Experti poukazují na to, že severokorejští vojáci vynikají velkou odolností. "Jsou vycvičeni, aby vydrželi vysokou míru fyzické bolesti a psychického mučení," vysvětlil pro britský zpravodajský web BBC Michael Madden, vojenský analytik ze Stimsonova centra ve Washingtonu.
Podle něj tak nelze očekávat, že by vojáci z KLDR byly takzvanou "potravou pro děla", jak se původně spekulovalo kvůli jejich menším zkušenostem v přímých bojích. Jeho slova podporují i poslední vyjádření zástupců ukrajinských tajných služeb, podle nichž mnozí severokorejští vojáci nasazení v Kursku zřejmě patří mezi ty nejlepší ve své zemi.
Bojovníci pocházejí z 11. sboru, známého také jako Bouře. Jde o dobře vybavenou, vysoce vycvičenou mobilní lehkou pěchotu, která dokáže operovat za nepřátelskými liniemi. Po aklimatizaci v Rusku tak tito vojáci klidně mohou být jedněmi z nejschopnějších mužů, které nyní s ohledem na rostoucí ztráty mají ruští velitelé k dispozici.
"Rusko posílá vojáky na frontu bez řádného výcviku. Ve srovnání s takovými rekruty jsou tito Severokorejci vycvičení a motivovaní," konstatoval pro BBC Chun In-bum, penzionovaný generálporučík jihokorejské armády.
Angažovanost Severokorejců v Rusku má přitom pragmatické důvody. Jihokorejská rozvědka ve své zprávě odhaduje, že KLDR dostane od Moskvy za nasazení jednoho vojáka asi dva tisíce dolarů měsíčně (zhruba 48 tisíc korun). Pchjongjang by rovněž na oplátku za doplnění bojeschopných mužů mohl získat ještě větší přístup k ruským vojenským technologiím.
K prohloubení spolupráce na této úrovni přitom došlo už v červnu, kdy ruský vládce Vladimir Putin navštívil Pchjongjang a s tamním diktátorem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Mimo jiné si slíbili, že bezodkladně vynaloží dostupné vojenské prostředky na vzájemnou pomoc v případě války.
Toto všechno se odehrává v době stále rostoucího napětí na Korejském poloostrově, kde jsou Severokorejci od roku 1953 se svými jihokorejskými sousedy fakticky stále ve válečném stavu. Jejich tři roky trvající konflikt totiž skončil pouze příměřím namísto podpisu mírové smlouvy.
Válka pomocí amplionů
Zatím nejnovější spor mezi oběma státy přitom na první pohled možná působí úsměvně, ale dle Jihokorejců jde o nekompromisní psychologickou válku. Severokorejci se na základě svědectví získaných americkým listem The New York Times rozhodli z amplionů instalovaných u demilitarizované zóny pouštět velmi hlasitě různé prapodivné zvuky.
Podle některých svědků připomínají vytí vlků, jiní v nich slyší vřískání opic. Vše je prý doprovázené pravidelným zvukem gongu. "Přivádí nás to k šílenství. V noci nemůžeme spát. Je to jako bombardování bez raket. Netušíme, kdy tohle skončí," popsala pro americký deník jedna z obyvatelek hluku vystavované jihokorejské vesnice.
Hlasité zvuky šířící se demilitarizovanou zónou přitom z dlouhodobého hlediska nejsou neobvyklým jevem pro obě strany. Jihokorejci dříve svým sousedům pouštěli vlastní populární hudbu a zprávy. Severokorejci zase spoléhali na propagandistická poselství a muziku. Nynější změna ze strany KLDR má mít svůj důvod.
"Severní Korea už ví, že její propaganda na Jihokorejce nefunguje. Cílem nyní je přinutit Jihokorejce, aby zastavili vlastní vysílání," uvedl Kang Dong-wan, odborník specializující se na Severní Koreu z Dong-A University se sídlem v jihokorejském Pusanu. Než se tak stane, toto "bombardování bez raket" zřejmě bude pokračovat.
