Praha - Každý příběh ze španělského dokumentu Cesta solidarity, promítaném na letošním Jednom světě, jako by měl stejný scénář. Před rokem 2008 Španělsko prožívalo období ekonomického rozkvětu, platy rostly a tamní banky lehce lákaly na snadno dostupné hypotéky.
Statisíce Španělů si pořídily vysněný dům nebo byt.
Vše se změnilo s příchodem hluboké hospodářské krize, která Španělsko zasáhla nebývale tvrdě. Nezaměstnanost rapidně vzrostla a mnozí už nebyli schopni splácet hypotéku.
Jeden svět 2016
Přehlídka dokumentů Jeden svět se z Prahy přesunula do dalších 32 měst v Česku a do Bruselu.
Představuje 123 filmů z 62 zemí.
Podrobný program v regionech NAJDETE ZDE.
Aktuálně.cz vytvořilo k festivalu speciál.
"Otevřeli jsme si obchod. Všechno šlo dobře. Často jsme si tenkrát říkali: Musíme se štípnout, že se nám to podařilo," uvádí v dokumentu asi pětapadesátiletí manželé. "I naše děti nám pomáhaly. Mysleli jsme si, že obchod budeme mít do konce života."
Jenže pak přišla krize, manželský pár přišel o svoji prodejnu, a dokonce i o byt. Nyní si nemohou dovolit ani platit nájem, a proto "squatují" v bytě, který předtím zabavila banka. "Nechceme squatovat do konce života, chci si najít práci. Až budeme schopni platit nájem, tak si najdeme jiný byt," tvrdí.
Bez bydlení a s dluhy
Mnozí se dostali do neřešitelné situace – mladí lidé, kteří si chtěli pořídit vlastní byt, přistěhovalci, drobní podnikatelé, starší manželé, jež se svým domem zaručili za úvěr pro své děti, Španělé středního věku...
"To, že jste na té, či oné straně je čistá náhoda. Můžete přijít o práci, onemocnět nebo vám začnou platit mnohem méně než dříve, a hned se dostanete na druhou stranu," vysvětlila Aktuálně.cz Silvia Muntová, režisérka filmu, který se "odehrává" v katalánském městě Sabadell.
V tomto neobvykle složitém prostředí vzniklo obrovské občanské hnutí PAH (Plataformas de Afectados por la Hipoteca – Platforma pro postižené hypoteční krizí). Sdružuje lidi, kteří nemohou platit hypotéku, hrozí jim vystěhování nebo kvůli velmi nízkým příjmům musí squatovat v zabavených bytech.
Stejné platformy nyní působí po celém Španělsku.
Lidé se semkli
PAH v Sabadellu každou středu pořádá shromáždění. Na něm může každý člověk veřejně vystoupit, svěřit se se svým tíživým příběhem.
Dobré zprávy odmění potleskem, špatné solidaritou. Celá komunita se semkne a pomůže – užitečnou radou, nabídkou bydlení či jiné výpomoci.
Navzdory vlastním hlubokým potížím se komunita lidí, které potkaly podobné problémy, úzce semkla. Výsledkem je obrovská solidarita mezi lidmi, jež nedělá rozdíly mezi pohlavími ani národnostmi.
Každý týden se shromáždění účastní zhruba dvě až tři stovky lidí. "Samozřejmě hodně lidí si přišlo pro radu a už se nevrátili. Ale hodně jich také zůstalo, aby pak pomáhali ostatním," říká Muntová.
"Tyto platformy fungují jako ochranná bublina. Lidé se tam dozvědí, že mohou bojovat a dosáhnout velmi malých vítězství," vypráví dokumentaristka s tím, že řadu lidí často dlouhodobě trápí obrovský pocit viny, výčitky svědomí a hluboký strach. Těchto pocitů se mohou zbavit až s pomocí ostatních lidí, kteří si prošli podobnou situací.
Noc příběhů
S lidmi, kteří v dokumentu vystupují, se režisérka nadále stýká. Často ji doprovázejí na promítání či na různých debatách. "V některých případech se situace zlepšila, jinde zhoršila. Někteří se vrátili do země svého původu," vysvětluje Muntová s tím, že řada lidí své hypotéky několik let řádně splácela.
Poté, co ztratili práci, platit přestali – přišli o byt a ještě skončili s vysokým dluhem. Praskla totiž bublina na trhu s nemovitostmi, cena domů a bytů razantně klesla. "Za nejstrašnější považuji, že lidé ztratili svůj domov a ještě jim zbyl dluh," řekla Muntová v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
A jaký okamžik byl pro dokumentaristku, která strávila natáčením rok, vůbec nejsilnější? "Řekla bych, že to byly noci na shromáždění PAH, kde následoval jeden lidský příběh za druhým, kdy jsem se smála a plakala společně s ostatními," říká Muntová.
"Vzalo mě, když jsem viděla všechny ty lidi se slzami v očích, kteří od šesti odpoledne až do jedné nebo dvou ráno čekali frontu, aby se mohli svěřit se svými velmi osobními problémy a mohli požádat o pomoc. Na jednu stranu je to strašlivé, na druhou krásné. Nedokážu to popsat slovy," uzavírá Muntová.
A Farm of Passage (Cesta solidarity). Silvia Munt. Ekonomická krize ve Španělsku spojila v roce 2009 početnou skupinu lidí, kteří přišli nejprve o práci a poté i o domov. Vzniklo občanské hnutí, které se stavělo především za právo na důstojné bydlení a postupem času se rozšířilo po celé zemi. Emotivní snímek sleduje lidová shromáždění v katalánském městě Sabadell, kam přicházejí lidé různých věkových kategorií a sociálních vrstev sdílet své příběhy a žádat o pomoc v nouzi. Na všech je zřejmé, že prodělali hluboký otřes nadějí a jistot – o to víc z nich teď sálá povzbudivá síla lidské solidarity a vzájemné podpory.
