Škodlivý plyn okem nepostřehnete. Zmapovali jsme, jak na Moravě uniká metan

Helena Truchlá Jiří Kropáček Helena Truchlá, Jiří Kropáček
13. 12. 2021 6:13
Zemní plyn má Česko dovést k zelenější budoucnosti. Jenže jeho skladování a přeprava představují skrytý zdroj emisí: úniky metanu, který je pro planetu až 80krát škodlivější než oxid uhličitý. Metan nepozorovaně uniká i na území Česka. Podívejte se na unikátní záběry z jižní Moravy, na kterých je tento bezbarvý plyn poprvé dobře vidět.

Foto: James Turrito | Aktuálně.cz

Pouhým okem není vidět nic neobvyklého. Zemní plyn se v Uhřicích a Dambořicích na jihu Moravy skladuje v podzemí, ve vytěžených ložiscích plynu a ropy. Když se ale na zásobníky namíří speciální infračervená kamera, objeví se v prostoru nad nimi zvláštní “kouř”. Tvoří ho unikající plyn, jehož hlavní složkou je škodlivý metan. V případě, že se dostane do zemské atmosféry, zadržuje v ní teplo a tím prohlubuje klimatickou krizi. Metanu je sice méně než oxidu uhličitého, planetu ale krátkodobě dokáže ohřát mnohem víc. Kromě toho přispívá k tvorbě ozonu u zemského povrchu, který jako součást smogu škodí lidskému zdraví.

Česko zná a řeší úniky metanu po celá staletí – ovšem pouze v hlubinných uhelných dolech, kde jeho exploze způsobily mnoho neštěstí. Jeho hladinu proto dnes povinně hlídají citlivá čidla. Řešení úniků metanu ze zemního plynu je v tuzemsku novinkou.

Podívejte se na záběry úniku plynu z podzemního zásobníku v Uhřicích a ze sběrného naftového střediska v Dambořicích.

Autorem záběrů z Uhřic a Dambořic je James Turrito z mezinárodní organizace Clean Air Task Force. Videa zachycená na kameru typu FLIR GF320 (více se o této technice dočtete v boxu na konci textu), poskytl exkluzivně deníku Aktuálně.cz. “V Evropě se moc plynu netěží, dost se ho tu ale spotřebuje. Proto jsem se chtěl podívat na to, jak vypadá jeho skladování a přeprava,” popisuje Turrito, jak a proč se na jižní Moravu dostal. V obcích Uhřice, Dambořice a Dolní Bojanovice na Hodonínsku, stejně jako v Dolních Dunajovicích u Mikulova se zemní plyn skladuje. V kompresní stanici u Břeclavi jej zase stlačují, aby mohl putovat plynovodem dál na severozápad.

Metan láme rekordy

Graf ukazuje podíl molekul metanu ve vzorku vzduchu, ze kterého byla odebrána veškerá voda. Nyní je ho tam nejvíc v historii

“Metan byl dlouho přehlížený skleníkový plyn. Mimo jiné i proto, že je neviditelný. Na rozdíl od černého dýmu za výfuky velkých náklaďáků nebo kouře, který vychází z komínů uhelných elektráren,” míní Jonathan Banks, další z členů týmu Clean Air Task Force. V zemské atmosféře metanu za posledních dvacet let výrazně přibylo. Proto se dostává do popředí zájmu politiků a regulátorů i plynová infrastruktura. Metan se totiž sice uvolňuje i ze skládek odpadu nebo při chovu dobytka (v Evropě je ho nejvíc právě ze zemědělství), v energetice se ale jeho emise dají omezit relativně snadno. A účinněji tím lze zbrzdit nebezpečné ohřívání planety.

Evropská unie, Spojené státy a další stovka zemí světa se v listopadu zavázaly společně do konce dekády snížit emise metanu o třicet procent. Jedná se o první dohodu týkající se tohoto skleníkového plynu v historii. Svou roli v jeho vypouštění hraje i Česko a jeho plynová infrastruktura, i když mnohem menší než třeba obří těžební pole v americkém Texasu a Novém Mexiku nebo úniky z tisícikilometrových plynovodů v Rusku. Od Moskvy surovinu ve velkém nakupují i státy Evropské unie, sám Kreml však závazek týkající se metanu nepodepsal.

Metan v Česku

Graf znázorňuje také takzvané fugitivní emise, tedy ty, které volně unikají do atmosféry, nejsou vypouštěny komíny, a nedají se tak změřit. Jejich množství se proto odhaduje. Údaje jsou z roku 2019, v procentech.

“Jedná se o druhý nejvýznamnější skleníkový plyn v Česku,” uvedl na dotaz deníku Aktuálně.cz David Hluštík z odboru komunikace ministerstva průmyslu a obchodu. Žádná legislativa, která by jeho emise omezovala, v tuzemsku neexistuje, potvrdil také resort životního prostředí. Úniky, jaké jsou vidět na záběrech infračervené kamery, proto neznamenají, že by provozovatelé těchto zařízení nějak porušovali zákon.

