Paříž - Do předpokládaného konce pařížské konference OSN o klimatických změnách zbývají dva dny a diplomaté představili další návrh závěrečné dohody, který má jen 29 stran. Některé klíčové spory ale stále nebyly vyřešeny. Mnohé země, včetně EU a Spojených států, ale daly před večerním jednáním najevo, že nynější kompromis je málo a trvá odhodlání prosadit co nejambicióznější podobu budoucí Pařížské dohody.
"Odstranili jsme tři čtvrtiny závorek," řekl odpoledne delegátům konference francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, když jim nový návrh předával. Vyjednávači text výrazně zhustili na aktuálních 29 stran, předcházející pracovní verze závěrečného dokumentu měla 48 stran. O novém návrhu textu se ve středu bude jednat pravděpodobně dlouho do noci.
Americký ministr zahraničí John Kerry vyzval účastníky konference, aby se snažili dodržet původně stanovený termín k dohodě, tedy pátek. Diplomaté a další účastníci jednání už ale předpokládají, že konference potrvá přinejmenším do soboty. Naopak Fabius, který konferenci předsedá, stále věří, že dohoda bude uzavřena v pátek odpoledne.
"Nepřijmeme žádnou minimalistickou verzi dohody," upozornil na večerní tiskové konferenci ministr zahraničí Marshallových ostrovů Tony de Brum. Právě tichomořské ostrovy, které se obávají zvyšování hladin oceánů, patří mezi nejaktivnější zastánce vysokého nastavení cílů dohody.
Teplota oceánů
Mnohé zásadní části nové verze dokumentu totiž stále obsahují vynechaná volná místa, různé varianty pojmů či hned několik zcela odlišných formulací, o jejichž přesném znění se dál vyjednává. Nyní je v dokumentu 47 částí ve variantách a stále 366 závorek s různými možnostmi pojmů.
Ve třech variantách je například stále znění hned druhého, klíčového článku textu, týkajícího se "smyslu dohody".
Podle první verze je cílem udržet stoupání teplot pod dvěma stupni Celsia. Druhá zmiňuje udržení teplot "výrazně pod dvěma stupni" s upozorněním, že pro některé části světa znamená oteplování nad 1,5 stupně výrazné riziko. Třetí - nejpřísnější - možnost předpokládá cíl pod 1,5 stupně Celsia.
Spolu s ministrem z Marshallových ostrovů na večerní tiskové konferenci vystoupil eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete či německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová. Koalici, která chce prosadit co nejvyšší cíle dohody, tvoří nyní podle nich okolo stovky "velkých, malých, bohatých i chudých" zemí, také včetně Spojených států.
Sporné finance
Podle eurokomisaře tak středeční návrh závěrečného dokumentu "není dostatečně odvážný a ambiciózní" a konferenci ještě čeká dlouhá cesta k dohodě. Německá ministryně Hendricksová upozornila na požadavek jednou za pět let revidovat plnění slíbených klimatických cílů a také případně umožnit zemím zvýšit jejich závazky.
Jednou z nedořešených otázek dál zůstávají peníze, tedy způsob a míra příspěvků vyspělých zemí těm méně rozvinutým na pomoc se snižováním emisí a následky klimatických změn. Cílem je přitom mít 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejméně rozvinutým zemím.
Například americký ministr Kerry oznámil, že Spojené státy zdvojnásobí k roku 2020 na 860 milionů dolarů svou pomoc státům, které jsou klimatickými změnami nejvíce ohrožené. "Dnes nedokončujeme střechu. Dnes pokládáme základy, na kterých bude možné dál stavět," prohlásil Kerry na jednání, pořádaném na výstavišti v Le Bourget na okraji francouzské metropole.
Závěrečná dohoda o snižování emisí skleníkových plynů má nahradit Kjótský protokol z roku 1997.
