"Chaos, anarchie, násilí." Protesty v USA ovládly předvolební boj Trumpa a Bidena

Daniel Anýž Daniel Anýž
1. 9. 2020 11:38
Do amerických prezidentských voleb zbývají dva měsíce a oba kandidáti, současný republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický vyzyvatel Joe Biden, se sjednotili v hlavním tématu svých kampaní. Navzájem se obviňují, kdo může za současné násilné střety v amerických městech, které si v posledním týdnu vyžádaly několik životů.
Americký prezident Donald Trump na předvolebním shromáždění.
Americký prezident Donald Trump na předvolebním shromáždění. | Foto: Reuters

Mezi přístupem Donalda Trumpa a Joea Bidena je ale jeden zásadní rozdíl. Trump si téma bezpečnosti Američanů, jež by podle něj byla za Bidena zásadně ohrožena, vybral sám jako ústřední linii útoku, kterým se snaží zvrátit pro něho dosud nepříznivou řeč předvolebních průzkumů.

Už několik měsíců, od květnové smrti černocha George Floyda při zatýkání bílým policistou, se Trump snaží obrátit následné demonstrace proti svému demokratickému soupeři. Protesty vedené hnutím Black Lives Matter (Na černošských životech záleží) jsou na některých místech doprovázené násilím a vandalismem.

Biden dosud akcentoval Trumpův slabý výkon během epidemie koronaviru, kdy si bezmála 60 procent Američanů myslí, že prezident svoji vůdčí roli nezvládl. Trumpovým atakům se ale teď musel přizpůsobit. Mezi demokraty totiž zavládla nervozita, že pokud na Trumpovy útoky dostatečně silně nezareaguje, mohl by listopadové volby prohrát.

Bezprostřední příčinou této změny byly dva konkrétní incidenty uplynulého týdne. Při nepokojích v Kenoshe ve Wisconsinu, které tam vypukly po předchozím postřelení černocha bílým policistou, mladý ozbrojený muž zabil dva demonstranty. V sobotu v Portlandu v Oregonu pak po konfrontaci Trumpových příznivců s jeho odpůrci skončil na chodníku mrtev další mladík.

V prvém ze zmíněných případů byl pachatelem člen pravicové domobrany, která se hlásí k prezidentovi. V druhém to byl patrně naopak zástupce levice.

I když okolnosti obou případů nejsou ještě zcela jasné, prezidentu Trumpovi a jeho týmu to v každém případě poskytlo novou těžkou munici, kdy opakovaně vykreslují Bidena jako "zajatce, rukojmího radikální levice".

Spojenec levicové lůzy

Už v reakci na události v Kenoshe Trumpova poradkyně Kellyanne Conwayová prohlásila: "Čím více bude chaosu, anarchie, vandalismu a násilí, tím lepší to bude pro jasnou volbu, kdo je nejlepší pro bezpečí veřejnosti a zákon a pořádek."

Po incidentu v Portlandu to byl sám Donald Trump, kdo v neděli a pondělí spustil mohutnou ofenzivu na Twitteru. Ve vlastních či přeposlaných vzkazech označil Bidena za spojence "levicové lůzy, která ničí naše města". V jiném vzkazu ho napadl, že není ochoten nazývat věci pravý jménem, když nikdy nekritizuje "antifu". A že je příliš slabý, než aby kdy navrhl povolání národní gardy k potlačení protestů.

Biden na podobné Trumpovy výpady dosud reagoval nepřímo, snažil se akcentovat svá témata, především zmíněný mimořádný počet nakažených a obětí epidemie koronaviru v USA. V pondělí ve svém projevu v Pittsburghu ale Trumpovi jeho údery přímo vrátil.

"Opravdu někdo věří, že v Americe by bylo méně násilí, kdyby byl Donald Trump znovu zvolen?" zeptal se řečnicky Biden. A sám si odpověděl: "Nemůže násilí zastavit, protože ho sám roky podněcuje." Podle Bidena Trumpovo "letité jedovaté působení" na americké společenské a politické scéně přispívá k násilí.

Ve srovnání s projevem, který Biden přednesl před deseti dny na závěr demokratického nominačního sjezdu, šlo o zřetelný posun. Tehdy Trumpa vůbec nejmenoval, v pondělí ho zmínil více než třicetkrát.

