V Rusku se vše podřizuje úspěchu na ukrajinské frontě. Skoro třetina výdajů letošního státního rozpočtu zamíří na zbrojení. Když se k nim připočítají i peníze vynaložené na vnitřní bezpečnost, jedná se skoro o dvě pětiny vládních útrat. Vojenské výdaje narostly v absolutní částce ve srovnání s předválečným rokem 2021 trojnásobně - ze 3,6 bilionu rublů (asi 900 miliard korun) na letošních 10,8 bilionu (2,7 bilionu korun). Peníze tak chybějí v dalších částech rozpočtu. Moskva letos prakticky zmrazí peníze na školství a zdravotnictví. Podíl výdajů na národní hospodářství, zahrnující silnice, infrastrukturu a výstavbu, klesne na nejnižší hodnotu od roku 2011, spočítala agentura Reuters.

Na sociální politiku, tedy platy státních úředníků, důchody a dávky, půjde letos méně peněz než na vojenské výdaje, a podíl na celkových výdajích rozpočtu tak bude nejnižší od roku 2011. Režim se ale navzdory těmto úsporám bude dál snažit uplácet některé skupiny obyvatel. "Rodiče mají letos dostávat více peněz než loni a týká se to i důchodů," řekl v únoru pro Aktuálně.cz český novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Státní rozpočet ale podle něj "jede na dřeň".

Válečná ekonomika v praxi. Rusko dává na armádu a tajné služby 40 procent rozpočtu

Odborníci upozorňují, že k datům o ruské ekonomice se musí přistupovat opatrně, jelikož slouží jako Putinova munice v informační válce. Údaje ale mohou poskytnout alespoň přibližný obraz toho, co se s tamní ekonomikou za poslední dva roky stalo.

Stále dražší život

Pro běžné obyvatele představují problém hlavně rostoucí ceny. Inflace se letos v lednu vyšplhala meziročně na 7,4 procenta. Růst cen je přitom v ruské společnosti obzvláště citlivým tématem, jelikož si mnozí lidé pamatují prudké znehodnocení rublu a hyperinflaci v devadesátých letech po rozpadu Sovětského svazu. I sám prezident Putin v polovině února v televizním vystoupení přiznal, že je omezení růstu cen "třeba věnovat zvláštní pozornost".

Drahé je zboží z ciziny, na čemž se podepisuje nejen slabý rubl. V obchodech se dá sehnat i západní zboží, jenže to dále prodražují složitější dovozy přes třetí země. "V Rusku si koupíte všechno, co si přejete. Kreml oficiálně schválil takzvaný paralelní dovoz, což je vlastně pašování. Pokud chcete něco z Ikey, není problém. Dítěti PlayStation taky koupíte. I jakékoliv pivo, třeba Plzeň. Ta jde přes Turecko nebo Gruzii, cena je vyšší o několik desítek rublů. Je k sehnání ale spíš ve velkých městech než v regionech," popsal Just.

Rusové kvůli inflaci chudnou. Počet těch, kteří tvrdí, že jejich plat nepokrývá ani základní výdaje, vyskočil za dva roky o dvacet procentních bodů na téměř polovinu, ukázal loni na podzim průzkum ruské náborářské společnosti Headhunter. "Většina populace nezažívá růst příjmů, nebo v nejlepším případě jen v jednotkách procent," řekl v únoru agentuře Reuters Jevgenij Nadoršin, hlavní ekonom konzultační společnosti PF Capital a bývalý poradce ruského ministra pro hospodářský rozvoj.

Kluky verbovali přímo v metru. Kreml nic vysvětlovat nemusí, hlásí z Ruska novinář

Nejsou lidé

Rusko se sice těší z rekordně nízké nezaměstnanosti, která se v posledních měsících drží kolem tříprocentní hranice, jenže pracovní síly je málo a firmy mají problém sehnat zaměstnance. Část vzdělanější populace po začátku invaze odešla do zahraničí, ruské úřady odvedly statisíce mužů na frontu a pracovníci jsou z pohledu režimu primárně potřeba v podnicích podílejících se na zbrojních dodávkách.

Ruská centrální banka odhaduje, že s nedostatkem pracovních sil se potýkají dvě třetiny firem, zejména z kovodělného, chemického a strojírenského průmyslu. "Firmy zvyšují mzdy s cílem držet nebo přilákat zaměstnance. Pak se ale nevyhnutelně opět zvedají ceny, aby podniky kompenzovaly náklady na rostoucí platy," uvedla loni na podzim guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová. Ministr práce Anton Kotjakov apeloval na zvýšení produktivity práce, aby se země stala technologicky soběstačnou.

Růst, ale jen kvůli zbrojení

Ekonomika Ruska jako celek loni vzrostla o 3,6 procenta, zatímco o rok dříve se propadla o 1,2 procenta. Loňskému růstu HDP pomohla zejména masivní produkce zbraní, munice a dalšího vojenského vybavení. Ta v konečném důsledku ochránila ruskou ekonomiku před nejtvrdšími dopady západních sankcí.

Jak ale upozorňují analytici, nejedná se o zdravý růst. Podle nich stav tamního hospodářství začíná připomínat éru Sovětského svazu, kdy do zbrojení mířily neudržitelně vysoké výdaje. Ekonomika nemá z takové produkce dlouhodobý prospěch. "Výroba ve vojensko-průmyslovém komplexu je, kulantně řečeno, vyhazování peněz z ekonomiky," řekla agentuře Reuters ekonomka Alexandra Suslinová. Konvenční tanky a bomby mají podle ní jen jednorázové využití a ekonomice dál nijak nepomůžou.