Konec uhlí v Česku. Podívejte se, jak se kraje vyrovnávají s bolavým koncem jedné éry

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
6. 2. 2021 20:34
Zatímco se vláda zabývá doporučením Uhelné komise přestat využívat uhlí pro výrobu tepla, redakce Aktuálně.cz se krátce podívala na fárání v českých zemích. Kolik bylo havířů, jak klesala produkce a jaká čeká české uhelné regiony budoucnost v době zelené politiky EU? Podívejte se na naši videografiku.
Regio projekt - Konec těžby uhlí v Česku | Video: Jakub Zuzánek, Martin Krepindl

Těžba uhlí v Česku se chýlí ke konci. Je neekonomická a nevyhovuje zelené cestě, po které se Česko, Evropská unie i další státy světa v novém tisíciletí ubírají. Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038, část vlády se ale vyslovuje pro dřívější odklon od uhlí a uvažuje už o roku 2033. 

Počátky těžby uhlí v českých zemích přitom sahají až do pravěku. Masovější poptávka přišla s průmyslovou revolucí v 18. a 19. století a největšího rozkvětu se dočkala až v dobách ČSSR. Průměrná měsíční mzda havíře na konci 80. let 20. století byla přes 7000 Kčs, tedy zhruba dvouapůlnásobek tehdejšího průměrného československého příjmu.

Ve druhé polovině 20. století také těžba dosahovala neustále navyšovaných rekordů. Zatímco v roce 1965 se na území současného Česka vytěžilo 11,9 milionu tun černého uhlí a 68,4 milionu tun hnědého a lignitu, v roce 1988 to bylo "jen" 9,3 milionu tun černého, ale zato 92,4 milionu tun hnědého uhlí.

Produkce, dovoz a vývoz hnědého uhlí v letech 1965 až 2017.
Produkce, dovoz a vývoz hnědého uhlí v letech 1965 až 2017. | Foto: MPO ČR

Masový útlum těžby v Česku a v zemích dál na východ nastal oproti Západu o několik desítek let opožděně, spolu s politickými změnami dorazil až v 90. letech. Zároveň se změnil pohled na hornictví jako takové, v očích mnoha lidí bylo pevně spojeno s minulým režimem. Na přelomu tisíciletí navíc začal růst tlak na čisté životní prostředí a zelenou ekonomiku. 

V roce 2000 už Česko podle MPO produkovalo jen 6,7 milionu tun černého a 50,3 milionu tun hnědého uhlí. V roce 2017 pak pouhých 2,5 milionu tun černého a 39,3 milionu tun hnědého uhlí.

Konec černého uhlí

Černé uhlí se v Česku těží v hlubinných dolech, v současnosti už pouze v nejrozsáhlejší ostravsko-karvinské uhelné pánvi. Dříve fungovaly také doly na Kladensku, Plzeňsku či v rosicko-oslavanském revíru na jižní Moravě. 

Na Plzeňsku vyjel po více než 200 letech poslední vozík z dolu Krimich v Tlučné 31. března 1995.

Na Kladensku byla těžba po 227 letech ukončena 29. června 2002, kdy skončily těžební práce v dole Schoeller v Libušíně u Kladna. Náklady na těžbu se spolu se zpřísňováním bezpečnostních pravidel staly nerentabilní.

Těžba v rosicko-oslavanském revíru, kde na začátku 20. století fungovalo přes 20 dolů a pracovalo skoro 3000 havířů, byla po útlumu od 70. let definitivně ukončena v roce 1992.

Oproti tomu hlubinná těžba černého uhlí v nejrozsáhlejší ostravsko-karvinské uhelné pánvi, kde se nachází na 90 procent českých zásob černého uhlí, stále pokračuje. I když i zde se blíží ke svému konci. Mezi roky 2010 a 2017 podle MPO poklesla výroba elektřiny a tepla z černého uhlí o více než čtvrtinu.

Zbývají poslední šachty

V nejrozsáhlejší české uhelné pánvi těží jediný český producent černého uhlí - společnost OKD. Dnes už však jen na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. Zadluženou společnost převzal v roce 2018 stát prostřednictví firmy Prisko.

K 31. březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov (Závod Útlum-Jih), v němž ke konci pracovalo asi 1300 lidí. Z dolu Lazy v Orlové na Karvinsku pak havíři vyvezli poslední vozík s černým uhlím 28. listopadu 2019.

OKD tak má dnes v provozu už jen důlní lokality ČSA a Darkov a ČSM-Sever a Jih. Na konci února by však měla kvůli neekonomičnosti skončit těžba i v karvinských dolech Darkov a ČSA. Definitivně by těžba na všech dolech OKD měla podle premiéra Andreje Babiše skončit už v roce 2022, i když původně se mluvilo až o roku 2030. 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v září 2020 uvedl, že náklady na utlumení těžby v dolech OKD do roku 2035 dosáhnou zhruba 15,6 miliardy korun.

Hnědé uhlí se dnes v Česku těží už jen povrchově především v podhůří Krušných hor, tedy v sokolovské a mostecké pánvi. Těžba v posledním hlubinném hnědouhelném dole v Česku, na dole Centrum na Mostecku, skončila 1. dubna 2016. V roce 1945 přitom bylo hnědouhelných dolů v severních Čechách více než 30.

Od roku 1991 v severních Čechách platí územní limity těžby. Dnes v regionu pracují celkem čtyři společnosti: Sokolovská uhelná (lom Jiří a lom Družba), majetkově spřízněné Severní energetická (lom ČSA) a Vršanská uhelná (lom Vršany) a také pod ČEZ spadající Severočeské doly (lom Bílina, lom Nástup - Tušimice).

Nová práce se hledá těžko

Úpadek těžebního a návazného těžkého průmyslu má přitom na dotčené regiony velmi citelný dopad. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj už skoro tři desetiletí vedou žebříček nezaměstnanosti v zemi.

Nezaměstnanost podle krajů v letech 2005 až 2020.
Nezaměstnanost podle krajů v letech 2005 až 2020. | Foto: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Ještě v roce 1990 s černým a hnědým uhlím pracovalo asi 106 tisíc lidí, v roce 2000 to bylo už jen 40 tisíc. V roce 2010 pak číslo pokleslo na 27 tisíc. V roce 2018 už to bylo podle dat MPO dohromady pouze 13 706 pracovníků (7330 v případě černého uhlí a 6376 v případě uhlí hnědého), tedy necelá osmina oproti roku 1990.

Oproti údajům z prvních let nového tisíciletí je však dnes nezaměstnanost v případě Moravskoslezského a Ústeckého kraje zhruba třetinová, v případě Karlovarské kraje asi poloviční.

Pomocná ruka Evropské unie

Regiony závislé na těžbě a spalování uhlí mají před sebou další náročná desetiletí, Evropu totiž čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Emise skleníkových plynů by měly do roku 2050 fakticky spadnout na nulu. 

Fond spravedlivé transformace (FST)

Nový finanční nástroj v rámci politiky soudržnosti, jehož cílem je poskytovat podporu regionům, které čelí vážným sociálněekonomickým výzvám vyplývajícím z přechodu na klimatickou neutralitu. FST usnadní provádění tzv. Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit EU do roku 2050 klimaticky neutrální.

Moravskoslezskému, Karlovarskému a Ústeckému kraji EU na pomoc přiklepla okolo 42 miliard korun z tzv. Fondu pro spravedlivou transformaci. Ten je přímo určen evropským regionům, které přecházejí z uhlí na jiné oblasti hospodářství. K dispozici je také Modernizační fond, kde je okolo 130 miliard korun, fond obnovy, kohezní fondy i fond React-EU. Kraje nyní zjišťují, co všechno z nich bude možné zaplatit.

Karlovarský kraj už zpracoval desítky projektů. Peníze chce nalít do energetiky, teplárenství, digitalizace, ale také do vzdělávání nebo na podporu menších podniků.

V Ústeckém kraji by finance z EU mohly podpořit třeba testování autonomních aut v Ústí nad Labem nebo obnovitelné zdroje na Žatecku. V Moravskoslezském kraji by zase ostravská Liberty za evropské peníze ráda přebudovala svou ocelárnu na ekologičtější hybridní typ.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 34 minutami

Ve druhém čtvrtletí porušily zákon téměř čtyři pětiny kontrolovaných e-shopů

Téměř čtyři pětiny internetových obchodů, které v letošním druhém čtvrtletí zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušily zákon. Pochybení se nejčastěji týkala práv spotřebitelů a především toho, že provozovatelé e-shopů neposkytli zákazníkům informace ohledně reklamace a mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Inspekce o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě, kde současně připomněla, že vzhledem k epidemii nemoci covid-19 zájem o nákupy přes internet vzrostl. Za zjištěné nedostatky ČOI uložila firmám ve sledovaném období 452 pokut za 2,64 milionu korun.

"Výsledky kontrol potvrdily, že v oblasti internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování práv spotřebitelů," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Zdroj: ČTK
před 46 minutami

Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly

Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.

Od začátku letošního roku technologické společnosti podle FT podepsaly rekordních 9222 smluv o převzetí podniků v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů u každého z nich. Vlna akvizic přichází v době, kdy se na velké technologické podniky soustředí čím dál větší pozornost ze strany regulátorů i politiků. Firmy jako Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft se stávají terčem obvinění, že svými podnikatelskými praktikami omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele, píše britský list.

Zdroj: ČTK
Další zprávy