Hráz největší přehrady světa se podivně vlní, ukazují nové snímky. Číňané se bojí

Jana Václavíková Jana Václavíková
12. 7. 2019 14:15
Od začátku července na Twitteru a dalších sociálních sítích koluje satelitní snímek největší vodní přehrady na světě, Tří soutěsek. Číňany zaskočilo nezvyklé zvlnění hráze, naznačující její možné porušení. Snímek znovu otevřel dlouhodobou debatu o bezpečnosti obřího vodního díla, které může potenciálně ohrozit miliony lidí.
Přehrada Tři soutěsky.
Přehrada Tři soutěsky. | Foto: Shutterstock

Satelitní snímky, zveřejněné v minulých dnech ukazují nerovnou bariéru přehrady. Čínský inženýr Wang Wej-luo, který Tři soutěsky zkoumá desítky let, z pohybu viní způsob, jakým byla přehrada postavená. 

"Hráz je tvořena z desítek betonových bloků. Ty jsou mezi sebou propojeny, ale pak už nejsou nijak spojeny s podložím," cituje z jeho analýzy satelitních snímků čínský list The Epoch Times, který se věnuje porušování lidských práv v zemi. Wang zároveň dodává, že se přehrada pohybuje od prvního dne po dokončení.

"Někdy v budoucnu Tři soutěsky prasknou," pokračuje Wang.

Proti jeho a dalším podobným odhadům se však ohradily čínské úřady, které přišly s vlastními verzemi toho, proč přehrada není rovná. Státní energetická společnost CTG, která Tři soutěsky postavila, na svých sociálních sítích uvedla, že posun je normální a ukazuje jen na elastičnost hráze. Za dobu svého fungování se údajně bariéra vlivem gravitace posunula o pouhý jeden milimetr.

"Tři soutěsky jsou absolutně bezpečný projekt, který by mohl vydržet až tisíc let. Žádná jiná síla než gravitace, ani záplavy a zemětřesení, by nemohla způsobit deformaci přehrady," tvrdí čínskému státnímu deníku Global Times Kuo Sün, expert Čínského úřadu pro zemětřesení.

Další vyjádření čínských úřadů pak zpochybnilo přesnost satelitních snímků od Googlu, které podle nich vznikají na základě algoritmů, nikoliv fotek, jaké používá například čínský vesmírný program. Režim zároveň z šíření snímků obvinil "protičínské síly", které se snaží vyvolat "nevoli v čínské společnosti".

Poloha Tří soutěsek
Poloha Tří soutěsek | Foto: Štěpán Plaček

Před pár lety však i oficiální čínská média informovala o projektu stavby Tří soutěsek zcela jinak. 

O možných problémech a krátké životnosti přehrady za 30 miliard dolarů mluvili čínští odborníci už před desítkami let. Prorežimní čínský tisk citoval už v roce 1994 experta na přehrady Liou Čchung-siho, který prohlásil, že dílo vydrží maximálně 50 let. V tu dobu stavba přehrady teprve začínala. Nyní stavbě podle jeho výpočtů nezbývá ani 30 let.

Tři soutěsky v číslech

  • Počátek stavby: 1994
  • Dokončení stavby: 2012
  • Cena: 30 miliard dolarů
  • Rozloha: 180 tisíc hektarů
  • Délka: 600 kilometrů
  • Výška hráze 185 metrů
  • Výkon: 98 terrawatthodin - do roku 2016 nejvýkonnější na světě
  • Přesídleno: 1,3 milionu lidí

Obavy o kvalitu přehrady vyjádřil téměř o deset let později i tehdejší vedoucí inspekce stavby Pchan Ťia-čung. Tehdy byla přehrada poprvé zcela naplněna vodou a objevilo se v ní až 80 prasklin. Stavbaři je za velké peníze zacelili, ale později další vznikly.

O velké vodní elektrárně na Jang-c’-ťiang (v překladu Dlouhá řeka) snili čínští vůdci už před sto lety. Její stavba se však odkládala na ekonomicky příznivější dobu, proto byly Tři soutěsky kompletně dokončeny až před pár lety. Stavba se neobešla bez kontroverzí, na 129 blízkých měst muselo mase vody ustoupit a úřady přesídlily víc než milion lidí. 

Video: Největší lodní výtah vyveze plavidla až do výšky 113 metrů

Číňané otevřeli největší lodní výtah na světě u přehrady Tři soutěsky na řece Jang-c’. Je schopen vytáhnout plavidla až do výše 113 metrů. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy