Odchod z EU nebude zadarmo, vzkazuje Brusel Londýnu. Uděláme z Británie daňový ráj, kontruje Mayová

Radim Klekner
14. 3. 2017 20:00
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Proti Brexitu je pořád značná část Britů, premiérka Mayová ho chce ale dovést do konce.
Proti Brexitu je pořád značná část Britů, premiérka Mayová ho chce ale dovést do konce. | Foto: Reuters

Brusel - Pokud Evropská unie nenabídne Londýnu při vyjednávání o tzv. Brexitu bezcelní zónu, vyhrožuje Británie, že odejde z EU bez jakékoli dohody a nasadí záložní řešení. 

U něj se britská premiérka Theresa Mayová inspirovala novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Představa její vlády je prostá. Spojené království se nejdřív pokusí uzavřít s Bruselem smlouvu o volném obchodu. Ta by zaručila britským vývozcům neomezený a hlavně bezcelní přístup na unijní trh. Nebudou se ale zároveň muset řídit pravidly určujícími chod EU.

Pokud s tím Unie nebude souhlasit, je Mayová připravena přejít do protiútoku. Spojené království chce v takovém případě změnit v daňový ráj po vzoru Singapuru a přitáhnout do země "nejlepší firmy na světě i největší investory".

Spustíme to 

Londýn chce do konce března aktivovat článek 50 unijních dohod, který mu má umožnit odchod z EU.

Vyjednávání s Bruselem chce uzavřít do dvou let. Podle Bruselu by ale měl kvůli předchozím závazkům do unijní pokladny v příštích letech zaplatit 40 až 60 miliard eur. K tomu ale Britové zatím mlčí.

Členské země EU platí do společného rozpočtu Unie každoročně částku, která odpovídá jednomu procentu jejich HDP. Britové by do něj měli přispívat nejméně do konce roku 2018.

Podle Bruselu by ale Britové měli přispívat na společné investiční projekty a do tzv. strukturálních fondů Unie až do roku 2023, jak se k tomu zavázali. Britská premiérka Mayová to ale chce omezit. 

A v tom je teď hlavní kámen úrazu.

Evropská unie dává britské vládě jasně najevo, že dohoda o volném obchodu, kterou si přeje, nebude bez splnění těchto finančních závazků. Německá kancléřka Angela Merkelová tvrdí, že Británie si nemůže jen tak vybrat to nejlepší ze společného unijního trhu a nic za to nezaplatit.

Podle francouzského ministra financí Michela Sapina, citovaného deníkem Financial Times, dokazují vyhrůžky Londýna "bezmoc" britské vlády v situaci, do které se vlastním přičiněním dostala.

Jsme proti 

Taky v Evropském parlamentu, který bude případnou dohodu s Londýnem schvalovat, převažují hlasy těch, kteří představy britské premiérky kategoricky odmítají.

"Theresa Mayová se chová jako slon v porcelánu," prohlašuje šéf Progresivní aliance socialistů a demokratů Gianni Pitella. "Na tento neuvěřitelně křehký okamžik naší historie není vůbec připravena," dodává.

"Pokud britská premiérka vytvoří ze své země daňový ráj a zavede vysoká cla nebo jiné překážky, nejvíc na to doplatí její občané," říká český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. "Neumím si představit, jak tím naplní očekávání spojená s Brexitem, které její kolegové mezi Brity vyvolali," dodává.

"Obě vyjednávací strany se snaží před spuštěním článku 50 ukázat ostré lokty," tvrdí europoslankyně ze KSČM Kateřina Konečná.

"Bála jsem se, že premiérka Mayová k takové strategii přistoupí. Některé ostrovy pod britskou správou, jako jsou Bermudy nebo Kajmanské ostrovy, už navíc pověst daňových rájů mají a fungují i jako pračky peněz," říká Konečná.

Brexit taky podle Luďka Niedermayera negativně ovlivní hospodářský růst Velké Británie.

Poslední prognóza Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) tvrdí, že letos bude britská ekonomika růst zhruba stejně jako eurozóna; o 1,6 procenta. O rok později má růst klesnout na jedno procento.

"Konkurenceschopné" daně

Podobně jako americký prezident Donald Trump chce britská premiérka Mayová zavést pro tamní výrobce "konkurenceschopnou" korporátní daň.

