Ukrajinský hydrometeorologický ústav model vytvořil společně s vědci z Národní akademie věd Ukrajiny na základě povětrnostních podmínek pozorovaných právě ve dnech od 15. do 18. srpna. K predikci využili jeden z nejznámějších předpovědních modelů počasí na světě GFS (Global Forecasting System), píše ukrajinský server Pravda. 

Nejvíce radioaktivních částic, které by se podle meteorologů pohybovaly přibližně ve výšce 200 až 500 metrů nad zemským povrchem, by se nacházelo v okruhu s poloměrem 50 až 100 kilometrů od záporožské elektrárny. Významné koncentrace radiace by mohly zasáhnout také Kyjev a severní část Ukrajiny. Zbytkový prach by se poté rozšířil i do okupovaných oblastí na východě země, ukazuje simulace.

Radioaktivní mrak by poté pokračoval do sousedních států - čili do východní části Běloruska, Polska a Slovenska. Jeho okraje by poté mohly zasáhnout i pobaltské země a Česko. V tuzemsku by podle modelu prach z elektrárny, která je od českých hranic vzdálena přes tisíc kilometrů, zasáhl zejména oblast Ostravska a Olomoucka.

Rusko a Ukrajina se v posledních dnech opakovaně vzájemně obviňovaly z ostřelování bezprostředního okolí této největší jaderné elektrárny v Evropě, kterou od března okupují ruští vojáci. Generální tajemník OSN António Guterres již před časem navrhl, aby kolem elektrárny vznikla demilitarizovaná zóna. Rusko ale návrh odmítlo, podle něj by v takovém případě elektrárna mohla přijít o potřebnou ochranu.