Řím – V Itálii triumfovaly v nedělním referendu o změně ústavy euroskeptické a populistické strany, cestu k moci ale momentálně mají dost složitou. Na tahu je teď podle ústavy prezident Sergio Mattarella.
Ten v pondělí večer požádal premiéra Mattea Renziho, aby svou nabízenou demisi odložil do té doby, než italský parlament schválí rozpočet pro příští rok. To se může podařit už do týdne.
Mattarella se musí rozhodnout jak dál na základě konzultací s politickými stranami. Úkol to nemusí být jednoduchý.
"Prezident má před sebou dvě politická uskupení," napsal deník La Stampa. "Jedno prohrálo v referendu, ale stále má většinu v parlamentu. Druhé zvítězilo, ale nedokáže zformovat alternativu."
Proti sobě tak stojí Renziho Demokratická strana se svými malými koaličními partnery a opozice, kde je nejsilnější Hnutí pěti hvězd komika Beppeho Grilla, strana Vzhůru, Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho a Liga severu, kterou vede Matteo Salvini.
Kromě odporu k premiérovi Renzimu se však opozice neshodne téměř na ničem.
Varianta 1: Znovu Renzi. Téměř vyloučená
Premiérovi Matteo Renzimu teoreticky nic nebrání v římském paláci Chigi, sídle italského předsedy vlády, zůstat. Koneckonců, stále je lídrem nejsilnější politické strany. Prezident Mattarella může Renziho pověřit, aby dovládl do roku 2018, kdy se mají konat volby.
Renzi ale v referendu utrpěl drtivější porážku, než se čekalo. Hlasování bylo fakticky referendem o něm samém. A bezprostředně po oznámení výsledků mluvil o tom, že je na těch, kteří v referendu vyhráli, aby si poradili s důsledky svých činů. Tedy aby se postarali o zmiňovanou změnu volebního zákona. Renzi ale může na post premiéra opět zaútočit, až přijde čas voleb. Tedy pokud zůstane v čele Demokratické strany a v politice vůbec.
Varianta 2: Někdo jiný z vládní většiny. Pravděpodobná
Prezident by mohl pověřit vedením vlády někoho, kdo by uklidnil nervózní trhy, které se strachují o stabilitu italských bank. Takovým mužem je ministr financí Pier Carlo Padoan, univerzitní profesor a světově uznávaný ekonom. Padoan případně může zůstat ministrem financí a premiérský post by mohl převzít třeba ostřílený ministr kultury Dario Franceschini.
Opozice v čele s Hnutím pěti hvězd a Ligou severu ale nechce slyšet o žádné variantě, která by nezahrnovala co nejrychlejší uspořádání předčasných voleb. Berlusconi je opatrnější, protože by podle průzkumů výrazně ztratil.
Stávající vládní koalice v čele s Renziho Demokratickou stranou ale má v parlamentu i po referendu většinu hlasů. Pokud zůstane jednotná, prosadí svou. Otázka, kterou si musí klást, ale je, jestli by takový postup neposílil popularitu opozice.
Varianta 3: Nezávislá osobnost. Pravděpodobná
Především pokud by se opravdu lámal chleba ohledně stability italského bankovního systému a Itálie se ocitla pod tlakem trhů, mohlo by to i opoziční radikály přimět, aby netlačili na okamžité uspořádání voleb.
Jako premiér by se nabízel respektovaný lídr Senátu Pietro Grasso, bývalý prokurátor a slavný bojovník proti mafii. Do jeho současné funkce ho zvolily i hlasy části Hnutí pěti hvězd. Ministrem financí by nejspíš zůstal Pier Carlo Padoan.
Varianta 4: Předčasné volby. Nepravděpodobná
Co nejrychlejší konání voleb během pár měsíců požadují Hnutí pěti hvězd a Liga severu. Do hlasování by podle nich měl dovládnout Renzi a postarat se o změnu volebního zákona tak, aby se do obou komor parlamentu volilo na základě poměrného systému.
Uskutečnění urychlených předčasných voleb by nejspíš vyděsilo trhy a mohlo ohrozit finanční stabilitu Itálie. Hnutí pěti hvězd i Liga severu by ve volbách podle průzkumů posílily. Obě strany přitom požadují odchod Itálie z eurozóny.