Washington - Donald Trump je tisíce kilometrů od domova. V rámci své první zahraniční cesty v úřadu amerického prezidenta v úterý opouští Blízký východ a zamíří do Evropy, kde se na své první zástavce ve Vatikánu setká s papežem Františkem.
I kdyby mu ale jeho cesta přinesla úspěch v cizině, zlepšenou "image" v očích zahraničí, sami Američané svého prezidenta vždy přednostně hodnotí podle toho, jak dokáže prosazovat svoji vnitropolitickou agendu.
A ani daleko od Washingtonu nemůže Trump uniknout problému jménem "ruská aféra". Podle prezidenta jde jen o hon na čarodějnice, jeho lidé prý žádné podezřelé, či dokonce protizákonné kontakty s Rusy v loňské kampani neudržovali.
This is the single greatest witch hunt of a politician in American history!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) May 18, 2017
Jenže to byl sám Trump, kdo v uplynulých dvou týdnech přidal k už dříve známým a vesměs potvrzeným informacím o stycích členů svého týmu s ruskou stranou další zásadní pochybnosti.
Došlo k významnému posunu
Prezident nedokázal věrohodně vysvětlit, proč před dvěma týdny na hodinu propustil šéfa FBI Jamese Comeyho, který do té doby vedl ruské šetření a kvůli jehož zjištěním musel v polovině února rezignovat tehdejší poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn.
Bílý dům nejprve tvrdil, že Comey musel odejít kvůli špatnému vedení případu, v kterém FBI loni šetřila Hillary Clintonovou a její používání soukromého e-mailového účtu v době, kdy byla ministryní zahraničí.
Proti této verzi se ovšem objevil Comeyho záznam, podle něhož po něm Trump krátce po svém příchodu do Bílého domu chtěl, aby v ruském vyšetřování nepokračoval.
Podle úterního vydání listu Washington Post chtěl Trump po dalších dvou pracovnících zpravodajských služeb, aby veřejně prohlásili, že neexistují žádné důkazy o propojení Trumpova volebního týmu s Ruskem. Oba to odmítli. Šlo o ředitele Národního zpravodajství Dana Coatse a ředitele Národní bezpečnostní agentury (NSA) Michaela Rogerse.
Deník New York Times pak přišel s informací, že den po Comeyho odvolání sám Trump během přijetí ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Bílém domě nepřímo potvrdil, že Comey byl odstaven kvůli ruské kauze.
Během stejného setkání navíc americký prezident Rusům prozradil tajné informace ohledně Islámského státu, které Američané dostali od izraelských tajných služeb a jejichž únik teď může izraelské zpravodajce poškodit.
Kombinace těchto nových odhalení vedla ve výsledku k důležitému posunu, jak je celá "ruská aféra" ve Washingtonu vnímána. Ani republikáni už totiž netvrdí, že jde jen o stranický, demokraty a liberálními médii vedený útok na republikánského prezidenta.
Tento argument v republikánských reakcích utichl, a naopak posilují hlasy, zdůrazňující, že nyní už je třeba celou věc prošetřit nezávisle na "stranickém dresu".
"Pokud by se prezident - kterýkoli prezident - snažil bránit vyšetřování, tak by to bylo velmi problematické. A nejen problematické, mohlo by to odpírat spravedlnosti a veřejnost by to měla vědět," uvedl republikánský senátor Marco Rubio v neděli pro CNN.
Vyšetřování se týká i jednoho z poradců
V dalším klíčovém posunu pak ministerstvo spravedlnosti už minulý týden jmenovalo zvláštního zmocněnce, byválého šéfa FBI Roberta Muellera, který povede vlastní vyšetřování.
Formálně sice bude stále spadat pod ministerstvo a prezident Trump by si mohl vynutit jeho odvolání, ale zároveň má značné nezávislé pravomoci a prezident by si spíše uškodil, kdyby se snažil jeho práci torpédovat.
Podle amerických médií je navíc Robert Mueller, který byl šéfem FBI v letech 2001 až 2013, tedy za administrativy George Bushe i Baracka Obamy, zárukou, že před případným tlakem Bílého domu sám neuhne.
O tom, že celá "ruská aféra" už žije nezávisle na tom, co právě dělá prezident Trump, svědčí zprávy, které přišly od jeho odjezdu do zahraničí.
Deník Washington Post o víkendu informoval, že ruské vyšetřování se týká i jednoho ze současných Trumpových poradců v Bílém domě. Což ve Washingtonu okamžitě vyvolalo spekulace, zda nejde o jeho zetě Jareda Kushnera, který už dříve připustil, že loni v listopadu s Rusy jednal.
V pondělí pak americká média informovala, že Michael Flynn odmítl výzvu Senátu, konkrétně výboru pro tajné služby, aby výboru poskytl informace nebo se případně dostavil k osobnímu svědectví.
Flynn využil svého ústavního práva nevypovídat ve věcech, které by jeho samotného mohly vystavit trestnímu stíhání.
Trumpův Twitter nezvykle mlčí
Americká média si všímají, že od svého odjezdu do zahraničí prezident Trump nové informace a posuny v "ruské aféře" nijak, ani na Twitteru, nekomentoval. Což je u něj neobvyklé, podle amerických médií to ovšem svědčí o tom, že si uvědomuje, že další rozdmýchávaní kauzy, navíc na dálku ze zahraniční cesty, by pro něho celou věc jen zhoršilo a že by to jen odvádělo pozornost od jeho aktuálních zámořských jednání.
Zároveň ale Trump nemůže ani na chvíli doufat, že by mu zámořská cesta jakkoli pomohla k odvrácení pozornosti od "ruské aféry". Příští týden, jen pár dní po Trumpově návratu do USA, předstoupí k veřejnému slyšení před senátní výbor pro tajné služby odvolaný šéf FBI James Comey.
Někteří američtí komentátoři předpovídají, že jeho svědectví má potenciál tikající bomby, jež by mohla rozmetat nejen veškerou Trumpovu domácí politickou agendu, kterou by chtěl po návratu z ciziny prosazovat, ale celé jeho prezidentství.
