Moskva/Praha – Ruská televize TV Centr chystá na středu večer reportáž, která ostře napadá českou humanitární organizaci Člověk v tísni.
Televizní dokument podle už odvysílané upoutávky a informací Aktuálně.cz naznačuje, že Člověk v tísni zpronevěřuje přes svoji kancelář ve východoukrajinském Doněcku, ovládaném separatisty, humanitární pomoc místním lidem a pracuje v zájmu cizích tajných služeb.
V upoutávce na reportáž zní následující věty:
"Miliony vydělané na potravinách pro děti. Proč v Doněcké lidové republice zakázali působení české humanitární mise?“ "Kudy prochází tenká hranice mezi dobročinností a špionáží?“ nebo "Shromažďování informací je jedním z úkolů, které tajné služby dávají těmto nevládním organizacím.“
Televizní materiál následuje poté, co úřady takzvané Doněcké lidové republiky odebraly letos 25. listopadu Člověku v tísni akreditaci a zakázaly organizaci rozdávat humanitární pomoc na území pod svojí kontrolou.
Televizi TV Centr vlastní moskevská radnice, patří ke stanicím s nižší sledovaností. Vedení televize se k dotazům Aktuálně.cz ohledně chystané reportáže odmítlo vyjádřit.
Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek označil chystanou reportáž za součást diskreditační kampaně.
"Novinářka, která reportáž v TV Centr připravovala, přišla před několika dny do kanceláře Člověka v tísni v Doněcku spolu se skupinou ozbrojenců, sama ve vojenské uniformě a s maskou na obličeji. Natáčela zásah v kanceláři i později zapečeťování skladu humanitární pomoci," uvedl Pánek v prohlášení, které Člověk v tísni zveřejnil na své webové stránce.
Pánek taky odmítl nařčení organizace z korupce a špionáže. Podle něj je Člověk v tísni transparentní a nestranná organizace, která se nepodílí na žádných nelegálních aktivitách.
"(Autorka reportáže) velmi pravděpodobně na příspěvku pracovala už o pár dní dříve, když točila rozhovory s našimi zaměstnanci a vydávala se za nezávislou novinářku. Nepřekvapilo by nás, kdyby se objevila další obvinění a útoky. Stejné diskreditační kampaně byly vedené proti několika respektovaným mezinárodním humanitárním organizacím, které pracovaly na území, které nekontroluje ukrajinská vláda," uvedl Pánek.
Ruský politolog Ivan Preobraženskij řekl Aktuálně.cz, že reportáž je podle jeho názoru vytvořená na objednávku.
"Takový film se nemůže objevit bez povolení nějaké vysoce postavené osoby. Zpravidla si podobný film, nebo dokonce scénář objednává kremelský 'kurátor' daného kanálu nebo nějaký vysoce postavený úředník. Úkolem je diskreditovat konkrétní lidi nebo organizace. V případě cizinců a opozičních aktivistů to může znamenat, že jsou nežádoucími osobami v Rusku nebo na území, které Rusko kontroluje," uvedl Preobraženskij.
Slovenský reportér Tomáš Forró strávil nedávno dva týdny na území doněckých separatistů. Mluvil s Čechy a Slováky, kteří tam přišli bojovat na straně separatistů.
"Byl jsem tam v září a už tehdy mi Češi a Slováci z řad separatistů říkali, že považují Člověka v tísni za organizaci, která je něčím jako prodlouženou rukou Západu a působí proti zájmům Ruska. Že jsou to špioni. Proto údajně sami tlačí na to, aby Doněcká lidová republika Člověka v tísní zakázala a uzavřela jejich kancelář," řekl Forró Aktuálně.cz.
Podle ředitele Humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jana Mrkvičky úřady v Doněcku už před rokem odebraly akreditaci mnoha mezinárodním humanitárním a nevládním organizacím.
Zůstaly jen organizace Člověk v tísni a Červený kříž. Až do 25. listopadu.
"Přišli lidé v uniformách se zbraněmi a oznámili nám, že akreditace není prodloužená a kancelář se zavírá. Ničím to nezdůvodnili. Pouze sdělili, že nemáme akreditaci a nemůžeme pracovat. Snažíme se jednat s místní komisí, která nám předtím akreditace dávala. Máme podporu od úřadů na nižší úrovni, které nám říkají, že nás v Doněcku chtějí," říká Jan Mrkvička.
V sousední separatistické Luhanské lidové republice podle něj ČvT pracuje normálně dál. Funguje také na území, které kontroluje kyjevská vláda.
Člověk v tísni na svém webu uvádí, že rozdal od listopadu 2014 na území pod nadvládou doněckých a luhanských separatistů potravinovou pomoc téměř 570 000 osobám, víc než 138 000 lidem pomohl s rekonstrukcí domů a skoro 296 000 lidí získalo díky pomoci organizace přístup k vodě a hygienickým pomůckám.
