Donald Trump je zpět doma v USA, u všech svých "trablů". V Bílém domě už vzniká krizový tým

Daniel Anýž Daniel Anýž
29. 5. 2017 6:59
Americký prezident Donald Trump se o víkendu vrátil do Washingtonu ze své první oficiální zahraniční cesty. Všechny problémy, které před odjezdem v USA zanechal, jsou teď ještě složitější a naléhavější. Pokračuje vyšetřování kontaktů lidí z jeho předvolebního týmu s Rusy. Do hledáčku FBI se kvůli tomu dostal dokonce i Trumpův zeť a poradce Jared Kushner. "Ruská aféra" navíc bere Bílému domu čas a energii, které by prezident i jeho tým potřebovali na prosazení rozpočtu, reformy zdravotnictví nebo daňových zákonů. Podle amerických médií už vzniká v Bílém domě "krizový tým", který má klíčové problémy řešit soustředěněji a rychleji.
Donald Trump
Donald Trump | Foto: Reuters

Washington - Pokud si Američané nebyli o uplynulém víkendu jisti, zda už se jejich prezident vrátil ze své první cesty do zahraničí, Donald Trump se jim sám připomněl. Na Twitteru.

V neděli ráno washingtonského času, pár hodin po návratu do Bílého domu, dal Trump rychle vědět, že je zpět. Poprvé po devítidenním půstu, kdy během cesty v zámoří domácí dění v USA nekomentoval. 

"Podle mě jsou mnohé informační úniky z Bílého domu umělé lži, vymyšlené fake news médii," napsal na Twitter.

Prezident tím s největší pravděpodobností narážel na informaci listu Washington Post, která ho zastihla ještě během sobotního jednání skupiny G7 na Sicílii.

Totiž na zprávu, že v hledáčku amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI), který zkoumá kontakty Trumpova týmu s Rusy, se ocitl jeho zeť a zároveň klíčový poradce Jared Kushner.

Zákulisní kanál Kushner - Moskva

Podle Washington Post měl Kushner loni na začátku prosince - tedy už po Trumpově zvolení novým americkým prezidentem, ale ještě bezmála dva měsíce do jeho nástupu do Bílého domu - zjišťovat u ruské strany možnost vzniku zákulisního komunikačního kanálu mezi prezidentovým štábem a Moskvou.

Podle deníku chtěl Kushner s Kremlem takto probírat například situaci a možnosti společného postupu v Sýrii.

"Takové zákulisní kanály mám s řadou zemí. Umožňuje vám to diskrétní komunikaci," vysvětloval tento krok Trumpův poradce pro národní bezpečnost generál McMaster o víkendu přímo na Sicílii během summitu G7 americkým novinářům.

Je ale zřejmé, že Trumpovi se přes veškeré úsilí nedaří ruskou aféru odsunout na vedlejší kolej.

Spíše to vypadá, že už se Bílému domu zcela vymkla z rukou.

Během Trumpova odjezdu na první zahraniční cestu zastihla prezidenta zpráva, že americké ministerstvo spravedlnosti jmenovalo pro "ruskou aféru" zvláštního vyšetřovatele, bývalého šéfa FBI Roberta Muellera.

Po návratu za zámoří ho přivítala informace o jeho zeti Jardu Kushnerovi.

A v nejbližší době má před před výborem amerického Senátu svědčit James Comey, kterého Trump před třemi týdny náhle odvolal z funkce šéfa FBI a který do té doby vedl celé ruské vyšetřování.

(Ne)klid před bouří

Americký Kongres tento týden nezasedá. Bílý dům tak má trochu času, aby se na nadcházející "ruskou" bouři připravil.

Podle amerických médií se nejen Jared Kushner, ale i poradce Steve Bannon a taky šéf kanceláře Reince Priebus právě kvůli tomu minulý týden vrátili předčasně z Trumpovy zahraniční cesty.

Donald Trump chystá podle novinářů změny ve svém nejbližším týmu.

Rozšířit chce tým právníků, který by se věnoval možným dopadům ruské kauzy. Podle listu Wall Street Journal by měli právníci nově dohlížet i na Trumpovy vzkazy na Twitteru.

Deník Washington Post zase informoval, že v Bílém domě vznikne svého druhu "krizový štáb" (war room), který by měl vedle ruské kauzy pružněji reagovat i na další problémy, se kterými se Trumpův tým zatím nepříliš úspěšně potýká.

Ruská aféra odebírá Bílému domu čas, energii a soustředění, které by prezident Trump a jeho tým nutně potřebovali na prosazování vlastní legislativní agendy.

