Zažívají znásilňování a nutí je k potratům. Ujgurky popsaly svůj život v Číně

Jana Václavíková Jana Václavíková
5. 2. 2021 13:32
Během devíti měsíců, které strávila Ujgurka Tursunay Ziawudunová v převýchovném táboře v Číně, si všimla jedné praktiky, jež se každou noc opakovala. Muži v uniformách nebo oblecích přišli s rouškami na obličeji do ženských cel, kde na několik z nich ukázali. "Vybrané" ženy s nimi poté opustily celu. Některé se už nevrátily. 
Žena demonstruje za práva Ujgurů.
Žena demonstruje za práva Ujgurů. | Foto: Reuters

Ujgurky, které se vrátily, údajně nechtěly o svých zážitcích mluvit a byly viditelně otřesené a oslabené. V "tmavých místnostech", jak se pokojům bez kamer říkalo, byly předtím vystaveny sexuálnímu násilí, znásilňování a také mučení.

Ziawudunová sama zažila mučení elektrickým proudem a třikrát byla obětí hromadného znásilnění. Své trauma popisuje jako "nezapomenutelnou jizvu, která se mnou bude do konce života," cituje ji britská stanice BBC.

O tom, jak vypadá život za stěnami a ploty s ostnatými dráty převýchovných táborů, které v provincii Sin-ťiang vystavěla čínská vláda, se svět dozvídá především ze svědectví dříve zadržovaných lidí. Takových, kteří po propuštění prchli za hranice. Nejnovější výpovědi o zcela běžném znásilňování Ujgurek upozorňují na postavení zástupkyň této muslimské menšiny v Číně.

Pozorovatelé na jejich situaci upozorňují už několik let. Možnosti Ujgurek rozhodovat o svých životech, o tom, jak budou vypadat, koho si vezmou za manžela nebo kolik budou mít dětí, jsou zcela omezené. Toto právo teď patří vládě v Pekingu.

Spárujte se a buďte rodina

Manželství mezi Chany, tedy většinovým čínským etnikem, a Ujgury bylo do roku 1979 zakázané a i po jeho povolení vzniklo takových svazků velmi málo. V roce 2014 si však čínská vláda stanovila jako jednu z priorit počet manželství navýšit.

Novomanželé tak mohli čerpat výhody v podobě vzdělání zdarma a snadnějšího hledání zaměstnání nebo bydlení. Po pěti letech ve svazku získali také odměnu v podobě deseti tisíc jüanů (33 tisíc korun), uvádí server Voice of America

Tato kampaň byla vždy zaměřena na ujgurské ženy a chanské muže. Časopis Foreign Policy vysvětluje, že v Číně jsou Ujguři a Ujgurky už dlouhou dobu zobrazováni odlišně. Zatímco muži jako "primitivové", ženy bývají i v oficiálních textech sexualizovány a popisovány jako tajemné krásky, které mohou chanští muži zachránit. 

"Mnohé chanské muže není potřeba ke sňatku s Ujgurkou nutit, protože ujgurské ženy i ženy jiných etnických menšin se jim zdají vesměs atraktivní, kdežto Ujgurům a Ujgurkám chanské ženy a muži většinou atraktivní nepřijdou," uvedl pro Aktuálně.cz sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu Akademie věd.

"Vláda nucenými sňatky sleduje i genetickou manipulaci. Dítě ze smíšeného páru se díky současné protiujgurské politice v Číně bude pravděpodobně identifikovat jako Chan. Projevy ujgurské identity, jako jsou náboženství, jazyk, obyčeje a zvyky, jsou vládou tvrdě trestány, možnosti jejího udržení jsou tedy silně omezené i v takto mocensky koncipovaných smíšených manželstvích," dodává.

Odmítnutí chanského nápadníka může mít i fatální následky. Některé ženy pak bývají označeny za extremistky a skončí v převýchovném táboře. 