Zároveň Biden dosud zdaleka nejsilněji a nejhlasitěji za sebe odsoudil násilí, které doprovází demonstrace. "Chci to vše říct zcela jasně: násilí není demonstrováním. Rabování není demonstrováním. Zakládání ohňů není demonstrováním. Je to nezákonné, jasně a jednoduše. A ti, kdo se toho dopouštějí, by měli být stíháni," uvedl Biden.

Bylo to také poprvé, kdy takto prohlásil, že aktéři násilných aktů by měli být stíháni. Podle amerických komentátorů tím Biden jasně reaguje na předchozí varování zevnitř Demokratické strany, že se musí od násilí jasně a pevně distancovat. 

Některé průzkumy v uplynulých týdnech totiž začaly naznačovat, že Trumpova taktika, kdy Bidena vykresluje jako prezidenta, který by nebyl schopen zajistit "zákon a pořádek" a Američané by se museli bát o své bezpečí, by mohla fungovat.

Podpora Black Lives Matter klesá

Průzkum respektovaného institutu Pew Research Center z poloviny srpna ukázal, že "násilná zločinnost" je mezi registrovanými voliči pátým nejdůležitějším tématem voleb. Před čtyřmi roky to voliče ještě vůbec nezajímalo.

Aktuálně je to ovšem podstatné i pro bezmála polovinu lidí, kteří jsou podle zmíněného šetření odhodláni hlasovat pro Bidena. A kdyby Biden i nadále působil slabě, mohl by, jak varují i demokratům naklonění komentátoři, kvůli tomu o část voličů přijít. Především pak ženy.

Jiné průzkumy ukázaly, že Američané nyní už pohlížejí kritičtěji na hnutí Black Lives Matter. To přitom po květnovém zabití George Floyda provázela poměrně široká podpora. Příčinou poklesu jsou patrně násilné protesty, které se na hnutí nabalily.

V posledních týdnech a zejména po incidentu v Kenoshe více amerických komentátorů a analytiků nezávisle upozornilo, že pokud Biden a jeho kandidátka na viceprezidentku Kamala Harrisová násilí jasně neodsoudí, sami dají Trumpovi na další čtyři roky klíče od Bílého domu.

Například George Packer v časopise The Atlantic v článku s titulkem "Takto Biden prohraje volby" upozornil, že Biden kvůli obavám z násilí už začal ztrácet starší voliče, které předtím na Trumpovi získal v důsledku dopadů epidemie.

Dan Senor, který působil v administrativě republikánského prezidenta George Bushe a pracoval také v předvolebním týmu Mitta Romneyho, v deníku Financial Times vypíchl ještě jinou věc, z níž by prý měl být Biden nervózní. Podle Senora je to aktuální rekordní počet zájemců o zbraň. Jen v červnu si podle údajů FBI rozhodlo koupit zbraň 3,9 milionu Američanů, loni ve srovnatelném období to bylo 2,3 milionu.

Kdo chce definancovat policii?

Nebývale vysoký, konkrétně 40 procent, je přitom i podíl lidí, kteří si pořizují svoji první zbraň. Dan Senor k tomu připomněl nedávný článek místních novin v Michiganu, ve kterém je citován majitel obchodu se zbraněmi. Noví zájemci podle něho vyjadřují "nejistotu z protestů, násilí a výzev k definancování policie".

Sám Joe Biden sice k ničemu takovému nevyzývá, ale Donald Trump klade jasné rovnítko mezi něj a radikální levici, která po snížení rozpočtu policie skutečně volá. Ve svém pondělním projevu v Pittsburghu se tak Biden snažil i toto nařčení co nejpřesvědčivěji vyvrátit.

"Znáte mě. Znáte můj příběh, můj rodinný příběh. Zeptejte se sami sebe: vypadám jako radikální socialista, který byl měl slabost pro násilí? Opravdu?" obrátil se Biden přímo na voliče.

Donald Trump dal ale v reakci na Bidenův projev jasně najevo, že zpochybňování Bidenova bezpečnostního kreditu bude nadále jeho klíčovou zbraní do zbývajících předvolebních týdnů. "Podle mě mnohem více obviňuje policii než buřiče, anarchisty, agitátory a rabující, které ani nemůže nikdy vinit, protože by ztratil podporu Bernieho radikální levice," napsal Trump na Twitter s odkazem na jednoho z původních demokratických kandidátů na prezidenta Bernieho Sanderse.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 9 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 11 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy