Londýn - Velká Británie oficiálně ve středu požádala Brusel o spuštění článku 50 Smlouvy o Evropské unii (známé také jako Lisabonská smlouva).
Britská žádost o "rozvod" s EU je tedy na světě a dlouhé rozvodové řízení se naplno rozbíhá.
Formálně ho umožnilo 262 slov, která tvoří článek 50 Smlouvy o EU.
"Rozvod" bude trvat dva roky a na jeho konci by měli mít oba partneři - Spojené království a Evropská unie - hotovou dohodu o tom, jak budou po rozchodu dál žít.
V sázce jsou nejen ekonomické vztahy Velké Británie s největším obchodním blokem na světě (EU), ale taky britské vztahy s řadou dalších států.
Teprve vyjednávání během dvouletého přechodného období určí, jak bude nově samostatná Británie vypadat po víc než čtyřicetiletém členství v EU.
Projděte si přehledně základní otázky i odpovědi k budoucnosti brexitu.
Co je článek 50?
Tato část Smlouvy o EU z roku 2009 obsahuje postup pro případ, kdy se některý členský stát rozhodne z EU odejít.
Země, která aktivuje článek 50, musí dokončit vyjednávání o vystoupeni z Evropské unie do dvou let. To znamená, že Británie odejde z EU do začátku dubna 2019. Pokud se jí tedy vyjednávání s Bruselem podaří uzavřít.
Jednat se bude sice hlavně o praktických otázkách "rozvodu" - finance, obchod, práva přistěhovalců - ale roli budou hrát i budoucí vztahy mezi EU a Británií.
Jak se bude dohoda o vystoupení z EU schvalovat a je možné ji zrušit?
Nová obchodní dohoda mezi Velkou Británií a EU by měla vzniknout odděleně od smlouvy o vystoupení na základě článku 50.
Musí ji jednomyslně schválit členské státy EU.
To bude podle listu Financial Times větší překážka než ratifikace smlouvy o vystoupení, ke které stačí souhlas tzv. superkvalifikované většiny zemí Evropské unie (tedy nejméně 72 procent států, které reprezentují alespoň 65 procent obyvatel Unie) a Evropského parlamentu.
Právníci z Británie i z Evropské komise se shodují, že aktivace článku 50 je nevratná.
Co se stane po spuštění článku 50?
Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil, že EU odešle členským státům návrhem dalších kroků v jednání s Londýnem v pátek.
Formální odpověď Bruselu na britskou žádost o vystoupení z EU ale musí schválit hlavy států evropské sedmadvacítky. To se pravděpodobně stane až na summitu EU 29. dubna.
Představitelé členských států EU se budou radit o obsahu a struktuře vyjednávání s Británií.
Tedy zda budou trvat na tom, aby se nejdříve vyjednávalo o brexitu a právech občanů a pak teprve o budoucích obchodních vztazích. Tento postup zastává hlavní vyjednavač EU Michel Barnier.
Británie naproti tomu klade větší důraz na obchodní dohodu než na jednání o samotném vystoupení z Unie.
"Článek 50 hovoří naprosto jasně, že EU sjedná a uzavře se státem, který se rozhodne z EU vystoupit, dohodu o vystoupení, a to s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s EU," řekl Aktuálně.cz český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který je předsedou parlamentního výboru pro právní záležitosti.
To podle něj znamená, že nejdřív musí Brusel vyjednat s Británií podmínky vystoupení z Unie. Dohoda na tom, jak bude vypadat budoucí vztah, bude následovat až poté.
"Pro EU je tento postup určitě lepší," dodal Svoboda.
Kdy začnou reálná jednání o brexitu?
Formální jednání začnou, až členské státy EU dají Evropské komisi přesnější mandát k vyjednávání.
Očekává se, že k prvnímu setkání obou stran tváří v tvář nedojde dřív než na konci května 2017.
Británie chce vyjednat přechodná opatření do března 2018. Podle hlavního evropského vyjednavače pro brexit Michela Barniera je ale třeba sjednat celou dohodu do října 2018, aby měly členské státy čas na její ratifikaci.
Jaký je postoj britské vlády?
Své představy, čeho chce Velká Británie dosáhnout během brexitu, shrnula premiérka Theresa Mayová ve svém lednovém projevu a následně v Bílé knize.
Její vláda hodlá mít kontrolu nad počtem lidí, kteří přicházejí do Británie, a ukončit nadřazenost Soudního dvora EU nad britským právem.
Premiérka Mayová taky prohlásila, že Británie opustí jednotný evropský trh a celní unii. Chce ale uzavřít s EU celní dohodu a "novou, komplexní, jasnou a ambiciózní dohodu o volném obchodu".
Pokud jde o hranici mezi Británií a Irskem, které je členskou zemí EU, bude premiérka prosazovat zachování společného prostoru pro cestování, a ne návrat k historické hranici.
Jednou z nejcitlivějších otázek pro obě strany bude postavení občanů EU v Británii a Britů žijících v zemích Unie.
Ve svém lednovém projevu k tomu Mayová řekla, že "chceme garantovat práva občanů EU, kteří už v Británii žijí, a práva britských státních příslušníků v ostatních členských státech, jak jen to bude možné".
Stihne se to za dva roky?
Lord John Kerr, bývalý britský diplomat, který je spoluautorem článku 50 Smlouvy o EU, v lednu pro Financial Times uvedl, že jednání o brexitu budou velmi složitá. Času na ně bude podle něj málo a úsilí vyjednavačů zřejmě časem opadne.
"Je jasné, že šance je menší než padesát na padesát, že se podaří uzavřít komplexní dohodu do konce března 2019 - než vyprší termín. Tedy že vznikne zásadní rámec, který umožní skutečný pokrok v oblasti nastavení budoucích obchodních podmínek a detailní prováděcí dohody," řekl Kerr.
A dodal, že "Británie nakonec může odejít jen s dohodou o finančních otázkách v úzkém rámci, nebo dokonce s žádnou dohodou". To by podle něj znamenalo právní nejistotu a narušení ekonomické stability. "Nebo by se musel prodloužit termín," uzavřel lord Kerr.
Jiný názor má český europoslanec Pavel Svoboda. "Komplexní dohodou se jistě myslí ta dohoda o novém vztahu EU-UK, ne dohoda o vystoupení. Tato nová dohoda není vázána onou dvouletou lhůtou," řekl Svoboda.
Pokud nebude dohoda o vystoupení uzavřena do dvou let, je možné tuto lhůtu prodloužit. K tomu ale bude nutné jednomyslné rozhodnutí Evropské rady.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson řekl listu Financial Times, že dva roky jsou "dost času" na dosažení dohody. Dodal ale, že odejít případně bez dohody bude taky "naprosto v pořádku".
Co by znamenal odchod Británie bez nové dohody s EU?
Po uplynutí dvou let přestane Británie i bez uzavření dohody být členským státem EU.
"Pak by nás s Velkou Británií spojovala hlavně dohoda o Světové obchodní organizaci (WTO). Ta ale předpokládá, že Británie by musela všem asi 190 členským zemím této organizace nabídnout stejně výhodné podmínky," vysvětluje český europoslanec Pavel Svoboda.
Londýn by se ale podle něj mohl pokusit získat od WTO dočasnou výjimku.
"Taková situace ale není výhodná pro Británii a nakonec ani pro EU," dodal český europoslanec.