Stejné tresty hrozí i ženám, které neprojdou kontrolou v rámci programu "Spárujte se a buďte rodina". Kontroloři navštěvují rodiny Ujgurů, nějakou dobu s nimi žijí a pozorují, zda neprojevují známky extremismu. Tím může být podle úřadů třeba odmítnutí vepřového masa a alkoholu nebo používání jiného než čínského jazyka. 

Britský server BBC také přinesl svědectví ujgurských žen, které vypověděly, že tito kontroloři s nimi chtěli spát v jedné posteli a sexuálně je obtěžovali, zatímco jejich manželové byli v detenčních táborech.

"Projekt krása"

Jedno z práv, která čínská vláda Ujgurkám odebrala v roce 2015, byla možnost nosit šátky, hidžáby a látky s náboženskými motivy. Vnímá je jako projev náboženského extremismu. Ještě o čtyři roky dříve ale spustila i plán s názvem "Projekt krása". Jeho cílem bylo podpořit muslimské ženy, aby si přestaly zahalovat obličeje a "vyšly vstříc moderní kultuře", píše magazín China File.

Toho chtěly úřady docílit rozvojem módního a kosmetického průmyslu v oblasti obývané Ujgury a také módními přehlídkami nebo soutěžemi krásy. Speciální lektoři pak ženy učili, jak pečovat o své vlasy nebo jak si nanášet make-up, aby "ukázaly své pěkné tváře".

Projekt sponzoroval také vznik tisíců kosmetických a kadeřnických salonů po celém Sin-ťiangu a Ujgurky byly podle profesora čínských studií Timothyho Grosea nuceny do kariér kosmetiček.

"Kosmetické a kadeřnické salony přinesou tři změny do života žen. Zaprvé změní pohled na své tělo, poté změní způsob života a nakonec změní způsob uvažování," cituje Grose vyjádření místní ženské federace. "Stydlivé a staromódní vesničanky se teď změnily na veselé, živé a velkorysé ženy," tvrdili tehdy čínští úředníci.

Nucené sterilizace a potraty

Čínská vláda také dlouhodobě rozhoduje o tom, kolik dětí smějí lidé mít. Její politika jednoho dítěte, kterou v roce 2015 nahradila politikou dvou dětí, se však netýkala menšin. Ujgurové mohli mít i děti dvě, a pokud pocházeli z venkova, tak dokonce tři. V poslední době však neoficiálně přicházejí i o tuto možnost. Agentura AP přinesla důkazy o gynekologických prohlídkách stovek tisíc žen, u kterých bez jejich svolení docházelo k interrupci nebo sterilizaci

Tomu odpovídají i čínské statistiky. Zatímco mezi lety 2015 a 2018 poklesla v celé zemi porodnost o 4,2 procenta, v Sin-ťiangu byl pokles vyšší než 60 procent.

Čínská komunistická strana však odmítá, že by prováděla nucené sterilizace, a naopak nechala vypracovat vlastní studii, která nižší porodnost vysvětluje. "Studie ukázala, že v procesu vymýcení extremismu byla mysl ujgurských žen emancipována a díky propagaci genderové rovnosti a reprodukčního zdraví už ženy nejsou stroje na výrobu dětí. Jsou sebevědomější a nezávislejší," píše čínský státní deník China Daily.

"Je to genocida. Není to ten typ genocidy, která je okamžitá a zemře při ní najednou mnoho lidí, ale je to pomalá, bolestivá a plíživá genocida," říká Joanne Smith Finleyová z univerzity v Newcastlu.

"Jejich cílem je nás všechny zničit," domnívá se i Ujgurka Ziawudunová. "A všichni to vědí."

Video: Čína v internačních táborech vymývá Ujgurům mozky, je to kulturní genocida, říká Klimeš

Lidé se v táborech musí nazpaměť učit čínské zákony, opěvovat komunistickou stranu a zříkat se islámu, popisuje situaci sinolog Ondřej Klimeš. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 11 minutami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy