Rozhovor - Čeští vědci poprvé přiznali, že před svou cestou do Indie neznali všechna nařízení, která zde upravují sběr hmyzu.
"V Indii po hmyzu smíte šlapat, ale nesmíte jej sbírat. To jsme bohužel nevěděli," říkají v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomologové Petr Švácha a Emil Kučera, které již od 22. června drží za nelegální sběr hmyzu v zemi indické úřady.
Po více než měsíci stráveném ve vězení byli biologové v pátek 25. července propuštěni na kauci. Nyní je v Indii čeká obžaloba a soud. Podle místních zákonů mohou být odsouzeni na tři až sedm let vězení.
Pohyb propuštěných vědců je omezen na Darjeeling, dvakrát týdně se musejí hlásit místním úřadům.
Ty české vědce obvinily z nepovoleného vstupu do národního parku a sběru na jeho území. "Jsme přesvědčeni, že jsme v národním parku nebyli, ale mapu se nám zatím nepodařilo sehnat," odpovídají prostřednictvím e-mailu na jednu z otázek Aktuálně.cz entomologové.
A.cz: Jak konkrétně zní vaše obvinění?
Jsme obviněni podle článku 27 a 29 Wildlife Protection Act, konkrétně za vstup do národního parku a sběr v něm.
A.cz: Sami říkáte, že jste na území parku nebyli.
Nikdy jsme žádné tabule upozorňující na hranice parku neviděli a pohybovali jsme se po cestách užívaných místními a turisty, navíc v ekonomicky zřetelně využívaných oblastech - pastva, kácení, vypalování apod. To je v národním parku zakázáno. Jsme tudíž přesvědčeni, že jsme v národním parku nebyli (jinak by fungoval jako utajená past na turisty), ale mapu se nám zatím nepodařilo sehnat.
A.cz: Co jste sbírali?
Brouky a jejich larvy, můry, menší množství jiného drobnějšího hmyzu. Sbíráme i pro některé kolegy, pokud nás o něco speciálního požádají.
A.cz: Měly sbírané druhy nějakou hodnotu?
Hodnota hmyzu je problematický termín. Náš materiál byl poměrně výrazně nekomerční a hodnotu má pouze pro specialistu. Kam naše znalosti sahají, není v našem materiálu žádný jmenovitě chráněný druh. Ale i pro nás je určení indického materiálu v terénu mnohdy nemožné a musí jej dostat specialista.
Švácha: Třeba larvy, které jsem sbíral pro sebe, momentálně nikdo jiný ve světě nestuduje, a proto mají hodnotu jen pro mne.
A.cz: K jakým účelům jste hmyz sbírali?
Jak jsem již zmínil, je (tedy bohužel asi byl) určen pro vědecké účely, nikoliv komerční. Rádi bychom čtenáře ujistili, že ani jeden z nás nepašuje brouky do Číny pro účely tradiční čínské medicíny za tisíce dolarů, jak se o sobě občas dočítáme.
A.cz: Jsou nějaké vyhlídky, že zabavený hmyz dostanete zpátky?
Protože v každém případě nějak potrestáni budeme, obáváme se, že se s hmyzem asi již těžko shledáme, ale budeme se snažit. Stál nás spoustu dřiny v dešti a mezi pijavkami a obsahuje pro nás velmi cenný materiál.
A.cz: Je podle vás obvinění logické?
Vše má dvě stránky. Sběr hustě se vyskytujícího hmyzu jeho biodiversitu nijak neohrožuje, podobné aféry jsou zcela nesmyslné. Z právního hlediska záleží na tom, co se dá z případu v dané zemi udělat a zda na tom někdo má zájem. V tomto případě byl zájem o velký případ a publicitu ze strany lesníků evidentní.
A.cz: Co je v Indii třeba k udělení povolení ke sběru hmyzu?
Pokud víme, formálně se uděluje na základě toho, zda je výzkum pro dané území potřebný. Ve skutečnosti je ale získání takových povolení (a to nejen v Indii) velice málo pravděpodobné. Vše je v kompetenci úředníků, nikoliv biologů. Indičtí etymologové jsou sami frustrováni zákazy, které jim prakticky znemožňují práci či výchovu studentů.
A.cz: Nezažádali jste o něj z nevědomosti?
Snažili jsme se vyhýbat chráněným územím. Bohužel jsme si nebyli vědomi úplného zákazu sběru čehokoliv kdekoliv. Po hmyzu, který ve městě přiletí ke světlu, můžete klidně šlapat, ale nesmíte ho sebrat.
A.cz: Jaký zákon upravuje, že se nesmí nic sbírat?
Tím si nejsme jisti. Indičtí kolegové zmínili dva zákony, které jim znemožňují výzkum v jejich zemi, a proti nimž již dva roky bojují.
A.cz: Jak je odůvodněna existence tohoto nařízení?
Všeobecně je situace následující: předpisy o ochraně přírody musí být ve všech státech nastaveny tak, aby vyhovovaly pro velké obratlovce. Zastřelení jednoho tygra může výrazně ovlivnit slabší populaci. Sebráním deseti exemplářů hmyzího druhu, který má na stejném území, které obývá jeden tygr, minimálně tisíce exemplářů, se nestane nic. Pokud tedy tupě přenesete takový předpis na sběratele hmyzu, stane se z něj směšný paskvil.
A.cz: Ochrana hmyzu tedy není na místě?
Ani komerční sběratelé nemohou vážněji ovlivnit hmyzí biodiversitu, pokud zároveň nepoškodí biotop. A to by museli přijet s náklaďákem a několika motorovými pilami. Nemluvě o tom, co se běžně děje v indických nebo madagaskarských lesích. Individuální ochrana hmyzu je s mizivými výjimkami k ničemu.
Toto je první část rozsáhlého rozhovoru s entomology Petrem Šváchou a Emilem Kučerou drženými v Indii. V druhé části se dozvíte o pobytu vědců v indickém vězení nebo o spolupráci s indickými právníky.
