Manévry u Tchaj-wanu skončily. Sjednocení Číny nelze zastavit, řekl Si Ťin-pching

„Znovusjednocení naší vlasti, které je v souladu s duchem doby, je nezastavitelné,“ pronesl podle agentury AFP Si Ťin-pching. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ dodal čínský lídr. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.

Související

Přenechali svou loď kolegům a sami uvízli. Čína řeší krizi na Nebeském paláci

Si Ťin-pching také v proslovu vychvaloval technologický pokrok své země zejména ve zbrojním a vesmírném průmyslu. Zatímco mluvil, míhaly se na obrazovkách před diváky výjevy humanoidních robotů, kteří předváděli bojové umění kung-fu, nebo záběry nových vodních elektráren, napsala agentura AP.

Čína cvičila kolem Tchaj-wanu, tamnímu prezidentovi se to nelíbilo

Tchajwanská pobřežní stráž ve středu dopoledne uvedla, že se čínské lodě začaly z okolí Tchaj-wanu stahovat. Čína později oznámila, že cvičení pojmenované Spravedlivá mise 2025 dokončila.

Od pondělí Čína pořádála rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.

Do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala Čína 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřeží stráže. Z toho 35 letounů překročilo střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi. Podle agentury Reuters to ve středu sdělilo tchajwanské ministerstvo obrany.

Související

Čína nacvičuje vojenskou blokádu Tchaj-wanu. V těsné blízkosti ostrova

Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že porušuje mírová očekávání mezinárodního společenství a je vojenskou zastrašovací taktikou, jež podrývá stabilitu v regionu.

Za 48 hodin do středečního rána kolem Tchaj-wanu podle tchajwanského ministerstva obrany kroužilo 207 čínských vojenských letounů a 125 z nich překročilo středovou linii. Čína podle téhož zdroje také ve dvou vlnách do vod severně a jihozápadně od Tchaj-wanu odpálila 27 raket.

Manévry se konaly jen necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.

Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.