Metan se z plynových zařízení uvolňuje do ovzduší při cíleném odvětrávání, unikat může ale i nepozorovaně, když plynovody nebo skladovací zařízení špatně těsní. Evropská hospodářská komise OSN odhaduje, že celosvětově takto “zmizí” asi tři procenta zemního plynu, jehož je metan hlavní součástí (v Česku je to 0,3 procenta, tvrdí tuzemské úřady). Kromě škod na životním prostředí to způsobuje i podstatné finanční ztráty. Celkově pak na plynárenský sektor v Česku připadá 22,69 kilotuny metanových emisí za rok. To však tvoří jen malou část (4,5 procenta) celkových tuzemských emisí metanu. Vyplývá to z nejnovější verze národního inventáře skleníkových plynů a vyjádření resortu životního prostředí, které dokument připravuje.

Podle Davida Hluštíka z ministerstva průmyslu a obchodu mohou za české emise metanu z energetiky hlavně už zmíněné hlubinné doly na černé uhlí. Metan uniká i z těch, kde už se nefárá, stejně jako z povrchových hnědouhelných jam. “Tuzemská těžba ropy a zemního plynu je velmi omezená a úniky při potrubní přepravě jsou zanedbatelné,” vysvětluje.

Podívejte se na záběry úniku plynu z kompresní stanice v Břeclavi.

Plyn v hlavní roli

To ale Turrito a jeho tým rozporují. Na plyn se zaměřili, aby ukázali, kolik úniků zůstává bez povšimnutí. A tedy že vykazované objemy emisí metanu, se kterými pracují i české úřady, nemusí odpovídat realitě. “Máme k dispozici výsledky rozsáhlých výzkumů ze Spojených států a víme, že i při přepravě se uvolňuje hodně emisí. V Česku to není jiné, rozdíl je jen v tom, že plynové infrastruktury jako takové je tu relativně málo. Když se ale bude zemní plyn používat víc, přibude i problémů,” tvrdí.

Čeští výrobci elektřiny a tepla chtějí právě na plyn spoléhat jako na “přechodové” palivo během transformace energetiky od uhlí směrem k obnovitelným zdrojům – slunci, větru nebo třeba biomase. Takový postup jim s největší pravděpodobností v nejbližších dnech posvětí i Evropská unie, která zelenou přeměnu kontinentu rámcově řídí.

Metan (CH4)

Tento skleníkový plyn se chová jinak než známější oxid uhličitý. V atmosféře vydrží jen asi deset let. “Pak se rozpadá na CO2 a vodu,” vysvětluje Robin Lambollová, odbornice na environmentální vědu z Imperial College London. Jenže během prvních roků svého “pobytu” v zemské atmosféře metan stihne napáchat nejvíc škod. Ve dvacetiletém srovnání je 86krát silnější než oxit uhličitý, ve stoletém horizontu pak asi “jen” 26krát.

Celosvětově se nejvíc metanu vytvoří v zemědělství – při pěstování rýže, “říhají” ho krávy a najdeme ho i v hnoji. “Hned na druhém místě je ale kategorie, kam patří i úniky při manipulaci s fosilními palivy. Proto je rychlejší odhalování úniků metanu v tomto odvětví prioritou,” popisuje Lambollová.

Ani unijní instituce až dosud emise metanu neřešily. Experti z Evropské komise jsou ale stejně jako zástupci skupiny Clean Air Task Force přesvědčení o tom, že je to problém. V nejbližších dnech představí sérii nových regulací, které by ho měly pomoct vyřešit. “Vyšli jsme z nápadu nahradit v Evropě uhlí zemním plynem. Mezinárodní agentura pro energii spočítala, že s tříprocentními úniky plynu by bylo lepší zůstat u uhlí. Tak jsme došli k závěru, že se emise budou muset snížit,” popisuje pro deník Aktuálně.cz jeden z expertů Evropské komise.

Komise metan označuje za druhý nejsilnější motor klimatických změn, zároveň ale snadno řešitelný. Dnes běžně dostupné technologie umožňují redukovat 75 procent jeho emisí a polovinu bez jakýchkoliv dodatečných nákladů.

Plynaři by podle nového návrhu například nesměli plyn upouštět do vzduchu, což je nyní standardní postup při řešení některých potíží. Jednotlivé členské státy EU by pak měly povinnost emise metanu přesně monitorovat. Na provozovatelích by byly pečlivé údržby, hlášení úniků i poruch. “Teď firmám chybí motivace i znalosti,” dodává zástupce komise. Unie se zároveň s přípravou přísnějších pravidel zapojila i do dalšího projektu, tentokrát na globální úrovni: mezinárodní observatoř emisí metanu při OSN od listopadu shromažďuje podrobné údaje o lokalitách i objemech úniku metanu, mimo jiné pomocí záběrů ze satelitů. Ty dosáhnou třeba i do Ruska, odkud pochází víc než polovina evropských dodávek plynu.

