Spojené státy jsou politicky rozdělené a polarizované. Potvrdil to i nejnovější průzkum agentur Reuters a Ipsos ohledně tzv. impeachmentu, tedy procesu odvolání Trumpa z funkce.
Celkem 45 procent Američanů ústavní žalobu na hlavu státu podporuje, 41 procent je proti, 15 procent neví. Průzkum ukázal jasné rozdělení podle stranických sympatií. Pro odvolání Trumpa je 74 procent voličů demokratů, ale jen 13 procent voličů republikánů.
Prezident podle demokratů zneužil funkce, když v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským svůj protějšek žádal, aby prošetřil chování bývalého viceprezidenta a současného prezidentského kandidáta Josepha Bidena a jeho syna Huntera. Biden junior pracoval pět let ve službách ukrajinské plynárenské společnosti Burisma Holdings a čelil vyšetřování pro podezřelé obchodní aktivity.
Uškodí poslední události Trumpovi ve volbách a připraví ho o klíčové hlasy?
V posledních volbách vždy rozhodovala o celkovém výsledku malá skupina takzvaných středových voličů v některých státech s vysokým počtem volitelů. Například na Floridě, v Ohiu nebo Pensylvánii. Trump v roce 2016 získal celostátně méně hlasů než jeho soupeřka Hillary Clintonová, ale mírná převaha v těchto "swing states" mu zajistila vítězství a Bílý dům.
Podobně jako Bush
"Vyjděme ze scénáře, který vypadá nejpravděpodobnější. Tedy že Sněmovna reprezentantů uskuteční impeachment, ale Senát prezidenta neodvolá. Jeho voliči budou stát za Trumpem, naopak je to více přivede k volbám. Zhodnotí to jako nepřípustný tlak demokratů na Trumpa, kterého nejsou schopni porazit ve volbách," řekl Aktuálně.cz Jakub Lepš, amerikanista z University of New York v Praze a zároveň místostarosta Prahy 11 za TOP 09.
Podle Lepše Trump v kampani zmobilizuje především republikánské, konzervativní voliče. "Zvolí podobnou taktiku jako George W. Bush proti Johnu Kerrymu v roce 2004. Navzdory tradici rezignoval na takzvané středové voliče a soustředil se na to, aby dotlačil do volebních místností co nejvíce skalních, přesvědčených republikánských voličů. Trump půjde stejným směrem," soudí amerikanista.
Americký politolog Nicholas Valentino v komentáři pro agenturu Reuters míní, že impeachment by Trumpa ve volbách poškodil pouze v případě, kdyby se k demokratům připojili i někteří republikáni ve Sněmovně reprezentantů a Senátu.
"Lidé jsou zvyklí věřit zvoleným představitelům stran, se kterými sympatizují. Názor změní, pokud ho předtím změní někdo z těchto stran," říká Valentino.
Politický komentátor agentury Bloomberg Jonathan Bernstein se nedomnívá, že by impeachment sám o sobě dramaticky snižoval Trumpovy šance znovu vyhrát volby. "Nevíme, jak dlouho proces potrvá a jaké informace se ještě objeví. Ale pokud Trump politicky přežije a znovu se stane republikánským kandidátem, vliv impeachmentu bude spíše mizivý a zcela jistě ne rozhodující. Voliči mají až šokujícím způsobem krátkou paměť," napsal Bernstein.
Po Ukrajině i Austrálie?
Ukrajinská kauza spojená s prezidentem Volodymyrem Zelenským ale není jediná. Americký list New York Times v úterý napsal, že prezident žádal v zahraničí o pomoc i při vyšetřování údajného ruského ovlivňování prezidentských voleb z roku 2016 týmem zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera. Konkrétně se o tom zmínil v telefonickém rozhovoru s australským premiérem Scottem Morrisonem.
Na obvinění ze zneužití funkce ale Trump dosud reaguje protiútokem. Na Twitteru označil šéfa sněmovního výboru pro kontrolu tajných služeb Adama Schiffa za zrádce.
