Hanoj - Miliony čínských mladíků, kteří počtem značně převyšují pokolení dívek z téže věkové skupiny, mají potíže sehnat nevěstu.
Možné řešení tak pro zoufající si rodiny představuje nelegální "koupě" budoucí manželky z některého z okolních států - Vietnamu, Severní Koreje, Laosu, Kambodži nebo Barmy.
Ty za hranice do sousední Číny prodávají i jejich příbuzní, známí a "přátelé".
Genderová nerovnováha v Číně je výsledkem politiky jednoho dítěte, kterou proklamuje komunistický režim. Řada rodičů totiž s vidinou jediného potomka preferuje mužského dědice.
"Není pro mě člověkem"
"Můj bratr už v mých očích není lidskou bytostí. Prodal svoji vlastní sestru do Číny," vypráví dnes 16letá vietnamská dívka pod pseudonymem Kiab, kterou do manželství prodal vlastní sourozenec.
Nedokázala jsem si představit, že by se to stalo i mně.
Kiab měla štěstí, z nechtěného svazku se jí po měsíci podařilo uprchnout. V současnosti se spolu s dalšími desítkami dívek z různých etnik skrývá v útočišti pro oběti obchodování s lidmi v příhraničním vietnamském městě Lao Cai.
"Hodně jsem o obchodování s lidmi slyšela, ale nedokázala jsem si představit, že by se to stalo i mně," dodává.
Vrátit se nemohou i nechtějí
Mnohé ze zachráněných dívek už se domů vrátit nemohou nebo nechtějí. "Doma na ty dívky nic nečeká, ani dostatek jídla k snědku," říká vedoucí azylového zařízení Nguyen Tuong Long, a odkazuje tak na další z příčin bujícího obchodu s lidmi – chudobu.
"Přes hranice se většinou obchoduje s ženami, které žijí v odlehlých a hornatých oblastech," dosvědčuje z vlastní zkušenosti osmnáctiletá Lang. Tu do Číny prodal "kamarád".
Cena jedné vietnamské dívky se může vyšplhat i na 5000 dolarů (asi 100 000 korun).
Oficiální odhady jsou podhodnocené
Zatímco některé dívky prodají jejich vlastní příbuzní, jiné se nechají ošálit podvodníkem. Za nelegálním obchodem s lidmi přitom stojí celé gangy, které v izolovaných regionech operují, píše server The Guardian.
"Dívky se nechají ošálit lidmi, kteří vystupují jako jejich milenci nebo nabízejí pracovní místa. Tito lidé jednají uváženě, z chamtivosti a nedostatku lidské empatie," doplňuje Michael Brosowski z nadace, které se podařilo zachránit už přes sedm desítek obětí obchodu s lidmi.
Jejich skutečné počty jsou ale těžko odhadnutelné, oficiální čísla jsou zřejmě značně podhodnocená. "Čínští představitelé problém ve velkém zametají pod kobereček," uvádí Phil Robertson z lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
Život ve strachu
Nucené manželství přitom pro mladé ženy často představuje menší zlo. Vietnamské dívky, jako je Kiab, mohou totiž skončit i v nevěstincích.
Ty, kterým se z veřejných domů podaří uprchnout, pak ze strachu před společenským odsouzením raději rovněž tvrdí, že byly donuceny se provdat.
"Mám jednu dceru. Ta už je vdaná. Ale bojím se o vnučku. Pokaždé se jí ptáme, kam jde, a říkáme jí, aby nemluvila po telefonu a aby nikomu nevěřila," svěřuje se s obavami Phan Pa May.
Vláda už dokonce představila program, který má dívky v odlehlých oblastech vzdělávat a naučit je nevěřit lidem zvenčí. Pro případ, kdy dívky prodávají vlastní příbuzní, ale řešení nenabízí.