Prakticky o všechny své velké návrhy a iniciativy přitom bude muset Trump tvrdě bojovat. Buď s "vlastním" republikánským Kongresem, nebo s americkými soudy.

Legislativu, která by měla nahradit tzv. Obamacare, neboli reformu zdravotnictví Trumpova předchůdce Baracka Obamy, už sice schválila americká Sněmovna reprezentantů, není ale vůbec jisté, zda projde Senátem, a tedy celým Kongresem.

Podle nové analýzy nezávislé Rozpočtové kanceláře Kongresu (CBO) z minulého týdne by v systému prosazovaném Donaldem Trumpem přišlo do deseti let 23 milionů Američanů o zdravotní pojištění.

A podíl nepojištěných lidí v USA by se ze současných 10 procent Američanů bezmála zdvojnásobil.

Republikáni versus Trump

Američtí republikáni v Senátu dopředu avizují, že s tím mají problém a chtějí sněmovní návrh změnit. To by ale podle novinářů mohlo znamenat, že celá nová Trumpova legislativa spadne pod stůl.

Z obdobných důvodů, kvůli odporu v řadách republikánů, je nejistý i osud rozpočtu na rok 2018, jehož detailní rozpis poslal Bílý dům minulý týden do Kongresu.

Návrh zvyšuje vládní výdaje na armádu, kontrolu imigrace, pohraniční kontroly i bezpečnost.

Kromě jiného taky počítá s částkou 1,6 miliardy dolarů na výstavbu prvních 100 kilometrů zdi na hranici s Mexikem, velkého Trumpova předvolebního slibu.

Prakticky ve všech dalších domácích výdajích už ale prezidentův návrh rozpočtu předpokládá škrty, včetně řady programů finanční, zdravotnické nebo potravinové pomoci pro chudší Američany.

S tím ale mají opět problém i mnozí američtí republikáni, což ukázala jejich chladná až odmítavá reakce na rozpočtový návrh Bílého domu.

"Předpokládám, že to je tak trochu hra. Víme, že prezidentův rozpočet nebude schválen tak, jak byl předložen," prohlásil druhý nejvýše postavený republikán v Senátu John Cornyn z Texasu.

Protiimigrační výnos míří k Nejvyššímu soudu

Vedle zdravotnictví, rozpočtu a taky daňové reformy, s jejímž detailním představením má prezident Trump už nyní značné zpoždění, čeká Bílý dům ještě jedna zásadní soudní bitva.

Federální odvolací soud v americkém Richmondu potvrdil minulý čtvrtek předchozí výrok soudu nižší instance, který zastavil platnost i druhého, revidovaného Trumpova protiimigračního dekretu.

Ten měl dočasně zastavit do USA vstup lidem ze šesti převážně muslimských zemí.

Celá věc teď patrně směřuje až k Nejvyššímu soudu USA.

Je možné, že tato klíčová soudní instance, kterou prezident mezitím doplnil do plného stavu novým soudcem Neilem Gorsuchem, nakonec rozhodne ve prospěch Bílého domu.

Není ale jasné, kdy by mohl Nejvyšší soud začít projednávat. A Trumpův protiimigrační dekret bude do té doby neplatný. Ten původní, nerevidovaný, přitom prezident vydal už 26. ledna, což znamená, že ho ani po více než čtyřech měsících nedokázal prosadit.

Jeden z komentátorů amerického deníku Washington Post na závěr první Trumpovy zahraniční cesty poznamenal, že prezident evidentně občas v zámoří, především v Evropě "nebyl příliš v pohodě".

"Vzhledem k tomu, jaké problémy ho čekají doma, by ale možná rád zůstal v zahraničí i o něco déle," dodal komentátor uštěpačně. 

Trump v Bruselu odstrčil černohorského premiéra a postavil se před něj | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 49 minutami

ČEZ nabere do Temelína kolem 100 nových zaměstnanců

ČEZ letos přijme do jaderné elektrárny Temelín asi 100 lidí. Potřebuje je na různá místa v provozu i jako operátory. Fluktuace v Temelíně je jedno procento, jde hlavně o generační obměnu. Při hledání nových pracovníků pomáhá elektrárně spolupráce s technickými vysokými školami. Temelín přijme zaměstnance do provozu, na pozice spjaté s bezpečností, řízením techniky, péčí o zařízení, IT i nové operátory. "Budeme pokračovat ve standardní generační obměně a ve vykrývání běžných personálních potřeb, což znamená nábor téměř stovky nových lidí," řekl mluvčí. Fluktuace v Temelíně, který má 1288 zaměstnanců, je nízká. Z elektrárny dobrovolně ročně odejde pár lidí, asi procento ze všech zaměstnanců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy