Směšné. Hoferova strana není extremistická, říká o možném prezidentovi znalec rakouské politiky

Ondřej Houska Ondřej Houska
3. 12. 2016 11:23
Rakušané v neděli opět volí nového prezidenta a hlavním tématem je imigrace. Velkou šanci na zvolení má kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Kritici ho označují za nebezpečného extremistu. Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity, znalec rakouských nacionalisticky orientovaných kruhů, s tím ale nesouhlasí. FPÖ se podle něj liší třeba od francouzské Národní fronty Marine Le Penové. "Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická," tvrdí Höbelt.
Plakát Norberta Hofera.
Plakát Norberta Hofera. | Foto: Martin Novák

Proč jsou Norbert Hofer a jeho strana FPÖ teď v Rakousku tolik populární? Je to jen proto, že ostatní strany voliče zklamaly, nebo se Rakušané obrací doprava?

Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity.
Historik Lothar Höbelt z Vídeňské univerzity. | Foto: Österreichisches Parlament

Podobný obrat nastává ve velké části Evropy. Ale vždy je potřeba položit si otázku, co je to pravice. Z hlediska ekonomického programu je FPÖ stranou v politickém středu. Koneckonců, je nejoblíbenější jak u zaměstnanců, tak u lidí samostatně výdělečně činných. Jediné, v čem by se dala FPÖ označit jako pravice, je její odmítání imigrace.

Je tohle Hoferovo hlavní předvolební téma?

Ano, ale jeho strana o tom mluví už dlouho. FPÖ je v Rakousku jedinou politickou stranou, která od samého počátku tvrdila: Tak velký proud žadatelů o azyl nemůžeme zvládnout. To, co v Česku říkají skoro všichni, tady takto jednoznačně říkala jen FPÖ. Ostatní strany se k ní jen postupně a pomalu přidaly. Z tohoto důvodu lidé podle průzkumů v otázkách migrace nevěří ostatním stranám, ale FPÖ.

Vedení sociálních demokratů i lidovců teď vidí migrační krizi vlastně stejně jako FPÖ. V obou stranách je ale silná menšina, která blokuje razantnější přístup. Kvůli tomu se vládě například nedaří rychle vyhošťovat ty migranty, kteří nemají nárok na azyl.

Bude tedy FPÖ stále silnější?

Musíte si uvědomit, že silná FPÖ není v Rakousku žádná novinka. Podporu dvaceti nebo více procent voličů má už dvacet let, od dob Jörga Haidera. Stejně tak Liga severu v Itálii je silná dlouhodobě. Jedinou úplnou novinkou je tak v Evropě vzestup Alternativy pro Německo.

V Rakousku se změnilo jen to, že FPÖ díky uprchlické krizi a díky tomu, jak na ni vládní strany zpočátku nedostatečně reagovaly, posílila v průzkumech ze zhruba pětadvaceti na třicet procent.

Bude se Rakousko v Evropské unii chovat jinak, když se Hofer stane prezidentem?

V principu se nezmění nic. Náš prezident může přijímat státní návštěvy, takže přijede někdo jako třeba Miloš Zeman nebo Viktor Orbán. O vládní politice ale nerozhoduje.

Hofer by si přál, aby Rakousko více spolupracovalo s visegrádskou čtyřkou. K tomu se ale kloní i ministr zahraničí Sebastian Kurz, který podobně jako Hofer říká, že Angela Merkelová v uprchlické krizi chybovala.

A když FPÖ vyhraje příští parlamentní volby, jak teď naznačují průzkumy?

Pak bude záležet na koaličních vyjednáváních. Zdá se být zřejmé, že pokud by měly vládu vytvořit jen dvě strany, jak je v Rakousku tradicí, FPÖ v ní bude muset být. Je to dost pravděpodobné.

Ocituji Karla Schwarzenberga, který jednou řekl: "Když jsem byl mladý, manželství ve třech mě dost fascinovalo. Od té doby, co jsem v politice, už na to velkou chuť nemám." Takže FPÖ nejspíš ve vládě bude a dohodne se s jednou z dalších velkých stran, s lidovci nebo se sociálními demokraty. Výrazně pravděpodobnější je varianta s lidovci, obě strany už spolu koneckonců jednou vládly.

Co se tedy po pravděpodobném nástupu FPÖ k moci změní?

Nečekal bych žádné dramatické změny. Obě strany se liší ve dvou tématech. Jednak v imigraci, kde je FPÖ jednoznačně proti a lidovci o něco méně proti. A jednak v přístupu k evropské integraci, kterou lidovci bezvýhradně podporují, zatímco FPÖ ji vidí spíše skepticky.

Je prakticky jasné, jakým kompromisem to skončí: v imigraci se prosadí názor FPÖ přijímat jen ty žadatele o azyl, kteří skutečně prchají před vážným nebezpečím, a ostatním zavřít hranice.

Z hlediska postoje k EU naopak zůstane zachována dosavadní rakouská politika. V EU musíte pro své návrhy získat většinovou podporu. Rakousko tak bude víc spolupracovat se zeměmi Visegrádu, ale určitě se kompletně neodstřihne od Německa.

Proč jste si tím tak jistý? Nebude snad FPÖ usilovat o vystoupení Rakouska z Evropské unie?

Rozhodně ne. To je jen propaganda lidí od Van der Bellena (kandidát Zelených na prezidenta – pozn. red.). Není to ani prakticky možné. FPÖ by musela získat dvě třetiny hlasů a pak k té otázce ještě vyhrát referendum. Strana navíc opakovaně vyloučila, že by si něco takového přála. Je to jen strašení jejích odpůrců, že když lidé zvolí Hofera prezidentem, nastane katastrofa. FPÖ si dobře uvědomuje, že Rakousko není Británie a že jeho místo je v EU.

A jak je to s členstvím Rakouska v eurozóně? Je FPÖ pro, nebo proti euru?

Předseda strany Heinz-Christian Strache několikrát řekl, že by Rakousko mělo z eurozóny vystoupit. Všem je ale jasné, že to tak úplně nezáleží na Rakousku. To euro přijalo proto, že totéž udělalo Německo. Mít jinou měnu než Německo by pro Rakousko nedávalo žádný smysl.

Strache ve skutečnosti mluvil o něčem jiném: o tzv. euru dvou rychlostí. Čili jestli by nebylo lepší, aby odešly jižní země, a pokud by to neudělaly, aby odešly státy kolem Německa a vytvořily nové euro, řekněme "severní euro".

Takový postup ale žádná země nepodporuje.

To je pravda. Kromě toho má rakouský průmysl obrovský strach, že by tzv. severní euro posílilo, a to by podlomilo naši konkurenceschopnost. Podobné debaty o kurzu koruny teď dobře znáte i vy, Češi.

Zdaleka to ale není to hlavní. Zásadní je fakt, že Rakousko se samo od sebe určitě nevrátí zpět k šilinku, když bude eurozóna dál existovat. Je možné si představit jen obecnou debatu o tom, jestli má eurozóna smysl, nebo ne. Ale to nerozhodneme my sami.

FPÖ mluvila o tom, že nejlepší by bylo, kdyby si Němci, Rakušané, Nizozemci a někteří další vytvořili vlastní euro bez slabších zemí. Nic ale nenasvědčuje, že by k tomu někdo byl ochotný. Žádná debata o euru teď navíc v Rakousku není. Otázkou číslo jedna je imigrace.

Internacionála radikálů

Vznikne v Evropě něco jako internacionála radikálů, kde bude úzce spolupracovat rakouská FPÖ, francouzská Národní fronta Marine Le Penové, německá AfD nebo italská Liga severu?

Některé z těchto stran jsou už teď v Evropském parlamentu v jedné frakci. Očekávám, že časem se k vámi zmiňovaným skupinám přidá ještě polská strana Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského a vytvoří jeden blok.

Spolupráci až dosud bránilo vzájemné obviňování. Například Francouzi říkali o Rakušanech, že jsou nacisté. Rakušané zase o Francouzích, že jsou fašisté. Prostě podle logiky, že naše strana je hodná, ale ty ostatní jsou špinavé. To podle mě přestane.

FPÖ má už teď výborné vztahy s AfD. Václav Klaus byl v listopadu ve Vídni na předvolební akci FPÖ a zaznívaly tam hlasy, napůl vážně, napůl žertem, že by se právě on mohl stát předsedou Evropské strany svobodných, která by sdružovala výše zmíněné politické strany.

Václav Klaus i Marine Le Penová jsou ale pro vystoupení svých zemí z Evropské unie a vy tvrdíte, že FPÖ něco takového nepodporuje.

To máte pravdu. Je to jeden ze sporných bodů mezi FPÖ a francouzskou Národní frontou.

Je FPÖ extremistická strana?

Považuji za směšné, když někdo něco takového tvrdí. Strana, která má podporu 33 procent lidí, dnes nemůže být extremistická.

To spíš můžete říct, že v Rakousku je extremistická strana NEOS, která je pro absolutní liberalismus v hospodářské politice. To se mně osobně líbí, ale ve srovnání s ostatními stranami je to okrajový názor. Zatímco u FPÖ takovou situaci nenajdete: odmítá masovou migraci, ale v tom není osamocená, takový názor má 70 procent Rakušanů.

A co kritika, že Norbert Hofer je umírněnou tváří FPÖ, ale její předseda Heinz-Christian Strache je ve skutečnosti radikál?

Není mezi nimi žádný zásadní rozdíl. Liší se jen politickým stylem – Hofer má klidnější vystupování než Strache.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hasiči řeší úhyn ryb v řece Moravě, žádné škodliviny ve vodě neobjevili

Hasiči v sobotu dopoledne vyjeli do Uherského Hradiště kvůli úhynu ryb v řece Moravě. Jde o území od mostu spojujícího Uherské Hradiště se Starým Městem po místní část Štěpnice. V řece se vyskytuje blíže neurčený počet ryb různých velikostí a druhů, sdělil mluvčí hasičů Roman Žemlička. Testy podle něj vyloučily škodliviny ve vodním toku.

"Na místě byl zástupce životního prostředí a státního podniku Povodí Moravy. Na místě byly provedeny testy, které potvrdily normální obsah kyslíku a vyloučily škodliviny ve vodním toku," uvedl Žemlička.

Podobný úhyn ryb, zejména pstruhů, zaměstnal hasiče také na Prostřední Bečvě na Vsetínsku tento pátek. Domnívají se, že důvodem by mohla být zvýšená teplota vody. Výsledky testů budou známy až později.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na D1 na Benešovsku zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, tvoří se kolony

Na dálnici D1 na Benešovsku v sobotu zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, které se staly kolem 29. kilometru ve směru na Prahu. Obešly se bez vážných následků, dálnice je průjezdná, ale tvoří se kolony, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Podle prvotních informací jde o dvě nehody zhruba po čtyřech autech. "Jsou to všechno ťukance, není tam žádné zranění, maximálně nějaké lehčí. Dálnice není uzavřená, ale samozřejmě se tvoří kolony. Provoz je tam komplikovaný," uvedla mluvčí kolem 12:30.

Zdroj: ČTK
Další zprávy