


Peking ve středu uvedl, že ukončil rozsáhlé vojenské cvičení u ostrova Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřenou provincii. Následně podle agentur v novoročním projevu prezident Si Ťin-pching prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

„Znovusjednocení naší vlasti, které je v souladu s duchem doby, je nezastavitelné,“ pronesl podle agentury AFP Si Ťin-pching. „My Číňané na obou stranách Tchajwanského průlivu sdílíme krevní a příbuzenské pouto,“ dodal čínský lídr. Průliv široký 160 kilometrů odděluje Čínu od demokraticky spravovaného ostrova.
Si Ťin-pching také v proslovu vychvaloval technologický pokrok své země zejména ve zbrojním a vesmírném průmyslu. Zatímco mluvil, míhaly se na obrazovkách před diváky výjevy humanoidních robotů, kteří předváděli bojové umění kung-fu, nebo záběry nových vodních elektráren, napsala agentura AP.
Tchajwanská pobřežní stráž ve středu dopoledne uvedla, že se čínské lodě začaly z okolí Tchaj-wanu stahovat. Čína později oznámila, že cvičení pojmenované Spravedlivá mise 2025 dokončila.
Od pondělí Čína pořádála rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.
Do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala Čína 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřeží stráže. Z toho 35 letounů překročilo střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi. Podle agentury Reuters to ve středu sdělilo tchajwanské ministerstvo obrany.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že porušuje mírová očekávání mezinárodního společenství a je vojenskou zastrašovací taktikou, jež podrývá stabilitu v regionu.

Za 48 hodin do středečního rána kolem Tchaj-wanu podle tchajwanského ministerstva obrany kroužilo 207 čínských vojenských letounů a 125 z nich překročilo středovou linii. Čína podle téhož zdroje také ve dvou vlnách do vod severně a jihozápadně od Tchaj-wanu odpálila 27 raket.
Manévry se konaly jen necelé dva týdny poté, co Spojené státy oznámily, že prodají Tchaj-wanu zbraně za 11,1 miliardy dolarů (229 miliard Kč). Peking na tento krok ostře zareagoval a uvalil sankce na americké zbrojní firmy. V úterý také čínské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP uvedlo, že tomuto prodeji zbraní zabrání i s pomocí síly.
Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle.



Američtí elitní výsadkáři s historií sahající od vylodění v Normandii až po moderní konflikty míří na Blízký východ. Pokud by se Spojené státy rozhodly obsadit íránský ostrov Charg, právě jednotky 82. výsadkové divize by mohly sehrát klíčovou roli.



Premiér Andrej Babiš po návštěvě Karlovarského kraje vyzval hlavní distributory pohonných hmot k okamžitému snížení cen paliv. Kritizoval firmy za vysoké ceny nafty a podle něj nepřiměřené marže.



Americký prezident Donald Trump si není jistý, zda jsou Spojené státy ochotny uzavřít dohodu s Íránem. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek podle agentur prohlásil na zasedání kabinetu ve Washingtonu. Íránce označil za skvělé vyjednavače, Teherán podle něj žádá o dohodu s USA. Trumpův emisar naopak uvedl, že Írán hledá cestu k ukončení války.



Rok poté, co explodovala část muničky v Poličských strojírnách, není vyšetřování u konce. Policie i báňští odborníci na zjišťování příčin ještě pracují. A stejně jako v případě pátečního požáru zbrojovky Archer-LPP provází i události z března 2025 podivnosti. Obě zasažené firmy jsou přitom důležitými dodavateli ukrajinské armády, která se už více než čtyři roky brání agresi Vladimira Putina.



Fotografií vytvořenou pomocí umělé inteligence, kterou sdílel náměstek ministra školství Zdeněk Kettner (SPD) a na které je vyobrazený předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář a teolog Tomáš Halík s mužem obviněným ze zapálení průmyslové haly v Pardubicích, se zabývá pražská policie.