Prosinec byl měsícem vánočních svátků. A ty s sebou často přinášejí i přemíru dárků nebo přehnané nakupování. Pokud vám po Vánocích zůstane doma něco, co nevyužijete, nemusíte to vyhazovat nebo schovávat hluboko do skříně. Nevhodné dárky můžete poslat dál, darovat nebo vyměnit. Přehledný seznam míst, která vaše přebytky využijí, nebo odkazy na stránky, kde můžete věci vyměnit či prodat, nabízí webová stránka Eko Vánoce.
Japonská sázka na vodík
V roce 2010 pocházela třetina elektřiny vyrobené v Japonsku z jaderných elektráren. Avšak kvůli havárii elektrárny Fukušima v březnu 2011 ostrovní země všechna tato zařízení uzavřela. Většina z nich se už znovu neotevřela a Japonsko místo toho staví uhelné elektrárny.
Zároveň se však asijská země zavázala, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální, tedy že bude produkovat jen tolik skleníkových plynů, kolik jich zvládnou absorbovat přírodní či uměle vytvořené mechanismy. Musí proto emise uhelných elektráren omezit. Aby tohoto cíle dosáhla, investuje do výzkumu vodíku, který při spalování nevypouští žádné emise.
Japonsko do vývoje technologie investuje i přesto, že se o vodíku mluví jako o drahém a neefektivním zdroji, který se v současnosti těží metodou produkující skleníkové plyny. Japonsko ale doufá, že přijde na způsob, jak vodík těžit bez emisí. Cílem pak je stát se první vodíkovou ekonomikou na světě a do roku 2050 vyrábět deset procent elektřiny právě spalováním vodíku. "Pokud dojde v Japonsku k průlomu a přijde se i na to, jak by japonský trh mohl tento proces využít, všechno se změní. Poté si vodík rychle osvojí i zbytek světa," myslí si podle amerického deníku Wall Street Journal David Crane z JERA, největší japonské energetické společnosti.
Vlastní vodíkovou strategii má i Evropská unie, Jižní Korea nebo Čína.
Zemřel kmotr biodiverzity
V 80 letech zemřel 25. prosince loňského roku Thomas Lovejoy, významný biolog, který vymyslel pojem biologická diverzita, a bývá proto nazýván "kmotrem biodiverzity". Jeho práce ukázala na spojitost mezi úbytkem rozmanitosti přírody a klimatickou změnou, zasazoval se také o ochranu deštných pralesů v Amazonii.
"Dostal Amazonii na mezinárodní ochranářskou mapu. Když se začalo mluvil o ochraně životního prostředí v 60. a 70. letech, věnovalo se Jižní Americe jen málo pozornosti. Ale Tom to změnil," vypráví pro americký deník New York Times Russell Mittermeier z ochranářské organizace Re:wild.
Thomas Lovejoy was a leading conservation biologist who worked to preserve the Amazon rain forest. He was also one of the first scientists to link the biodiversity of the rain forests -- and what has been lost to deforestation -- to climate change. https://t.co/HqpJTb4KVq
— NYT Climate (@nytclimate) December 28, 2021
Jedním z Lovejoyových nápadů byla politika výměny dluhů za přírodu (debt-for-nature swap), kdy jsou rozvojovým zemím odpuštěny některé finanční dluhy v zahraničí výměnou za investice do ochrany přírody. První taková výměna proběhla v roce 1987 v Bolívii. Následně se výměna stala častou praxí a počátkem 90. let vyměnilo své dluhy za vytvoření fondu na ochranu přírody také Polsko.
Smrtící sucho ve východní Africe
Východ Afriky trápí už od loňského září sucho. Jeho dopady jsou nejvíc vidět na stavu, ve kterém jsou místní zvířata - v Keni podle místních pastevců uhynulo do loňského prosince 70 procent dobytka a umírají i divoká zvířata v chráněných oblastech. "Nemají se kde pást, nemají žádnou vodu," říká reportérka britské stanice BBC Anne Soyová. Hlad tak mají i místní. V Keni, Somálsku a Etiopii má kvůli nedostatku srážek problémy s obživou 26 milionů lidí. Sucho navíc podle předpovědí potrvá minimálně do poloviny letošního roku.
"Ztráty jsou ničivé. Nemůžu udělat nic pro to, abych je zachránil. Je to Boží vůle," míní pastevec Ahmed Ibrahim. "Jen se modlím za déšť. Dobytek pro mě znamená všechno," dodává. "Spoléhali jsme se na naše zvířata, ale ta nyní kvůli suchu uhynula. Věřím, že Bůh nám něco poskytne, ale tímhle tempem hrozí, že zemřeme hlady," doplňuje ho Saadiya Mahadgareová, která se také živí pastevectvím.
“We were relying on our animals, but they have now died because of drought,” Saadiye, pastoralist.
— Elizabeth Wathuti 🇰🇪 (@lizwathuti) December 8, 2021
If you allow yourself to feel it, the heartbreak- and the injustice -is hard to bear.
Yet current policies are taking the world towards 2.7 °C of warming!
pic.twitter.com/xgAr8SL2xB
Černá skříňka Země
Když havaruje letadlo, vyšetřovatelé zkoumají jeho černou skříňku, která zaznamenává, co se událo na palubě a kde se stala chyba. Stejné zařízení, které má pomoci předejít opakování chyb, nyní dostane i Země pro případ, že se nepodaří zastavit klimatické změny. Earth’s Black Box, neboli Černá skříňka Země, bude zaznamenávat data jako teplotu vzduchu a oceánů nebo množství oxidu uhličitého v atmosféře. A také vědecké články a vládní rozhodnutí. Tento archiv může budoucím generacím ukázat, kde současní lidé udělali chyby.
"Cílem je, aby toto nezničitelné nahrávací zařízení posloužilo komukoliv, kdo přežije, pokud se Země zhroutí kvůli klimatickým změnám. Aby se z toho poučil," řekl australské stanici ABC Jim Curtis, který se podílí na projektu. Deset metrů dlouhá skříňka poháněná solární energií, která dokáže shromažďovat data po dobu 50 let, bude za pár měsíců stát na západě Tasmánie.
The Earth's Black Box is collecting "Hundreds of data sets, measurements and interactions relating to the health of our planet will be continuously collected and safely stored for future generations." pic.twitter.com/4eWmupfChW
— Lili Cariou (@lilicariou) December 27, 2021
Úniky metanu v Česku
Pouhým okem neviditelný plyn metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů přispívajících ke klimatické změně. Proto se na listopadové klimatické konferenci COP26 přes sto zemí dohodlo na tom, že do roku 2030 sníží jeho emise o 30 procent. Česko zatím žádné zákony, které by jeho únik omezovaly, nemá. Přesto je jisté, že i český průmysl, skládky nebo chov hospodářských zvířat emise vypouští. Na příklady toho, jak plyn uniká, se můžete podívat díky těmto novým záběrům z infračervené kamery.
