Po týdnech vydatných dešťů, které podle předpovědí potrvají až do příštího týdne, stoupla v Číně hladina 148 řek. To si vyžádalo evakuaci čtyřiceti tisíc lidí a podle Radio Free Asia (RFA) to stálo život nejméně dvacet osob. Včetně osmi dětí, které si u rozvodněné řeky hrály, píše hongkongský deník South China Morning Post.
Přestože se podle tchajwanského serveru Taiwan News jedná o největší povodně od 40. let minulého století, čínská média o nich nijak výrazněji neinformují. Podle odborníků za tím stojí už dřívější spekulace o bezpečnosti přehrady Tři soutěsky, která část vody zadržuje.
Dva kilometry dlouhá a 185 metrů vysoká přehrada leží na řece Jang’c’-ťiang v provincii Chu-pej v centrální Číně a je největší vodní elektrárnou na světě. Čínská vláda ji vždy prezentovala jako vrchol tamního inženýrství.
Stavba, která byla dokončena v roce 2006, zásobuje elektřinou na 60 milionů lidí a ročně ušetří třicet milionů tun uhlí, píše odborný server Interesting Engineering.
Má ale i své odpůrce. Ti kritizují například vysídlení 1,3 milionu lidí během budování přehrady, dopady na životní prostředí nebo právě bezpečnost stavby.
Jedním z nich je čínský hydrolog Wang Wej-luo žijící v Německu. Jeho výtky směřují na rychlost stavby, která zabrala dvanáct let, a nemá důvěru ani v dokument o bezpečnosti přehrady. Podle něj ho vypracovali stejní lidé, jako ji stavěli. Australská televize 7News cituje jeho obavy "kvůli prasklinám a nevyhovujícímu betonu použitému při stavbě".
Podle hydrologa hrozí, že se přehrada může kdykoliv protrhnout. To by mělo katastrofické následky - po proudu řeky, ve velkých městech jako Wu-chan nebo Šanghaj, žije na 400 milionů lidí. Sám Wang jim v rozhovoru doporučil, aby se raději připravili na okamžitou evakuaci.
"Pomluvy zahraničních médií"
Čínská vláda však všechny pochyby o přehradě dlouhodobě odmítá s tím, že jde o "pomluvy zdůrazněné některými západními médii", a vyvrací, že by hrozilo protržení. Čínský státní deník Global Times například cituje odborníka z Čínské správy zemětřesení Kuo Sina. Ten uvádí, že přehrada je neporušená a je schopná udržet daleko větší objem vody, než jakému je vystavena nyní. Podle deníku je přehrada navržena tak, aby vydržela i tisíciletou vodu dosahující výšky 175 metrů a rychlosti proudu 70 tisíc metrů krychlových vody za vteřinu.
V současnosti hladina vody sahá ke 147 metrům. To je podle čínské státní televize CNTV dva metry nad hranicí, která zabraňuje záplavám.
List Global Times dále uvádí, že přehrada má nainstalovaný varovný systém, který by jakékoliv poškození hlásil dřív, než by bylo vůbec vidět.
Postupně se však mění způsob, jakým o přehradě informují regionální média z blízkých oblastí. Zatímco ze začátku psala, že přehrada vydrží i desetitisíciletou povodeň, postupně své oznámení mírnila na tisíciletou a později jen stoletou vodu.
Zatajování informací
Média i místní úřady informují o povodních jen omezeně, hlásí RFA. Jako příklad stanice uvádí zprávu o evakuaci 40 tisíc lidí. V čínských médiích se sice objevila, ale nešla do detailu. Nedostala se ani na titulní stránky deníků a nebyla zvýrazněná na zpravodajských serverech.
Většina informací ze zasažených míst proto pochází od samotných obyvatel, kteří je umístili na internet. Na jejich videích jsou potopená auta v ulicích, zatopené oblasti v nižších polohách nebo voda prýštící z kanálů.
I proti těmto zprávám o rozsahu povodní ale chce režim zakročit, tvrdí RFA. Podle ní vydala policie ve městě Čchung-čching na řece Jang-c'-ťiang varování, že každý, kdo zveřejní na internetu "nezodpovědné" informace, bude okamžitě uvězněn.
"Někteří uživatelé se pokoušeli ukázat, co se skutečně děje, ale byli umlčeni a úřady v Čchung-čching zprávy zatajily," popisuje jedna obyvatelka města. "Vidí lidi, kteří se snaží přinášet informace o tom, co se skutečně děje, jako kriminálníky. To je podle mě hrozné," dodala.
Podobnou zkušenost popsal na Twitteru i zpravodaj francouzské televize France24 v Číně Antoine Védeilhé, který měl domluvený rozhovor s čínským geologem Fan Siaoem o dopadech přehrady na životní prostředí. Přestože se rozhovor neměl týkat současných záplav, místní úřady vyvíjely na geologa nátlak, aby zahraničním novinářům nic neříkal.
Once they’re here, we know that we can’t work anymore. They follow us everywhere and prevent us from doing interviews. So we decided to leave Yichang.@angeliqueforget, our Chinese producer and I are going back to Shanghai, relieved to know that the dam is in safe custody ! 3/3
— Antoine Védeilhé (@AntoineVedeilhe) June 24, 2020
Když se poté francouzský tým vydal k přehradě, sledovali je policisté v civilu a bránili jim v tom, aby s kýmkoliv udělali rozhovor.
Podle právníka Sung Ťien-šenga to může mít jediný důvod: snahu nevzbudit mezi lidmi nespokojenost s režimem. "Tím, že nepouštějí informace, skrývají vlastní neschopnost. Přitom takto velké neštěstí často vyžaduje, aby vláda podnikla rozumné kroky," řekl pro RFA.
