Fyzik Sergej Špilkin, který je znám analýzami volebních dat zaměřenými na podvody, odhadl, že Jednotnému Rusku odevzdalo ve skutečnosti hlas pouze 31 až 33 procent voličů, a ne téměř polovina, jak tvrdí ústřední volební komise. Skutečná volební účast podle něj byla pravděpodobně 38 procent, tady citelně nižší, než uváděných 52 procent. To by znamenalo, že asi 14 milionů hlasů pro Jednotné Rusko bylo nepravých.
Špilkin své závěry opírá o analýzu dat z 97 000 volebních místností, v nichž se snaží najít anomálie, které mohou naznačovat falšování. Pokud některé okrsky hlásily rekordně vysokou účast a podporu pro Jednotné Rusko, může to znamenat, že právě tam bylo do uren vloženo množství nepravých lístků. Špilkin vychází z přesvědčení, že k falšování nedocházelo všude. Díky "čestným volebním místnostem" mohl odhalit takzvané jádro, tedy skutečnou úroveň podpory vládní straně a míru volební účasti.
K podobným závěrům došli také další statistici. Biolog a datový odborník Alexej Kuprijanov se domnívá, že Jednotnému Rusku při volbách projevilo důvěru okolo 30 procent voličů. "Falšování v letošním roce dosáhlo strašlivých rozměrů," napsal na facebooku.
Další odborník na analýzu dat, Boris Ovčinnikov sdělil, že Špilkinův odhad míry falšování by měl být vnímán jako ten nejstřízlivější. "Hlubší analýzy by mohly vést k odhadu vyšší míry falšování," sdělil.
Proti oficiálním výsledkům se vymezil také vězněný opoziční politik Alexej Navalnyj. Ten se domnívá, že jeho kampaň, v jejímž rámci radil voličům, komu z opozičních kandidátů mají svěřit svůj hlas, byla "technicky úspěšná", její faktický úspěch ale znemožnilo falšování hlasů.
"Náš výsledek byl ukraden, přepsán tím nejprimitivnějším způsobem," napsal Navalného tým na instagramu. Jeho příznivci by se prý neměli nechat výsledkem letošních voleb odradit. "Máme jen jednu zemi (…) a boj za ni není sprint, ale dlouhý a těžký maraton," vzkázal z vězení aktivista.
Nevládní organizace Golos, která se zabývá monitoringem voleb, odhadla, že z ohlášených hlasů byla asi třetina falešná.
Letošním ruským volbám předcházely měsíce represí úřadů vůči opozici. Úřady před volbami prakticky zajistily, že nejznámější a nejhlasitější kritici Kremlu nekandidovali, a zároveň vystupňovaly tlak na nezávislá média či obránce lidských práv, uvedla dříve tisková agentura AP. Průběh voleb odsoudila řada zemí a zahraničních bloků včetně Evropské unie, Británie nebo USA.
Video: Josef Pazderka o ruských volbách v DVTV
