Koncem října podlehl papoušek z Jižní Ameriky v britské karanténě viru H5N1 ptačí chřipky, což přimělo Evropskou unii uvalit plošný zákaz na import veškerých exotických ptáků.
Prodejci nemají peníze na krmivo
Zákaz od té doby ničí drobné vývozce exotického ptactva na příklad v Mali - jedné z nejchudších afrických zemí a nutí obchodníky v Bamaku, aby si vybrali, zda budou dál krmit ptáky, které možná nikdy neprodají, nebo nechají své investice uletět.
"Je příliš drahé je krmit. Spousta jich už uhynula, protože je dostatečně nekrmíme. Hladovějí," posteskl si maliský vývozce Amadou Sayon Keita, jeho stojí proso a kukuřice pro krmení ptáků asi deset dolarů denně.
Když je dobrý rok, vydělá středně velký exportér Keita, který zaměstnává přes 20 lidí, až 20.000 dolarů. Na rozdíl od pašeráků, kteří obchodují s vysoce ceněnými a ohroženými druhy, jako jsou vzácné ary, spoléhali maliští vývozci při svém podnikání spíš na kvantitu.
Podle údajů Evropské unie vedlo západoafrické Mali v tříměsíčním období předcházejícím uvalení embarga světové statistiky v exportu exotických ptáků s 73 538 opeřenci vyvezenými do zemí EU. Všichni tři největší vývozci ostatně pocházejí ze subsaharské Afriky - sousední Ghana dodala do EU ve stejném období 52.490 ptáků a Tanzanie na opačné straně kontinentu 26 315 opeřenců.
Kolem řeky Niger ptáků spousta
Kolem řeky Niger jsou ptáků taková hejna, že na jejich chytání stačí obyčejná síť, společně s trpělivostí a rychlýma rukama mužů, kteří se touto činností zabývají již po generace.
Řeka Niger, která se z pobřežní džungle stáčí do úrodné savany a nakonec dále na jih k Sahaře, řadí Mali k africkým státům s největší biodiverzitou a nejbohatším výskytem ptáků.
Ekologické organizace v Evropě, které dlouho podobný zákaz prosazovaly z důvodu ochrany živočichů, embargo EU vítají. "Zcela to zastaví dovoz levných ptáků, a to je důležité," prohlásil představitel britské královské společnosti na ochranu ptáků Duncan McNiven.
Ekologové nicméně připouštějí, že zákaz negativně postihne množství dosud neohrožených ptáků, zvlášť v Mali. Přitom u opeřenců z Afriky, ať už u těch, co do Evropy migrovali, nebo u dovezených, nebyl zatím hlášen ještě ani jediný případ ptačí chřipky.
Místní nesouhlasí, mají řešení
Humanitární pracovnice v Bamaku Mary Crickmoreová upozorňuje, že zákaz vývozu exotických ptáků měl okamžité dopady na obživu vývozců z města i lovců ptáků na venkově. "Z hlediska rozvoje nikdy není dobré přijmout nějaké opatření ze dne na den," podotýká.
Drissa Coulibaly loni dodával do zahraničí více než 8000 ptáků měsíčně, převážně do Španělska a Itálie. Od říjnového zákazu prodal pouze stovku ptáků, všechny místním zákazníkům.
"Již jsem jich vypustil na svobodu přes 20 000," poznamenává s obavami, jak ptáci přežijí v suchých, prašných ulicích centra Bamaka. "Skutečně jsem trpěl, ale ti, co chytají ptáky, trpí ještě víc. Přicházejí mě žádat o peníze a já jim mohu dát jen almužnu," dodává.
Někteří již však spřádají alternativní plány. "Budeme muset nyní vyvážet víc plazů," svěřuje se Keita poté, co fotografům zapózuje s pěknou želvou.
