Jak se Hongkong za posledních 20 let změnil?
Hodně. Sedmimilionové přístavní město je čím dál těsněji propojené s pevninskou Čínou. Skrze dopravní uzly, školy nebo firmy.
Politicky je bývalá britská provincie rozdělená na dva tábory. První část prosazuje komunistickou linii centrální Číny. Demokratická opozice naopak trvá na tom, že Hongkong si musí od totalitního Pekingu udržet co největší autonomii.
Očekává se proto, že dvacáté výročí spojení s Čínou budou prokomunističtí politici oslavovat a demokratická část naopak protestovat.
Deset aktivistů například tento týden zahalilo pozlacenou sochu květu bauhínie - oficiálního symbolu předání Hongkongu do čínských rukou v roce 1997 - do černé látky (viz níže). Policie ji ale okamžitě sundala.
We cover up statue symbolizing Hong Kong's return to Communist rule to against Beijing's suppression on HK democracy ahead of Xi visit. pic.twitter.com/9mvH2jtzOn
— Joshua Wong Chi-fung (@joshuawongcf) June 26, 2017
Na připomínku spojení Hongkongu s Čínou dorazil i čínský prezident Si Ťin-pching. Celé město se kvůli bezpečnostním opatřením proměnilo v nedobytnou pevnost. V ulicích má být podle britského listu The Independent kolem devíti tisíc policistů.
Hongkongská policie už předem zakázala účastníkům protestního pochodu mít s sebou transparenty s protičínskými hesly a fotografiemi s odkazem, že by to mohlo prezidenta uvést do "rozpaků".
Jak se k politice komunistické Číny staví obyvatelé Hongkongu?
Někteří z nich - asi jedno procento ročně - jsou se situací ve městě natolik nespokojení, že odcházejí do emigrace.
Ti, kteří zůstávají, nečekají, že se v dohledné době něco v této "zvláštní správní oblasti" změní, protože komunistický Peking má všechno pevně pod kontrolou.
Nespokojenost s postupným omezováním demokratických svobod ve městě roste v posledních letech hlavně mezi mladými lidmi. Ti se na podzim 2014 vzbouřili proti centrální vládě a žádali demokratické volby oficiálního správce provincie.
Následovaly několikatýdenní demonstrace, vedené mj. studentem Joshuou Wongem, pro které se ujal název "deštníkové hnutí" - podle deštníků, kterými se lidé chránili před policejními vodními děly a slzným plynem.
Oficiální správce Hongkongu ale tehdy nařídil policii, aby desetitisíce demonstrantů rozehnala silou, což se taky stalo.
Část mladých obyvatel Hongkongu dál požaduje nezávislost města na Číně.
Jak proběhlo před 20 lety předání Hongkongu Číňanům?
Na slavnostní ceremonii předání Hongkongu Číně přijel britský následník trůnu princ Charles a tehdejší premiér Velké Británie Tony Blair.
Ve svém deníku, který si Charles v té době psal a který později unikl na veřejnost, si mimo jiné poznamenal, že čínské vedení vypadá jako "skupina otřesných starých voskových figurín".
Po skončení ceremonie nasedli princ, britský premiér a poslední guvernér v Hongkongu Chris Patten na královskou jachtu Britannia a odpluli.
Hongkong nebyl před dvaceti lety s pevninskou Čínou úplně propojený. Udržel si některé instituce z doby britské koloniální nadvlády - nezávislé soudnictví, samostatný zákonodárný sbor a svobodu projevu.
Proč chtěla Čína získat Hongkong pod svou správu?
Od roku 1949, kdy se komunisté v Číně chopili moci, chtěli, aby enklávy, které byly pod správou cizích zemí, přešly do rukou Pekingu.
V 80. letech minulého století dokonce tehdejší čínský vůdce Teng Siao-pching hrozil britské premiérce Margaret Thatcherové, že Hongkong převezme silou, pokud se s Londýnem nedomluví na klidném předání.
Britům bylo už tehdy jasné, že jejich vláda nad Hongkongem se chýlí ke konci. V roce 1997 totiž měla vypršet smlouva z konce 19. století o postoupení území dnešního Hongkongu Británii na 99 let.
Hongkong byl pro Číňany přitažlivý taky tím, že se z něj během 20. století stalo významné ekonomické a obchodní centrum.
Jaké jsou vyhlídky Hongkongu do budoucna?
Nepříliš růžové.
Letos v březnu zvolila 1194členná hongkongská komise, ve které mají většinu stoupenci centrální čínské vlády, novou správkyni města.
Stala se jí Carrie Lamová, která je oblíbenkyní komunistického Pekingu. Do funkce ji uvede čínský prezident Si v rámci víkendových oslav 20. výročí předání Hongkongu pevninské Číně.
Je tedy pravděpodobné, že propojování Hongkongu s pevninskou Čínou a omezování jeho autonomie bude pokračovat.
Obyvatelé Hongkongu se většinou o "velkou" politiku nezajímají a řeší hlavně každodenní problémy. K nim patří například prudce rostoucí ceny nemovitostí, zhoršující se úroveň vzdělávání nebo mzdy, které se už několik let nezvyšují.
V roce 2047 navíc uplyne padesátileté období, během kterého slíbilo vedení komunistické Číny dodržovat v Hongkongu politiku "jedna země, dva systémy".
Region je tedy sice součástí Číny, ale má autonomní status, vlastní vládu a zákony. Hlavně politická reprezentace Hongkongu je ale čím dál těsněji napojena na komunistický Peking.
