlivé dopady na lidské zdraví, usazují se na průduškách a přispívají k nemocem srdce a plic, není novinka. Studie ale podle autorů mění pohled na to, jak moc jsou doopravdy smrtelné. Tým se vymezuje proti dosud publikovaným výzkumům, které kombinovaly data ze satelitů a pozemních pozorování, a sledují všechny jemné částečky ve vzduchu, nejen ty ze spalování.

"Spíš než spoléhat na průměrné hodnoty z velkých oblastí jsme chtěli zmapovat místa, která jsou znečištěná a kde žijí lidé. Abychom přesněji věděli, co dýchají," říká Vohra.

Proč byla čísla vyšší?

Vědci využili takzvaný GEOS-Chem, trojrozměrný model atmosféry, vyvinutý na americkém Harvardu. Zemský povrch díky němu rozdělili na "krychle" o velikosti asi 50 krát 60 kilometrů a v nich měřili míru znečištění. Použili k tomu odhady o emisích lodní, letecké i pozemní dopravy, energetiky, těžby ropy a zemního plynu i dalšího průmyslu, které zkombinovali s meteorologickými daty americké kosmické agentury NASA.

Částice pod mikroskopem

Takzvané PM 2.5 jsou částice o průměru do 2,5 mikrometru. Pro srovnání: lidský vlas má v průměru 50 až 70 mikrometrů. Do vzduchu se uvolňují z chemických procesů v elektrárnách, průmyslových výrobách a spalovacích motorech aut.

Tyto částice jsou tak jemné, že proniknou hluboko do plic. O něco větší částice tvoří prach nebo požáry. 

Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) vyvolává nadměrný výskyt těchto částic kašel a nevolnost. Může způsobovat onemocnění plic a srdce, astma, rakovinu, vést k infarktům a ohrožovat na životě těhotné ženy i jejich novorozence. Podle EPA se částice usazují v řekách a půdě, poškozují a znečišťují vodu i zemědělské plodiny.

"Zaměřili jsme se na rok 2012, protože ten nebyl ovlivněn jevem El Niño," vysvětluje Vohra, proč se data mohou na první pohled jevit zastaralá. El Niño působí na globální proudění vzduchu, a tím i na pohyb emisí. Výsledky by proto nemusely odpovídat skutečnosti. 

"Pak jsme opravili data z Číny a došli jsme k závěrům i za rok 2018," dodává. V průběhu šesti let totiž Čína značně omezila svoje emise, a počet mrtvých se tak snížil o 1,5 milionu. Stále tam ale podle vědců zemře na následky znečištění vzduchu nejvíc lidí z celého světa. 

Dva experti na environmentální epidemiologii, kteří se do výzkumu zapojili, pak vytvořili vlastní matematický model, podle kterého počítali oběti znečištění vzduchu. Právě tady došlo nejspíš k největšímu odchýlení od jinde zveřejněných dat.

Dřív se totiž k odhadu působení částic o velikosti do 2,5 mikrometru používaly jako vzor účinky cigaretového kouře v uzavřených prostorách. "Novější studie z Asie ale odhalily, že takový postup významně podceňuje riziko," tvrdí epidemiologové. Jejich model má proto v počítání mrtvých "širší záběr" a výsledkem je mnohem vyšší číslo.

Nový rozměr známého problému

Na problém s jemnými částečkami ve vzduchu upozorňuje dlouhodobě Světová zdravotnická organizace (WHO) i Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Ta v poslední zprávě o kvalitě ovzduší v Evropě uvádí, že na důsledky znečištění zemřelo v roce 2018 předčasně 400 tisíc lidí. Odhad nově publikované studie pro stejný region je mnohem vyšší, a to 1,4 milionu. 

Odhadovaný počet předčasných úmrtí ročně v důsledku výskytu částic PM 2.5 ze spalování fosilních paliv.
Odhadovaný počet předčasných úmrtí ročně v důsledku výskytu částic PM 2.5 ze spalování fosilních paliv. | Foto: Global mortality from outdoor fine particle pollution generated by fossil fuel combustion: Results from GEOS-Chem

Vohra připouští, že v některých oblastech se od sledovaného roku 2012 mohlo znečištění snížit. EEA před devíti lety uváděla v Evropě o 30 tisíc více mrtvých. "Podle mých odhadů došlo třeba ve Velké Británii k poklesu o 11 procent. Naopak v mojí domovské Indii se emise naopak zvýšily," dodává Vohra. Tvrzení, že jeden z pěti lidí na planetě umírá kvůli spalování fosilních paliv, proto podle něj platí dál.

Z nových údajů EEA rovněž vyplývá, že mezi státy, které v Evropě překračují bezpečnou hranici koncentrace částic, patří i Česko, kde evropská čísla za rok 2018 přisuzují důsledkům tohoto typu znečištění smrt bezmála 11 tisícům lidí. 

Podobnou hodnotu uvádí také nedávno spuštěná česká iniciativa "Lékaři za zdravé srdce Evropy". Chirurg Pavel Pafko, ekotoxikolog Radim Šrám, odbornice na plicní choroby Jana Skřičková a další zdravotníci v ní upozorňují, že emise mimo jiné zhoršují průběh nemoci covid-19. 

"Znečištěné ovzduší zvyšuje riziko plicních chorob, ale také riziko vzniku demence a dalších onemocnění. Harvardská studie ukazuje závažné dopady spalování uhlí na zdraví lidí v Česku," uvádí například lékařka a gerontoložka Iva Holmerová, která petici také podepsala. 

Kampaň, organizovaná ekology z neziskové organizace Hnutí Duha, proto požaduje co nejrychlejší ukončení spalování a těžby uhlí v Česku. A o tom hovoří i zahraniční autoři studie. "Chtěli jsme se zaměřit jen na člověkem vypouštěné emise do ovzduší, to znamená ze spalování fosilních paliv. Jako lidstvo to dokážeme mnohem víc ovlivnit než třeba požáry lesů. Je to jasná zpráva zákonodárcům a dalším zúčastněným," uzavírá Vohra.

Studie jeho týmu vychází v úterý v časopisu Environmental Research.

Video: Ledovec Mar de Glace mizí z nejvyšší evropské hory Mont Blanc

Ledovec Mar de Glace na severní straně Mont Blancu se za poslední roky ztenčil o desítky metrů. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Ondra a Adamovská jsou mistry republiky v boulderingu

Olympionik Adam Ondra a Eliška Adamovská vyhráli mistrovství republiky v boulderingu. Oba favorizovaní sportovní lezci ve finále šampionátu ve Slaném pokořili jako jediní všechny čtyři cesty.

Za bývalým mistrem světa v boulderingu i v lezení na obtížnost Ondrou, který v Tokiu nenaplnil medailové ambice a v olympijském finále skončil šestý, skončil hlavní soupeř Martin Stráník. Ten měl "topy" tři. Bronz získal Štěpán Volf.

Adamovská, jež v červenci vyhrála v Brianconu závod Světového poháru v obtížnosti, dnes ve Slaném zvítězila před Michaelou Smetanovou a Markétou Janošovou.

Další zprávy