Číňané měli letos o čem jednat. Zpomalení čínské ekonomiky, obchodní a měnová válka se Spojenými státy, protesty v Hongkongu, dodávky amerických letadel Tchaj-wanu…
Agentura Bloomberg s odvoláním na své čínské zdroje napsala, že nejvyšší vedení země rozhodlo v přímořském letovisku jednoznačně: americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ve sporech o cla a vzájemný obchod neustoupí. Naopak, je připraveno jít do dlouhého střetu a ještě zostřit odvetná opatření proti USA.
Šance, že se Washington a Peking dohodnou na podmínkách obchodu a zabrání tak hrozbě globální ekonomické recese, se vzdálila. Potvrdilo to úterý, kdy Čína oslabila svoji měnu jüan, aby pomohla domácím exportérům zmírnit následky vyšších amerických cel. Slabší jüan zlevňuje čínské zboží na světových trzích.
Peking tak reagoval na nová desetiprocentní americká cla, která Trump minulý týden oznámil. Týkají se téměř veškerého čínského vývozu do Spojených států.
Poté, co Čína oslabila jüan, ji Američané označili za měnového manipulátora s tím, že se potvrdily výhrady, které dlouhodobě k nejlidnatější zemi světa mají.
Trump tvrdí, že čínský přístup k mezinárodnímu obchodu není čestný. Čína podle něj používá zahraniční investice jako prostředek k získávání technologického know-how od amerických firem a nedodržuje dohody. Šéf Bílého domu chce také zmírnit obrovský schodek ve vzájemném obchodě - Čína do USA mnohem více dováží, než Američané opačnou cestou vyváží. Loni činil schodek 419 miliard dolarů (v přepočtu 9,6 bilionu korun).
Trump taky obvinil Peking, že nedodržel slib z konce června a nezačal znovu nakupovat americké zemědělské produkty. Čínská vláda to v úterý potvrdila s tím, že jde o odvetný krok proti jedné z vln cel, která Trump od května uvalil na čínské zboží.
Čína se chystá na vyhrocení konfliktu
Ustoupí někdo? V tuto chvíli je to nepravděpodobné. Komunistická strana Číny v září oslaví sedmdesáté výročí převzetí moci nad zemí a prezident Si Ťin-pching nebude chtít vypadat jako slabý vůdce, který ustupuje.
"Trumpův postoj čínské vedení velmi zneklidnil. Dospělo k názoru, že v nejbližší době nelze dosáhnout dohody. Chystá se na dlouhý konflikt, a dokonce i na jeho vyhrocení," řekl americkému deníku Wall Street Journal Š Jin-chung, profesor mezinárodních vztahů z Pekingské univerzity.
Ve Spojených státech se příští rok uskuteční prezidentské volby, ale zrovna Čína a následky obchodní války nemusí být pro Trumpa tak citelné a spíše nezkomplikují jeho znovuzvolení. Opoziční Demokratická strana totiž také kritizuje Čínu a ani ona nechce Pekingu ustupovat. Spor s Čínou tak podle komentátorů nemusí být velkým volebním tématem, protože obě strany mají v zásadě podobná stanoviska.
Čínské rozhodnutí zastavit dovoz amerických zemědělských produktů - například sójových bobů - nicméně může ekonomicky bolet farmáře v amerických státech, kde tvoří podstatnou část Trumpovy voličské základny. Například v Iowě.
A i pro Čínu je zvyšování cel problémem: tamní ekonomika v letošním druhém čtvrtletí rostla o 6,2 procenta. Nejméně za posledních třicet let. Například podle amerického finančního analytika Edwarda Moyi není pochyb o tom, že Trumpova politika hraje v oslabení roli.
Problém sahá i dál
O tom, jak spory USA-Čína zasahují i další země, svědčí čínské ultimátum Indii z tohoto týdne. Peking pohrozil Dillí, že pokud čínskou telekomunikační firmu Huawei vyloučí na základě americké výzvy z budování sítě 5G, budou muset indické firmy v Číně počítat s tvrdými restrikcemi.
Německý ministr financí Olaf Scholz zase v pondělí prohlásil, že eskalace americko-čínské obchodní války způsobí globální ekonomice a mezinárodnímu obchodu obrovské škody. Pokud se podle něj spor nevyřeší prostřednictvím jednání, nebude žádná šance na globální ekonomický růst.
