Muzikál The Wings of Songs, v překladu Křídla písní, sleduje příběh tří mladých mužů různých etnik - Chana, tedy příslušníka čínského většinového etnika, Kazacha a Ujgura. Společně se snaží splnit si svůj sen a prosadit se v muzikálovém průmyslu.
Kromě písní a tanců ukazuje film také různé menšiny, které v Sin-ťiangu žijí, a místní scenérii - od zasněžených vrcholků hor přes průzračná jezera až po pouštní oblasti.
"Osm písní, čtyři tance a dvě muzikálová čísla vznikla pro film, který ukazuje rozdílné folklorní tradice a kulturu Ujgurů, Kazachů a dalších šesti etnických skupin žijících v Sin-ťiangu," píše například Čínská ústřední televize.
Zahraniční média ale namítají, že zmíněné kulturní tradice menšin film ve skutečnosti nezobrazuje a naopak se je snaží vymazat. Například Ujgurové popíjejí alkohol, což muslimům Korán zakazuje, a místo vousů jsou čistě oholeni. Ženy zase nemají zakryté vlasy ani tvář.
Další zástupci menšin ve snímku nepoužívají svůj jazyk a mluví plynně čínsky bez náznaku přízvuku. Všichni jsou pak vděční vládě v Pekingu za politiku, kterou v oblasti uplatňuje, vyjmenovává deník New York Times.
Americký list dodává, že rozmanitost nahradily stereotypy, které jsou v Číně o menšinách rozšířené - například to, že často tančí a zpívají v barevném oblečení. Podle ředitele čínské filmové asociace Čanga S'-tchaoa ale film "zobrazuje bohaté kulturní tradice Sin-ťiangu, nádherné prostředí a také lásku místních lidí ke zpěvu a tanci v inspirativním příběhu, který představuje rychle se vyvíjející, moderní a spojený Sin-ťiang," cituje ho čínská stanice.
Snímek, který se podle tamních médií inspiroval americkým oscarovým hitem La La Land, je v čínských kinech už od předminulé neděle a během prvního týdne promítání utržil 109 tisíc dolarů (v přepočtu 2,4 milionu korun). Podle serveru Business Insider to je však na obří asijskou zemi málo, a dokonce muzikál označuje za fiasko.
Genocida může probíhat i na krásném místě
Podle odborníků je film dalším způsobem, jakým se Čína v poslední době snaží změnit pohled na její zacházení s menšinami. Několik západních zemí ho označilo za genocidu a Evropská unie uvalila na zemi sankce kvůli nucené práci Ujgurů.
"Představa, že Ujguři zpívají a tančí, takže tam není žádná genocida - takhle to prostě nefunguje," řekl americkému deníku ujgursko-americký právník Nury Turkel. "Genocida může probíhat na jakémkoliv krásném místě," dodal.
Nový muzikál ale není jediným způsobem, jakým se Peking snaží vylepšovat svůj obraz v zahraničí. Časté jsou i dezinformace na sociálních sítích Twitter, Facebook nebo YouTube, které jsou jinak v Číně zakázané, a také osobní útoky na lidi informující o dění v Sin-ťiangu. Ať už jde o vědce, novináře nebo zaměstnance různých lidskoprávních organizací. Odborníci z australského think-tanku Australian Strategic Policy Institute v nové studii odhalili, že počet dezinformací o čínské provincii loni stoupl na maximum.
To potvrzuje i novozélandská politoložka se zaměřením na Čínu Anne-Marie Bradyová. Podle ní za 25 let, během kterých sleduje čínské počínání, neviděla rozsáhlejší mezinárodní propagandu zaměřenou na jediné téma. "Je to vyostřené, neústupné a čím dál více agresivní. Bude to pokračovat bez ohledu na to, jestli je to účinné, nebo ne," domnívá se.
Larry Ong z konzultační firmy SinoInsider se domnívá, že čínská vláda s touto strategií uspěje, protože Peking "ví, že tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou," řekl britskému deníku The Guardian. To dokazuje i jeden návštěvník kina v Pekingu. "Byl jsem v Sin-ťiangu a film je velmi realistický," řekl britskému deníku. "Lidé jsou šťastní, svobodní a otevření," uvedl.
