reklama
 
 

Odchod z EU nebude zadarmo, vzkazuje Brusel Londýnu. Uděláme z Británie daňový ráj, kontruje Mayová

14. 3. 2017
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Doporučujeme

Brusel - Pokud Evropská unie nenabídne Londýnu při vyjednávání o tzv. Brexitu bezcelní zónu, vyhrožuje Británie, že odejde z EU bez jakékoli dohody a nasadí záložní řešení. 

U něj se britská premiérka Theresa Mayová inspirovala novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Představa její vlády je prostá. Spojené království se nejdřív pokusí uzavřít s Bruselem smlouvu o volném obchodu. Ta by zaručila britským vývozcům neomezený a hlavně bezcelní přístup na unijní trh. Nebudou se ale zároveň muset řídit pravidly určujícími chod EU.

Pokud s tím Unie nebude souhlasit, je Mayová připravena přejít do protiútoku. Spojené království chce v takovém případě změnit v daňový ráj po vzoru Singapuru a přitáhnout do země "nejlepší firmy na světě i největší investory".

Spustíme to 

Londýn chce do konce března aktivovat článek 50 unijních dohod, který mu má umožnit odchod z EU.

Vyjednávání s Bruselem chce uzavřít do dvou let. Podle Bruselu by ale měl kvůli předchozím závazkům do unijní pokladny v příštích letech zaplatit 40 až 60 miliard eur. K tomu ale Britové zatím mlčí.

Členské země EU platí do společného rozpočtu Unie každoročně částku, která odpovídá jednomu procentu jejich HDP. Britové by do něj měli přispívat nejméně do konce roku 2018.

Podle Bruselu by ale Britové měli přispívat na společné investiční projekty a do tzv. strukturálních fondů Unie až do roku 2023, jak se k tomu zavázali. Britská premiérka Mayová to ale chce omezit. 

A v tom je teď hlavní kámen úrazu.

Evropská unie dává britské vládě jasně najevo, že dohoda o volném obchodu, kterou si přeje, nebude bez splnění těchto finančních závazků. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Británie si nemůže jen tak vybrat to nejlepší ze společného unijního trhu a nic za to nezaplatit.

Podle francouzského ministra financí Michela Sapina, citovaného deníkem Financial Times, dokazují vyhrůžky Londýna "bezmoc" britské vlády v situaci, do které se vlastním přičiněním dostala.

Jsme proti 

Taky v Evropském parlamentu, který bude případnou dohodu s Londýnem schvalovat, převažují hlasy těch, kteří představy britské premiérky kategoricky odmítají.

"Theresa Mayová se chová jako slon v porcelánu," prohlašuje šéf Progresivní aliance socialistů a demokratů Gianni Pitella. "Na tento neuvěřitelně křehký okamžik naší historie není vůbec připravena," dodává.

"Pokud britská premiérka vytvoří ze své země daňový ráj a zavede vysoká cla nebo jiné překážky, nejvíc na to doplatí její občané," říká český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. "Neumím si představit, jak tím naplní očekávání spojená s Brexitem, které její kolegové mezi Brity vyvolali," dodává.

"Obě vyjednávací strany se snaží před spuštěním článku 50 ukázat ostré lokty," tvrdí europoslankyně ze KSČM Kateřina Konečná.

"Bála jsem se, že premiérka Mayová k takové strategii přistoupí. Některé ostrovy pod britskou správou, jako jsou Bermudy nebo Kajmanské ostrovy, už navíc pověst daňových rájů mají a fungují i jako pračky peněz," říká Konečná.

Brexit taky podle Luďka Niedermayera negativně ovlivní hospodářský růst Velké Británie.

Poslední prognóza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvrdí, že letos bude britská ekonomika růst zhruba stejně jako eurozóna; o 1,6 procenta. O rok později má růst klesnout na jedno procento.

"Konkurenceschopné" daně

Podobně jako americký prezident Donald Trump chce britská premiérka Mayová zavést pro tamní výrobce "konkurenceschopnou" korporátní daň.

Tu plánuje v případě potřeby snížit ze současných 20 na 17 procent, tedy na stejnou úroveň, na jaké je v současnosti asijský Singapur. Britská vláda zvažuje i celkové snížení hlavních daňových sazeb. Není ale jasné, zda si to může dovolit země, jejíž státní dluh již překročil jeden a půl bilionu liber.

Velká Británie bude zřejmě taky ignorovat unijní směrnici proti vyhýbání se zdanění (ATAD), kterou mají členské země zavést do svého zákonodárství do konce roku 2018.

Tím bude moci přilákat velké nadnárodní firmy, které vyhledávají země s co nejnižším zdaněním.

Mayová taky naznačila, že zruší co nejvíc omezení v bankovním sektoru, stejně jako strop pro výši odměn managementu.

Proti londýnské City

Unie je ale rozhodně proti.

"Nemůžeme si dovolit, aby centrum finančních služeb poskytovaných eurozóně leželo mimo Evropu a řídilo se navíc vlastními pravidly," řekl s viditelnou narážkou na londýnskou City nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Ten v současnosti předsedá tzv. euroskupině, sdružující šéfy resortu financí členských zemí eurozóny.

"Jakékoliv omezení volnosti pohybu kapitálu, které by bylo logickou reakcí ze strany EU, by zásadně poškodilo pozici londýnské City jako hlavního finančního centra pro naši zeměpisnou oblast," upozorňuje český europoslanec Niedermayer.

"Její pozici poškodí de facto jakýkoliv výsledek vyjednávání o Brexitu. Minimálně část dnešního významu a příspěvku k ekonomice Velké Británie si chce ale uchovat," dodává Niedermayer.

Britský ministr financí Philip Hammond řekl v nedávném rozhovoru pro německý týdeník Welt am Sonntag, že si osobně přeje zachování ekonomiky, která bude mít "viditelně evropský styl včetně systému daní a unijních regulací".

Mayová se ale zjevně zhlédla ve způsobech "železné lady", někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Platí to přinejmenším ve vztahu k Evropské unii.

Katastrofické scénáře, které předpovídala řada ekonomů Velké Británii při odchodu z EU, se totiž zatím nepotvrdily.

Britská ekonomika zaznamenala v loňském čtvrtém čtvrtletí nárůst ve výši 0,7 procenta. Nezaměstnanost se ve velké Británii snížila až na současných 4,8 procenta.

Mayová proto sází na to, že pokud Evropská unie svůj postoj k podmínkám tzv. Brexitu nezmění a Spojené království bude muset sahat k záložním variantám, bude to nakonec víc bolet Unii než Británii.

Nepříjemné důsledky by takový scénář měl i pro Česko.

"Největší dopad očekáváme na sektory automobilového, elektrotechnického a chemického průmyslu," sdělil Aktuálně.cz ředitel mezinárodní sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin.

"České firmy se nejvíc obávají vzniku celních bariér a netarifních překážek, které by se mohly zvětšovat, pokud by se britské normy a standardy začaly odchylovat od těch evropských," dodává Martin. 

Podle dřívějšího prohlášení Konfederace britského průmyslu přinese varianta tvrdého Brexitu nově cla na 90 procent britských výrobků vyvážených do EU, včetně desetiprocentního cla u automobilů či dvacetiprocentního cla u nápojů.

To by mělo na britský průmysl citelný a dlouhodobý negativní dopad. Podle Martina je proto v zájmu hlavně britské vlády shodu s evropskými vyjednavači najít.

Přímý dopad "tvrdého Brexitu" na Česko nebude sice podle ředitele mezinárodní sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR zásadní, citelně ale může zasáhnout některé firmy se silnou vazbou na britský trh.

Výraznější může být naopak nepřímý dopad, který se na ČR přenese hlavně prostřednictvím ostatních zemí EU.

Konec volného pohybu osob?

Jeden konkrétní důsledek ale varianta tzv. tvrdého Brexitu pro Čechy mít bude.

Britská premiérka Mayová chce splnit svůj slib a radikálně omezit najímání pracovní síly z unijních zemí, zejména těch postkomunistických.

Ministryně vnitra Amber Ruddová chce přes léto vést konzultace s ostrovními firmami o tom, jak uvést do praxe vládní plán na snížení celkového počtu imigrantů pod sto tisíc ročně.

Minulý týden se ale proti tomuto záměru postavila britská Sněmovna lordů. A ani v tamní Dolní sněmovně nemá kabinet premiérky Mayové zajištěnou pro tento krok většinu poslanců.

Podle odhadů českého úřadu práce pracuje v současnosti ve Velké Británii kolem 35 tisíc Čechů, hlavně ve službách, pohostinství, zemědělství a potravinářském průmyslu.

Britská vláda zatím odmítá dát jakékoli záruky víc než třem milionům občanů z jiných členských zemí EU, kteří v Británii v současnosti přebývají.

Podle europoslance Claudea Moraese, zvoleného za labouristy, zamítl Londýn od referendu o Brexitu 23. června 2016 skoro třetinu žádostí o poskytnutí britského občanství.

Potvrdilo to suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, bude o tom finálně rozhodovat, nikoliv vláda. | Video: Daniela Drtinová |  12:03

autor: Radim Klekner

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama