reklama
 
 

Čínská ekonomika rekordně zpomalila a zřejmě bude hůř. Stojí za tím Donald Trump

15. 7. 2019 19:46
Čínská ekonomika zpomalila nejvíce za sedmadvacet let. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla meziročně o 6,2 procenta. Do recese a krize má sice daleko, ale podle analytiků se ukazuje, že obchodní spory se Spojenými státy a cla, která na čínské zboří uvalil americký prezident Donald Trump, začínají mít negativní dopad na nejlidnatější zemi světa.

"Obchodní válka má na čínskou ekonomiku obrovský dopad a kvůli chybějícímu skutečnému pokroku v obchodních jednáních není konec na obzoru. Čínská ekonomika se dnu zřejmě ještě nepřiblížila," uvedl pro agenturu Reuters například americký finanční analytik Edward Moya.

Spolu s čínskou ekonomikou ale hrozí zpomalení i té globální. Čína dováží i vyváží méně než v minulosti. Peking se přitom pokouší růst stimulovat a oznámil daňové škrty ve výši dvou bilionů juanů (v přepočtu 6,6 bilionu korun).

Čínská vláda letos počítala s růstem 6,5 procenta, to se ale zřejmě nepodaří. Obzvlášť pokud Washington a Peking nedosáhnou dohody a cla, která navzájem uvalily na dovoz zboží, zůstanou nebo se dokonce ještě rozšíří.

"Ve druhé půlce roku růst patrně ještě zpomalí k šesti procentům," řekl agentuře Reuters ekonom Nie Wen ze Šanghaje. Ekonom bankovní společnosti ANZ (Australia and New Zealand Banking Group) Raymond Yeung dokonce očekává růst jen 5,8 procenta.

Letošní rok je přitom pro režim symbolický, protože slaví sedmdesáté výročí převzetí moci a vyhlášení Čínské lidové republiky v roce 1949.

Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se sice na summitu G20 v japonské Ósace dohodli na obnovení rozhovorů, ale naděje na ukončení sporu netrvala dlouho. Minulý týden Trump Čínu obvinil, že neplní sliby ohledně nákupu americké zemědělské produkce a snaží se USA "dostat dolů".

Fakt, že čínský růst je nejnižší za posledních sedmadvacet let, má svůj význam. Rok 1992 byl rokem zahájení rozsáhlých tržních reforem. Tehdejší vůdce Teng Siao-pching provedl takzvanou velkou cestu na jih, při které navštívil Šanghaj a některá města v deltě Perlové řeky.

Firmy v těchto oblastech dostaly značnou nezávislost ve výrobě a obchodu, Teng hovořil o kombinaci socialismu a kapitalismu. Právě tehdy začala čínská ekonomika prudce stoupat. Tři roky po velkých protestech a krvavém potlačení demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu.

Nejrychleji rostla čínská ekonomika v letech 2006 a 2007 - o třináct až čtrnáct procent. Pro Komunistickou stranu Číny je přitom ekonomický růst základním prvkem legitimizace její moci.

"Mezi stranou a občany v Číně platí jakási smlouva. Strana říká: necháte nás vládnout a my zajistíme ekonomický růst. Pokud by nastala recese nebo vážné hospodářské problémy, jistě by to vyvolalo nespokojenost mezi obyvatelstvem," řekl serveru Aktuálně.cz australský sinolog Gerry Groot, který se zabývá dějinami Komunistické strany Číny.

"Situace je ale teď dost odlišná ve srovnání s rokem 1989. Čína má dnes mnohem silnější, početnější, lépe vybavené policejní síly. Možnosti režimu použít efektivně sílu jsou mnohem větší a domnívám se, že i většina Číňanů si tento fakt uvědomuje."

Video: Záběry z náměstí Nebeského klidu, kde komunisté brutálně potlačili studentské protesty

Dramatické záběry z náměstí Nebeského klidu, kde komunisté brutálně potlačili studentské protesty | Video: Reuters |  02:06

autor: Martin Novák | 15. 7. 2019 19:46

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama