Minulý týden zveřejnil zahraničněpolitický výbor britského parlamentu zprávu nazvanou "Obrana demokracie v éře autoritářství". V ní tvrdí, že Čína se různými metodami pokouší umlčet hlasy a vědecké práce, které jsou kritické k tamnímu režimu. A to často prostřednictvím svého velvyslanectví v Londýně. Výbor označuje tyto zásahy za "alarmující".
Zpráva cituje vyjádření jednotlivých akademiků, kteří popisují nejrůznější formy nátlaku. Ať už jde o výhrůžky rodičům, dohled nad studenty, nebo případ, kdy člen vedení nejmenované britské univerzity vyzval jednoho z profesorů, aby se zdržel komentářů k Číně.
Poslanci varují před cenzurou a ohrožením svobody na akademické půdě. Především v souvislosti s penězi, jež do britského vzdělávacího systému přináší vysoké školné, které platí čínští studenti.
Jen poplatky za bakalářské studium se pohybují ve výši od 10 do bezmála 40 tisíc liber ročně, tedy v přepočtu 300 tisíc až přes milion korun. Poslanci v souvislosti s tím vyzvali univerzity i britské ministerstvo zahraničí, aby zjistily, jak může vysoké školné ohrozit "dlouholeté mezinárodně uznávané standardy akademické svobody".
Na britských univerzitách v současnosti studuje více než 100 tisíc Číňanů, a jsou tak zdaleka nejpočetněji zastoupenými mezinárodními studenty. Od školního roku 2012/2013 jich každý rok přibývá více než třeba občanů všech států Evropské unie dohromady.
Sledování Ujgurů i mimo Čínu
Catherine Owenová z britské Univerzity v Exeteru, která je jednou z akademiček, jejichž zkušenost poslanci do zprávy zahrnuli, tvrdí, že už nyní se Čína snaží "ovlivnit normy ve vzdělávání a západní hodnoty".
Vliv na školy vyvíjí podle britských poslanců i různé organizace a asociace, které studenty a učitele sdružují. Zpráva cituje například jednu z čínských studentek, která pochází z komunity ujgurských muslimů. Ty čínský režim na domácí půdě pronásleduje a zadržuje v internačních táborech.
Dívka popsala, že Asociace čínských studentů a učitelů ji v Británii sledovala a donášela na ni čínským diplomatům. Jakmile se začala politicky projevovat, začaly kvůli tomu úřady útočit na její rodinu, stále žijící v Číně.
Jiný případ hlásí Univerzita v Yorku. Tamní studenti drželi během jednoho z pravidelných akademických veletrhů transparenty na podporu několik měsíců trvajících demonstrací v Hongkongu. Ty jsou namířené proti vládě v Pekingu. Členové čínského spolku je však donutili cedule sundat.
Vedení Univerzity v Nottinghamu, která má jako jedna ze dvou britských škol vlastní pobočku v Číně, zase zrušilo připravované akce související s Tchaj-wanem a Tibetem. Údajně po stížnosti čínských úřadů.
Peking považuje Tchaj-wan za své území, ač má ostrov už desítky let vlastní vládu a spojení s Čínou odmítá, a Tibet je domovem duchovního vůdce dalajlamy, který veřejně vystupuje proti okupaci území komunistickou vládou.
Britové dohánějí další země
Před podobnými praktikami už v minulosti varovala lidskoprávní organizace Human Rights Watch, která v letech 2015 až 2018 provedla průzkum v Austrálii, Kanadě, Francii, Spojeném království a USA.
Incidenty, jaké teď odhalila zpráva britských poslanců, řeší už delší dobu i úřady ve Spojených státech nebo třeba Austrálii. Ta dokonce k prošetření čínského vlivu sestavila vlastní vyšetřovací komisi. Zhruba třetinu zahraničních studentů v Austrálii tvoří Číňané.
V Británii nyní poslanci vyzývají ministerstvo zahraničí, aby se začalo problémem urychleně zabývat. "Vzhledem k množství veřejně dostupných důkazů jsme byli překvapeni, že resort se nevěnoval akademickému prostředí coby oblasti náchylné k vlivu autoritářských režimů," napsali v závěru zprávy. Do příštího podzimu bude muset ministerstvo zveřejnit, co zjistilo.
Čína ale není jediným státem, jehož možný vliv členové britské dolní komory parlamentu zmiňují. Například nadace Ruský svět podle svědectví jednoho z učitelů za peníze ruské vlády tajně odposlouchávala akademickou debatu pořádanou Britskou nadací pro studium mezinárodních vztahů.
Středoasijské státy jako například Kazachstán pak údajně běžně vyvíjejí na své občany na britských univerzitách nátlak. A to prostřednictvím "zákazů cestování, pohovorů s bezpečnostními složkami, až několikadenním zadržováním nebo vyhrožováním rodinným příslušníkům".
Čínský vliv v Česku
Server Aktuálně.cz v posledních týdnech popsal, jakými způsoby se Čína snaží působit na pražskou Univerzitu Karlovu. Čínská diplomacie například poslala více než 1,2 milionu korun na konferenci, kterou pořádal rektor univerzity Tomáš Zima. Další fakturu si nechal proplatit nyní už bývalý šéf Česko-čínského centra Miloš Balabán za kurz o čínské Hedvábné stezce. Ten přitom experti označovali za propagandu.
Čínou financovaní čeští výzkumníci dostali peníze také od českého ministerstva vnitra, aby se zabývali ochranou badatelů před vlivem zahraničních mocností.
Český případ zaujal i britský deník Financial Times, který čínskému vlivu na Karlovu univerzitu věnoval vlastní text. Podle listu skandál propukl v kontextu toho, že se "politici, občanské organizace i výzkumníci snaží potlačit pročínské směřování země, nastolené prezidentem Milošem Zemanem po jeho návštěvě Pekingu v roce 2014".
Podle ministerstva školství bylo loni na českých vysokých školách z celkových 44 tisíc zahraničních studentů 547 Číňanů, z toho si většina platila za studium sama. O deset let dříve to bylo jen 67 studentů, z toho devět platících. Nejvíc jich přibylo mezi roky 2016 a 2017.