Tu plánuje v případě potřeby snížit ze současných 20 na 17 procent, tedy na stejnou úroveň, na jaké je v současnosti asijský Singapur. Britská vláda zvažuje i celkové snížení hlavních daňových sazeb. Není ale jasné, zda si to může dovolit země, jejíž státní dluh již překročil jeden a půl bilionu liber.

Velká Británie bude zřejmě taky ignorovat unijní směrnici proti vyhýbání se zdanění (ATAD), kterou mají členské země zavést do svého zákonodárství do konce roku 2018.

Tím bude moci přilákat velké nadnárodní firmy, které vyhledávají země s co nejnižším zdaněním.

Mayová taky naznačila, že zruší co nejvíc omezení v bankovním sektoru, stejně jako strop pro výši odměn managementu.

Proti londýnské City

Unie je ale rozhodně proti.

"Nemůžeme si dovolit, aby centrum finančních služeb poskytovaných eurozóně leželo mimo Evropu a řídilo se navíc vlastními pravidly," řekl s viditelnou narážkou na londýnskou City nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem.

Ten v současnosti předsedá tzv. euroskupině, sdružující šéfy resortu financí členských zemí eurozóny.

"Jakékoliv omezení volnosti pohybu kapitálu, které by bylo logickou reakcí ze strany EU, by zásadně poškodilo pozici londýnské City jako hlavního finančního centra pro naši zeměpisnou oblast," upozorňuje český europoslanec Niedermayer.

"Její pozici poškodí de facto jakýkoliv výsledek vyjednávání o Brexitu. Minimálně část dnešního významu a příspěvku k ekonomice Velké Británie si chce ale uchovat," dodává Niedermayer.

Britský ministr financí Philip Hammond řekl v nedávném rozhovoru pro německý týdeník Welt am Sonntag, že si osobně přeje zachování ekonomiky, která bude mít "viditelně evropský styl včetně systému daní a unijních regulací".

Mayová se ale zjevně zhlédla ve způsobech "železné lady", někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Platí to přinejmenším ve vztahu k Evropské unii.

Katastrofické scénáře, které předpovídala řada ekonomů Velké Británii při odchodu z EU, se totiž zatím nepotvrdily.

Britská ekonomika zaznamenala v loňském čtvrtém čtvrtletí nárůst ve výši 0,7 procenta. Nezaměstnanost se ve velké Británii snížila až na současných 4,8 procenta.

Mayová proto sází na to, že pokud Evropská unie svůj postoj k podmínkám tzv. Brexitu nezmění a Spojené království bude muset sahat k záložním variantám, bude to nakonec víc bolet Unii než Británii.

Nepříjemné důsledky by takový scénář měl i pro Česko.

"Největší dopad očekáváme na sektory automobilového, elektrotechnického a chemického průmyslu," sdělil Aktuálně.cz ředitel mezinárodní sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Lukáš Martin.

"České firmy se nejvíc obávají vzniku celních bariér a netarifních překážek, které by se mohly zvětšovat, pokud by se britské normy a standardy začaly odchylovat od těch evropských," dodává Martin. 

Podle dřívějšího prohlášení Konfederace britského průmyslu přinese varianta tvrdého Brexitu nově cla na 90 procent britských výrobků vyvážených do EU, včetně desetiprocentního cla u automobilů či dvacetiprocentního cla u nápojů.

To by mělo na britský průmysl citelný a dlouhodobý negativní dopad. Podle Martina je proto v zájmu hlavně britské vlády shodu s evropskými vyjednavači najít.

Přímý dopad "tvrdého Brexitu" na Česko nebude sice podle ředitele mezinárodní sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR zásadní, citelně ale může zasáhnout některé firmy se silnou vazbou na britský trh.

Výraznější může být naopak nepřímý dopad, který se na ČR přenese hlavně prostřednictvím ostatních zemí EU.

Konec volného pohybu osob?

Jeden konkrétní důsledek ale varianta tzv. tvrdého Brexitu pro Čechy mít bude.

Britská premiérka Mayová chce splnit svůj slib a radikálně omezit najímání pracovní síly z unijních zemí, zejména těch postkomunistických.

Ministryně vnitra Amber Ruddová chce přes léto vést konzultace s ostrovními firmami o tom, jak uvést do praxe vládní plán na snížení celkového počtu imigrantů pod sto tisíc ročně.

Minulý týden se ale proti tomuto záměru postavila britská Sněmovna lordů. A ani v tamní Dolní sněmovně nemá kabinet premiérky Mayové zajištěnou pro tento krok většinu poslanců.

Podle odhadů českého úřadu práce pracuje v současnosti ve Velké Británii kolem 35 tisíc Čechů, hlavně ve službách, pohostinství, zemědělství a potravinářském průmyslu.

Britská vláda zatím odmítá dát jakékoli záruky víc než třem milionům občanů z jiných členských zemí EU, kteří v Británii v současnosti přebývají.

Podle europoslance Claudea Moraese, zvoleného za labouristy, zamítl Londýn od referendu o Brexitu 23. června 2016 skoro třetinu žádostí o poskytnutí britského občanství.

Potvrdilo to suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, bude o tom finálně rozhodovat, nikoliv vláda. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při zásahu policie v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí

Při policejní akci v jednom ze slumů v brazilském Riu de Janeiro zahynulo nejméně 25 lidí. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Policie provedla zásah v chudinské čtvrtí proti gangu Comando Vermelho, který patří k nejaktivnějším organizacím zaměřeným na distribuci drog v brazilském městě. Počet mrtvých během policejní operace patří k nejvyšším za poslední roky.

Podle agentury AFP policie zasáhla v chudinské čtvrti Jacarezinho proti skupinám, jež využívají k prodeji drog a dalším kriminálním aktivitám nezletilce. K operaci bezpečnostní síly použily vrtulníky a obrněné vozy, které posloužily k překonání barikád v ulicích. Na videozáběrech ze slumu, kde žije zhruba 40.000 lidí, jsou vidět prchající ozbrojenci a slyšet výbuchy. Agentura EFE uvedla, že operace se zúčastnilo přes 200 policistů.

"Je to nejvyšší počet mrtvých při policejním zásahu v Riu de Janeiro," uvedl šéf policie Ronaldo Oliveira. Dodal, že mezi mrtvými je jeden policista a několik vůdců drogových organizací. Podle policie drogové gangy vytvořily "takřka armádní strukturu" s desítkami ozbrojenců.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaorálek navrhuje, aby od 17. května mohla opět hrát divadla a směly se pořádat koncerty, rozhodne vláda

Od pondělí 10. května otevřou muzea, galerie a památky ve zbylých českých krajích, potvrdil ve čtvrtek pozdě večer ministr zdravotnictví Petr Arenberger z ANO. Jeho kolega Lubomír Zaorálek po setkání se zástupci kulturních organizací navrhuje, aby se od 17. května mohlo venkovních akcí účastnit až 700 sedících diváků a těch vnitřních maximálně 400 lidí. To by znamenalo, že v Česku po půl roce opět bude legální pořádat koncerty a divadelní představení pro diváky. "Pokud to v pondělí schválí vláda," zdůrazňuje Zaorálek.

Podle něj by se pak v týdnu od 24. května kapacita mohla zvýšit až na 1000 lidí venku a 500 uvnitř. Sály by ale směly být plné vždy maximálně z poloviny. "Vše samozřejmě za přísných hygienických pravidel s použitím antigenních nebo PCR testů, s ochranou dýchacích cest a podobně," říká ministr.

Jednání se kromě něj a zástupců kulturních organizací zúčastnily náměstkyně ministra zdravotnictví a hlavní hygienička Pavla Svrčinová. "Jednání končí optimisticky. Konkrétně a věcně jsme se dohodli na řešení pro jednotlivé balíčky s výhledem do začátku příští sezony. Vše ještě proberou epidemiologové a předpokládám, že vláda v pondělí rozhodne o spuštění prvních akcí," říká jeden z účastníků schůzky Jan Burian, ředitel Národního divadla v Praze.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

K českým skokanům na lyžích se po 15 letech vrací úspěšný Slovinec Bajc

Po 15 letech se vrací k české reprezentaci skokanů na lyžích slovinský kouč Vasja Bajc, který v roce 2006 dovedl Jakuba Jandu k historickému triumfu ve Světovém poháru. Nahradí Františka Vaculíka, jenž po nepovedené sezoně u týmu skončil.

Devětapadesátiletý Bajc bude mít vedle reprezentace mužů na starosti také rozvoj mládežnických kategorií. "Jsem rád, poctěn a hrdý, že jsem opět získal možnost stát se hlavním trenérem českého skokanského týmu," řekl Bajc v tiskové zprávě lyžařského svazu.

Současná reprezentace v uplynulé zimě propadla. Kvůli problémům s kolenem prakticky neskákala česká jednička Roman Koudelka a po operaci vazů se chystá na návrat. Z ostatních se ve Světovém poháru dostali mezi třicítku jen dva - Viktor Polášek získal čtyři body a Čestmír Kožíšek dva.

"Po nevydařené sezoně jsme se rozhodli angažovat zahraničního trenéra. Po jednáních jsme se dohodli na spolupráci s Vasjou Bajcem, který dokonale zná nejen prostředí skoků na lyžích ve světě, ale i v České republice, kde před lety působil, a český skok na lyžích pod jeho vedením zažil jedny z největších úspěchů v novodobé historii," uvedl Janda, současný šéf skokanského úseku.

U českého týmu pracoval Bajc v letech 2004 až 2006 a Janda se v té době stal nejen králem seriálu SP, ale i vítězem Turné čtyř můstků a získal dvě medaile na mistrovství světa.

Nyní by slovinský kouč rád pozvedl české výsledky. "Které jsou daleko od těch z bohaté minulosti. Tradice skokanského sportu je v Česku velká, takže přijímám pozici hlavního trenéra i s vědomím, že cesta nahoru nebude snadná, což je pro mě velkou výzvou. Věřím, že společně s dalšími trenéry a novými věcmi můžeme přesměrovat křivku výsledků na pozitivní směr," uvedl.

Bajc, který umí česky díky tomu, že ho trénoval slavný Zdeněk Remsa, se jako kouč proslavil především u japonské reprezentace. Působil ve Španělsku, Nizozemsku, Švédsku, doma ve Slovinsku, Turecku, u americké ženské reprezentace a u maďarských skokanů.

Zahraniční trenér se k českým skokanům vrací po třech letech. V letech 2014 až 2018 trénoval národní výběr Rakušan Richard Schallert.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Hertha po výhře nad Freiburgem opustila sestupové pásmo, Darida odehrál 75 minut

Fotbalisté Herthy Berlín získali v boji o záchranu v německé lize důležité tři body za výhru 3:0 nad Freiburgem. K vítězství přispěl i český záložník Vladimír Darida, který odehrál 75 minut. Chvíli před odchodem ze hřiště obdržel žlutou kartu za faul.

O výhře Herthy rozhodli už v prvním poločase Krzysztof Piatek a Peter Pekarík, v závěru zápasu přidal třetí gól Nemanja Radonjič. Berlínský tým bodoval i ve druhém duelu po návratu z karantény, v níž byl kvůli množství případů koronaviru. Bez porážky je už pět zápasů.

Hertha opustila sestupové pásmo a z předposlední příčky poskočila na 14. místo. Navíc má k dobru utkání s posledním Schalke. Freiburgu patří devátá pozice.

Německá fotbalová liga - 30. kolo:

Hertha Berlín - Freiburg 3:0 (13. Piatek, 22. Pekarík, 85. Radonjič).

1. Bayern Mnichov 31 22 5 4 86:40 71
2. Lipsko 31 19 7 5 55:25 64
3. Wolfsburg 31 16 9 6 54:32 57
4. Eintracht Frankfurt 31 15 11 5 62:47 56
5. Dortmund 31 17 4 10 66:42 55
6. Leverkusen 31 14 8 9 51:35 50
7. Mönchengladbach 31 12 10 9 59:46 46
8. Union Berlín 31 11 13 7 47:38 46
9. Freiburg 31 11 8 12 45:46 41
10. Stuttgart 31 10 9 12 52:51 39
11. Hoffenheim 31 9 9 13 45:50 36
12. Mohuč 31 9 8 14 34:50 35
13. Augsburg 31 9 6 16 31:47 33
14. Hertha Berlín 30 7 9 14 38:49 30
15. Brémy 31 7 9 15 34:51 30
16. Bielefeld 31 8 6 17 23:51 30
17. Kolín nad Rýnem 31 7 8 16 32:56 29
18. Schalke 30 2 7 21 18:76 13
Zdroj: ČTK
Další zprávy