Přesný plán odplaty stále není známý, leccos ale naznačili íránští představitelé. Solejmáního dcera Zejnab prohlásila, že USA a jejich spojenec Izrael budou čelit "temnému dni". Ještě jednoznačněji se vyjádřil bývalý vůdce íránských revolučních gard Muhsín Rezáí. "Odpověď bude směřovat i na Tel Aviv, Haifu a izraelská vojenská centra," varoval.
Židovský stát a Írán jsou nepřáteli. Islámská republika odmítá uznat legitimitu Izraele a podporuje hnutí, která proti němu bojují podél jeho hranic, tedy libanonský Hizballáh a palestinský Hamás. V roce 2018 Íránci vyslali nad Izrael dron ze Sýrie, kde podporují tamního prezidenta Bašára Asada. Zneškodnila ho izraelská helikoptéra a následně Izraelci bombardovali íránské základny v Sýrii.
Solejmání byl druhým nejdůležitějším mužem íránského režimu, velel speciálním jednotkám al-Kuds a měl obrovský vliv na proíránské ozbrojené skupiny na Blízkém východě, včetně libanonského Hizballáhu, který vedl s Izraelem válku v roce 2006.
Bývalý český velvyslanec v Tel Avivu Tomáš Pojar neočekává, že by zrovna nyní Íránci nebo jejich spojenci provedli proti Izraeli nějaký větší útok, který by mohl skončit válkou.
"Očekávám spíš nějaký omezený demonstrativní útok z Libanonu nebo Sýrie, jako byl onen pokus s dronem. Každopádně víc než izraelské armády se Írán bojí amerických úderů, protože Izrael přece jenom má omezenou vojenskou kapacitu," říká bývalý český elitní diplomat.
Podle něj se Donaldu Trumpovi podařilo útokem na klíčového muže režim naprosto překvapit a Íránci nyní nevědí, jak reagovat.
"Řekl bych, že pořád nejsou rozhodnuti, co udělají. Domnívali se, že Trump jenom vyhrožuje a nic neudělá, a oni tedy mohou eskalovat konflikty a útočit na Američany a americké spojence. Jenže on najednou něco udělal. Teď hledají cestu, jak si zachovat tvář, ale zároveň netuší, co udělá znovu Trump. Což ale možná ani sám americký prezident netuší," domnívá se Tomáš Pojar.
Izraelská vláda byla vedle britské jediná, která rozhodnutí zlikvidovat generála Solejmáního podpořila. Armáda je ve stavu pohotovosti a z preventivních důvodů úřady o víkendu uzavřely lyžařský areál na hoře Hermon blízko syrské hranice. Od pondělí už jsou ale svahy zase otevřené a žádná další mimořádná opatření země nepřijímá.
"Íránci reagují pomalu a vypadá to, že jsou z tak razantního amerického kroku v šoku. Reakce nepřijde hned, a pokud přijde, spíše se bude soustředit na americké cíle v zahraničí," předpokládá v analýze deník Jerusalem Post.
Diplomat Pojar se domnívá, že íránské vedení se přes veškerou bojovou rétoriku chová a bude chovat racionálně. "Hlavním zájmem, hlavní prioritou je přežití režimu a jeho udržení se u moci. Kalkulují, jak odpovědět a zároveň neohrozit sami sebe," dodává bývalý český velvyslanec.