Podívejte se na záběry úniku plynu z podzemních zásobníků v Dambořicích, Dolních Dunajovicích a Dolních Bojanovicích.

Se zpřísněním počítáme

Deník Aktuálně.cz oslovil s žádostí o vyjádření provozovatele všech zařízení, která James Turrito se svou kamerou na území Česka navštívil. Ti trvají na tom, že možné úniky sledují a zjištěné hodnoty zaznamenávají. “Provádíme pravidelný monitoring a vyhodnocování hermetičnosti na kritických místech s využitím detekčních zařízení. (...) V případě zjištění mimořádného úniku nebo koncentrace metanu dojde k zastavení těžby a opravě,” popisuje například běžnou praxi na lokalitě Dambořice Dana Dvořáková, mluvčí společnosti MND Gas Storage. Ta provozuje také zásobník v Uhřicích, kde podle Dvořákové probíhalo řízené odpouštění plynu (tedy i metanu) do atmosféry zrovna v den, kdy tam Turrito se svou kamerou přijel. “Úniky plynu jsou vždy spojené jen se servisními pracemi. Vždy se jedná o malé množství v řádu stovek až tisíců metrů krychlových na jeden úkon,” tvrdí Dvořáková.

Používání stejné metody zmiňuje také Martin Babulic z SPP Storage v Dolních Bojanovicích, jednotná evropská pravidla by ji chtěla omezit. Komisní návrh ještě čeká složitý schvalovací proces v unii, tuzemské ministerstvo průmyslu a obchodu s regulací počítá až v roce 2023. “O aktivitě EU týkající se metanu samozřejmě víme. Naše názory i konkrétní kroky koordinujeme s ostatními plynárenskými hráči v Česku,” dodává Dana Dvořáková.

Vlastní databázi úniků metanu si vede také firma Net4Gas, která má jako jediná licenci na transport plynu přes české území a provozuje páteřní síť plynovodů, dodávající surovinu jednotlivým distributorům. “Vzhledem k objemu přepravovaného plynu jsou úniky minimální,” míní mluvčí Vojtěch Meravý. I pro Net4Gas bude podle něj chystaná legislativa zásadní, firma ale zatím čeká na technické podrobnosti. Kontinuální sledování úniků je běžné také v RWE Gas Storage v Dolních Dunajovicích, ujišťuje mluvčí firmy Simona Hladíková. Jeden zachytila i kamera Jamese Turrita. “Tyto malé úniky (...) odstraňujeme během pravidelné údržby, jakmile to provoz zásobníku umožňuje. Tedy, když je technologie odtlakována a uvedena do bezpečného stavu,” dodává. S přísnější legislativou podle ní firemní pravidla počítají už nyní.

Kamery, které umí snímat neviditelný plyn

James Turrito se v rámci svého projektu Cut Methane EU vydal na dvě stovky míst v Itálii, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku, Rumunsku a Česku. Lokality vybíral spíš náhodně, jeho záměrem nebylo systematické pokrytí plynové infrakstruktury. S sebou vozí kameru typu FLIR GF320 v přepočtu za 2,5 milionu korun.

“Tyto infrakamery se používají v ropném a plynárenském průmyslu k detekci úniku metanu často,” potvrzuje Christian Lelong, odborník na mapování metanu z francouzské společnosti Kayrros. Lelong deníku Aktuálně.cz poskytl odbornou konzultaci záběrů. Metan je na videích vidět proto, že pohlcuje infračervené záření, tedy ze stejného důvodu, proč ohřívá planetu. “Kouř” na záběrech není skutečný kouř, ale místo, kde unikající metan blokuje záření z pozadí. Kolik metanu do ovzduší uniká, Turritova kamera změřit neumí, barevná škála záběrů sama o sobě nic nevypovídá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 minutou

Reuters: Exploze ve venkovské oblasti na západě Ghany srovnala se zemí stovky domů a připravila o život zatím neupřesněný počet obyvatel

Připravujeme podrobnosti

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

Dálnici D11 zablokoval ve směru na Hradec Králové kamion, který dostal smyk

Provoz na dálnici D11 je ve směru na Hradec Králové zhruba od 20:00 přerušený. U Chlumce nad Cidlinou dostalo nákladní auto smyk a stojí napříč vozovkou. Událost se obešla bez zranění, předpoklad obnovení provozu zatím není znám, řekla policejní mluvčí Šárka Pižlová.

Dálnici D11 zablokoval na 64. kilometru kamion, který dostal smyk, zůstal stát napříč vozovkou. Situaci navíc komplikuje cisterna, která zůstala stát na krajnici a brání kamionu v manévrování.

Policisté zjišťují, jestli bude třeba ke zprovoznění dálnice nutné použít odtahovou techniku, nebo se situaci podaří vyřešit jinak, uvedla Pižlová krátce po 20:30. Odhad znovuzprovoznění dálnice proto nelze určit. Směr na Prahu jezdí normálně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy