Fico zvýšení DPH v roce 2010 kritizoval jako nejhorší pravicové řešení. Tehdy opatření prosadila vláda Ivety Radičové, daň stoupla z devatenácti na dvacet procent.
Přesto Fico daň nesnížil na původní hodnotu, když se ujal moci. "Daň nemá absolutně žádný vliv na ceny, protože obchodníci je nesníží," obhajoval podle slovenského deníku SME svůj krok.
Snižování, ale ani zvyšování daně nemělo přijít ani nyní, kdy se Ficův Směr loni na podzim opět dostal k moci. Vládnoucí strana takový krok odmítala. "Nemůžeme zdražovat ani zvyšovat DPH a ani škrtat sociální dávky, které považujeme za životně důležité," tvrdil předseda vlády ještě letos v dubnu. "Mluvím velmi jasně. Jsem odpůrcem zvyšování DPH. Pokud chceme konsolidovat, musíme najít jiné možnosti, jak se postavit ke konsolidaci veřejných financí," připomíná jeho slova SME.
Přesto v úterý vláda schválila návrh konsolidačního balíčku, který zvýšení DPH obsahuje a jenž má podle ní zlepšit stav veřejných financí. Fico podle serveru O peniazoch uvedl, že tím "splácí účet za bývalou vládu".
Zvýšení daní přišlo ve stejný den, kdy sněmovna v tajném hlasování odvolala z funkce místopředsedu parlamentu a šéfa nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michala Šimečku. Jeho odvolání zdůvodnila tím, že tři nevládní organizace, na které mají vazby příbuzní Šimečky, dostaly v minulosti od státu dohromady 1,18 milionu eur (zhruba 30 milionů korun) a existuje podezření o jejich nezákonném přidělení, píše ČTK.
Vládní strany se ve svém návrhu nezmínily o tom, že uvedené nevládní organizace získávaly peníze od státu také za předchozích vlád Směru. Slovenská média uvedla, že předběžné závěry nejnovějšího auditu ministerstva spravedlnosti o přerozdělování dotací nevládnímu sektoru nezjistily závažné nedostatky, dodává ČTK.
Zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME Jakub Filo kauzu kolem Šimečky označil za kouřovou clonou, Odvolání lídra opozice podle něj mělo odvést pozornost od zvýšení daní.
Podle konsolidačního balíčku by základní sazba DPH měla stoupnout na 23 z nynějších 20 procent. Základní potraviny a léky naopak zlevní - DPH u nich klesne z deseti na pět procent, polepší si i důchodci, kteří budou nově dostávat třináctý důchod, píše slovenský server Trend. Malým firmám sazba této daně klesne, a to z patnácti na deset procent. Sníží se i sazba daně z dividend.
Zvýšení daní se naopak dotkne energetických firem a mobilních operátorů. Zdvojnásobí se také cena dálniční známky a stoupne i sazba jiných než základních potravin. Ze současných deseti procent vzroste na devatenáct.
Zároveň vznikne nová daň z finančních transakcí, o které Fico mluví jako o "brutálních daních pro banky". Slovensko se inspirovalo Maďarskem, které až na výjimky daní veškeré bankovní převody, to stejné by mělo platit v sousední zemi.
Daň, která bude platit od dubna příštího roku, by měla do státní kasy přinést 610 milionů eur (15,3 miliardy korun). Ekonom Matej Horňák se domnívá, že opatření ještě víc znevýhodní slovenské podnikatele.
Opozice návrh kritizovala. "To, co předložila vláda Roberta Fica, ji charakterizuje nikoliv jako sociální vládu. Je to vláda zdražování a dušení podnikatelů," řekl podle ČTK poslanec opozičního Křesťanskodemokratického hnutí Jozef Hajko. Připomněl, že členové vlády si letos výrazně zvýšili paušální náhrady, které jsou součástí jejich celkového platu. Zdanění však nepodléhají. Konsolidaci v konečném důsledku zaplatí občané, domnívá se.
