Šéf americké diplomacie Antony Blinken přiznal, že jeho země byla velmi znepokojená, když Putin hrozil kvůli své agresi na Ukrajině jadernými zbraněmi. Prezident Joe Biden se proto často odvolával na riziko eskalace konfliktu při rozhodování, zda a jak poskytnout některé zbraně, o které Kyjev požádal.
Podle Blinkena se zdálo, že Putin možnost jaderného útoku přinejmenším zvažuje. "I kdyby se pravděpodobnost zvýšila z 5 na 15 %, pokud jde o jaderné zbraně, není nic vážnějšího," prohlásil v bilančním rozhovoru pro Financial Times americký ministr zahraničí.
Jaderné zbraně však byly také jedním z mála témat, kde Čína mohla podle Blinkena Spojeným státům pomoci. A to i přes to, že Peking dál podporuje Rusko, aby mohlo proti Ukrajincům vést agresi. "Důvodně se domníváme, že Čína se spojila s Rusy a řekla: 'Dál už ani krok'," tvrdí Blinken. Podobná dynamika podle něj mohla nastat, když USA sdělily Číně, že Putin plánuje umístit jadernou zbraň do vesmíru.
Rusko ani Čína takový dialog oficiálně nepotvrdily. "Peking se však opakovaně a veřejně vyslovil proti používání jaderných zbraní. Nemá zájem na jaderné válce, nebo dokonce na jiné výrazné eskalaci, která by mohla mít negativní dopad na čínský obchod a prosperitu," napsal na síti X bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.
Čína na ruské agresi na Ukrajině podle něho zatím vydělává, zvyšuje svůj vliv v Rusku a zároveň podkopává liberální řád. "Pokud by se některá z částí této rovnice výrazně změnila - což by se stalo, kdyby se Putin rozhodl pro jaderné zbraně - Si by si dvakrát, nebo dokonce třikrát rozmyslel, než by pokračoval v podpoře ruských ambicí," dodává Geraščenko.
Si nicméně Putinovi vzkázal, že vzájemná důvěra a strategická koordinace mezi oběma zeměmi dosahuje čím dál vyšší úrovně a hodlá pokračovat v prohlubování "nové éry" rusko-čínských vztahů. Spojenci se nyní podle Blinkena obávají, že se vztahy USA s Čínou vymykají kontrole, a chtěli by, aby se turbulence zmírnily. Otázkou je, jaký postoj zaujme nový americký prezident Donald Trump.
