Čtyřicetiletý petrohradský právník Andrej Nikiforov dostal povolávací rozkaz 24. září. Dopis mu doporučili v době, kdy nebyl doma, a dokument mu proto předala jeho sestra později.
Válečný veterán, který kdysi sloužil v Čečensku, prý ani na chvíli neváhal: hned další den informoval o povolávacím rozkaze svého nadřízeného, šéfa Něvského právnického kolegia Alexandera Zelenského. Sbalil si věci a odjel do výcvikového střediska. Na frontě strávil necelé dva týdny. Nyní muž míří zpátky do rodného města, avšak v rakvi, informuje britský deník The Guardian.
"Máme jen datum a místo úmrtí," říká pro list The Moscow Times Zelenskyj, který svého podřízeného označil za "hodného, odvážného a statečného člověka". Nikiforov podle lidskoprávního aktivisty Pavla Čikova přišel o život 7. října nedaleko Lysyčansku na východě Ukrajiny.
Jen tři dny po Nikiforovi zemřel i zaměstnanec moskevského městského úřadu Alexej Martynov, kterého povolali do armády 23. září. Jeho smrt potvrdila minulý čtvrtek zástupkyně šéfky ruské státní televize RT Natalja Losevová. "Neměl praktické žádné bojové zkušenosti. Byl nasazen na frontu hned po pár dnech. Zemřel 10. října jako hrdina," napsala na sociální síti Telegram.
Příběhy těchto mužů nejsou ojedinělé, ruskojazyčná redakce stanice BBC uvádí, že na základě otevřených zdrojů se 14. října vědělo s jistotou o 11 mrtvých nově mobilizovaných Rusech. Většina pocházela z Uralu nebo Sibiře.
Slibovali, že projdou výcvikem
Tito muži dorazili do vojenských registračních a odvodových míst mezi 25. až 28. zářím a zemřeli během bojů o necelé dva týdny později. Před nasazením na frontu tak měli na přípravu maximálně sedm až deset dní, což podle odborníků nestačí ani na osvěžení už předchozích bojových dovedností.
První zprávy o úmrtích rekrutů z první vlny částečné mobilizace přicházejí uprostřed rozsáhlých stížností odvedenců a jejich rodin na otřesné podmínky a špatnou organizaci. Často jsou ponecháni bez jídla a vody a důstojníci jim říkají, aby si sami koupili vojenské vybavení nebo si přivezli domácí lékárničky a hygienické potřeby svých manželek.
"Ti, co úspěšně absolvovali výcvik na regionálních cvičištích, jsou vysíláni k dalšímu tréninku na Donbas. Všechny dovednosti získávají pod vedením zkušených instruktorů, včetně těch z lidových republik, kteří proti nacionalistům bojují už osm let a znají dobře svého nepřítele," zaznělo ve vysílání ruské propagandistické televize Pervyj kanal.
Zahraniční a nezávislá média, která nepodléhají Kremlu, ale uvádějí jiné informace. "Tohle mi vadí: v televizi hlásají a ukazují jednu věc, ale ve skutečnosti žádný výcvik neměli," vylíčil pro stanici Rádio Svobodná Evropa Vladimir Borisov, otec Antona Borisova. Mladík byl jedním z pěti mobilizovaných mužů z Uralu, kteří zemřeli při bojích na Ukrajině.
Napětí ve společnosti
Sérii neobjasněných úmrtí nebo otřesné podmínky již dříve popsala sibiřská pobočka Rádia Svobodná Evropa nebo ruskojazyčná verze BBC. Nyní však zprávy přicházejí i z větších měst.
Tamní mobilizace nebo fotografie prvních zemřelých rekrutů představují pro Kreml potenciální hrozbu. Dopady nyní pociťuje každý ruský občan, říká analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.
"Putin se dlouhou dobu snažil minimalizovat dopady na sociálně výše postavenou část ruské společnost. Dával přednost tomu, aby vojáci a noví rekruti byli primárně z chudších oblastí, zejména severokavkazských a sibiřských regionů," vysvětluje Havlíček.
Velká města jsou podle něj pro Putina obzvlášť citlivou záležitostí. Mobilizovaní Rusové z vyšších sociálních vrstev režim ohrožují, protože způsobují napětí ve společnosti. Na několika místech došlo po vyhlášení mobilizace k protestům. Tento týden však starosta Moskvy oznámil, že v jeho městě mobilizace skončila. V Petrohradě byl zase odvolán mobilizační úředník.
Пишут:
— Маргарита Симоньян (@M_Simonyan) September 25, 2022
'Щербинка, Новая Москва.
40 лет, двое маленьких детей трех лет, не воевал и не служил, но лейтенант запаса, ВУС — руководитель автоколонны. Забирают. По возрасту подходит и ВУС, но говорили же, что в первую очередь берут имеющих боевой опыт и службу в армии за плечами.
Na svém účtu na sociální síti Twitter odvody nedávno kritizovala i šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová.
"Čtyřicet let, dvě malé, tříleté děti. Nikdy nebojoval, ale je poručíkem v záloze. Vojenská specializace: řidič. Byl povolán. Věk i specializace odpovídají, ale říkali, že jako první budou brát ty, kdo mají bojové zkušenosti a za sebou službu v armádě. Nebo snad 'jako první' znamená, že budou odvádět i nevojáky, pokud těch s bojovými zkušenostmi není dost? Má jít i on?" napsala například Simonjanová na Twitteru.
