Rok 2023 si Číňané budou spojovat s velkými suchy a odborníci s nárůstem emisí skleníkových plynů na rekordní úroveň. Vodní elektrárny, které letos nemohly kvůli suchu v Číně vyrábět elektřinu, totiž nahradila energie vzniklá spalováním uhlí. To s sebou přineslo i více emisí skleníkových plynů přispívajících k oteplování planety.
Příští rok by měl být ale jiný. Asijský obr už delší dobu díky státním pobídkám a dotacím investuje do nízkouhlíkových zdrojů energie, především do větrných a solárních elektráren. Jen ty postavené v letošním roce dokážou vyprodukovat tolik energie, jako spotřebuje za celý rok Francie. Obnovitelné zdroje v zemi proto pomalu nahrazují elektřinu vyráběnou z fosilních paliv.
Britský specializovaný server Carbon Brief proto míní, že pokud se příští rok výrazně nezvýší poptávka po elektřině, "je pokles emisí v odvětví energetiky v roce 2024 v podstatě zajištěn".
"Čína má zajímavou roli. Jedná se o světovou 'jedničku' v oblasti produkce emisí skleníkových plynů a spotřeby uhlí, ale také v oblasti zavádění a výroby nízkouhlíkových technologií," vysvětluje pro Aktuálně.cz Romana Jungwirth Březovská, analytička Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky. Tempo, s jakým Čína zavádí do provozu obnovitelné zdroje energie, označuje za neuvěřitelné.
"Instalovaný výkon velkých fotovoltaických elektráren v Číně je nyní větší než ve zbytku světa dohromady. Kapacita větrné energie na pevnině a na moři se od roku 2017 zdvojnásobila a podle posledních informací se zhruba rovná celkovému součtu ostatních sedmi největších výrobců větrné energie," dodává.
Jádro, elektroauta a snížení emisí metanu
Další snížení znečištění ovzduší by mohl přinést akční plán Pekingu na kontrolu úniku emisí metanu. Tento plyn je po oxidu uhličitém druhým největším přispěvatelem k ohřívání atmosféry. Britský environmentální server China Dialogue uvádí, že jen z jednoho uhelného dolu na severu Číny uniká tolik metanu spojeného s těžbou suroviny jako ve zbytku světa.
Pokud by se však podařilo akční plán, který Čína zveřejnila minulý měsíc, naplnit, mohla by země do roku 2035 vypustit o stovky milionů tun emisí metanu méně, ukazují výpočty čínského think-tanku Institute for Global Decarbonization Progress. Dopady by byly brzy znatelné - metan zůstává v atmosféře jen desítky let, v případě oxidu uhličitého jde o stovky let.
"Čína by skutečně mohla změnit pravidla hry," domnívá se ředitel neziskové organizace Global Energy Monitor Ryan Driskell Tate. Upozorňuje také na vývoj čínské technologie na měření emisí metanu, která dosud nikde na světě není na vysoké úrovni.
Peking zároveň investuje do jaderné energetiky, která je považována za mezikrok při přechodu od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie. Čína je v současnosti zemí s druhým nejvyšším počtem jaderných elektráren na světě, provozuje jich 55 oproti 93 ve Spojených státech. Staví dvacet nových bloků a chce navýšit jejich energetickou kapacitu z aktuálních dvou procent na osmnáct v roce 2060, píše americká stanice Voice of America.
Čína má také dominantní postavení v elektromobilovém průmyslu, nejen ve výrobě. Země je největším trhem pro elektromobily. V roce 2022 tu elektromobily představovaly čtvrtinu všech prodaných aut, což znamená 59 procent elektrických vozidel koupených na celém světě, všímá si Deník Referendum.
Zásadní pozice Číny
Odborníci ale zároveň upozorňují, že cíle, které Peking prezentuje, nejsou příliš ambiciózní. Čína se tituluje jako rozvojový stát, jenž si obecně dává nižší cíle než západní země se ctižádostivými plány, kterých však v termínu málokdy docílí. U východoasijského státu je tomu naopak. Nízké cíle s volnějšími termíny plní, zpravidla i před dosažením časového limitu.
Stejně vystupoval i na klimatické konferenci COP28 v Dubaji, kde státy jednaly o zpřísnění klimatických cílů. Třináctidenní zasedání skončilo v úterý. Analytička Jungwirt Březovská se domnívá, že pozice Pekingu byla pro úspěch vyjednávání zásadní. "Vedle konkrétních pozic k různým vyjednávacím tématům je relativně povzbuzující vidět i neformální kroky Číny, které jsou sice symbolické, ale demonstrují konstruktivní přístup k jednáním," popisuje postřehy z konference, které se účastnila.
Zmiňuje například blízkost kanceláří Číny a USA umožňující rychlé i neformální návštěvy mezi klimatickými vyslanci. "Nebo fakt, že na schůzku s unijním komisařem pro klima Wopkem Hoekstrou si klimatický vyslanec Číny Sie Čen-chua oblékl kravatu s malou vlajkou Evropské unie," dodává z místa analytička.
Video: Vodík jako palivo budoucnosti? Debata HN (21. 4. 2023)
