Dohodu na půdě sedmadvacítky dojednali loni v říjnu čeští diplomaté a experti. Jejím jádrem je přechod na nulové emise z nových aut v unii po roce 2035, což fakticky znamená postupný konec aut se spalovacími motory a nástup elektromobilů.
Vláda včetně premiéra a předsedy ODS Petra Fialy tehdy kompromis přivítala. Nyní občanští demokraté poukazují na to, že Evropská komise dosud nepředložila záruky, aby se i po roce 2035 mohla vyrábět auta na klasický spalovací pohon, pokud se do nich budou lít syntetická paliva, která mají být šetrnější vůči životnímu prostředí.
"Česká republika nepodpoří zákaz prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, pokud nebude jasná podmínka týkající se syntetických paliv," prohlásil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). "Budeme v tomto směru postupovat společně," řekl před víkendem v Berlíně po schůzce se svým německým protějškem.
Dohodu o konci spalovacích motorů už schválili europoslanci a v tomto týdnu ji měly přetavit v závaznou celoevropskou normu také členské státy. Kvůli odporu Německa, hlavní automobilové velmoci v Evropě, ale bylo hlasování na poslední chvíli odloženo - zatím na neurčito.
Se syntetickými palivy coby způsobem zachování spalovací technologie i po roce 2035 kompromis vyjednaný Čechy počítá. Paliva jsou však součástí nezávazné části návrhu, takzvaného recitálu. Německo proto už v říjnu požadovalo, aby Evropská komise ještě před konečným hlasováním přišla s jasnými zárukami pro možnost využívání těchto paliv, s čímž souhlasily i další státy.
To se ale nestalo. Brusel tvrdí, že na návrhu "stále pracuje". Interpretace lidí blízkých debatě ale je, že se vedení unijní exekutivy do výjimky ve skutečnosti moc nechce, protože syntetická paliva nepovažuje za efektivní náhražku těch fosilních.
Proti monopolu
Takzvaná e-paliva by se vyráběla zřejmě z vodíku a oxidu uhličitého a byla by bezemisní. Problémem je ale chybějící infrastruktura a také zatím vysoká cena. V současné době by se pohybovala okolo deseti dolarů za litr, tedy v přepočtu 220 korun. Německo chce ale na syntetická paliva vsadit.
Zástupci ODS v této debatě zvedají také nově zveřejněnou emisní normu, která by měla vstoupit v platnost ještě dříve, takzvané Euro 7. Česko ho stejně jako Německo považuje za nepřijatelně přísné pro automobilky.
"Frans Timmermans (eurokomisař pro klima - pozn. red.) sliboval, že když projdou nulové emise u aut po roce 2035, tak Euro 7 bude lehké, dál nezatěžující automobilový průmysl v Evropě. Timmermans ale udělal pravý opak, podrazil nás. Souhlas s dohodou byl už tehdy chybou českého předsednictví," tvrdí další čelný představitel ODS, europoslanec Alexandr Vondra.
Současný německý odpor proto i Vondra podporuje. "Správně je nikoli zdražující monopol, tedy pouze elektromobily, ale férové podmínky pro konkurenční řešení. To znamená pro auta na syntetická paliva. Ta mají jednu obrovskou výhodu - nemusí se kvůli nim měnit vozy, nemusí se měnit infrastruktura," dodal pro deník Aktuálně.cz člen klíčového výboru pro životní prostředí v europarlamentu Vondra.
Kritika zatím zní jen z řad ODS. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) ani ministerstvo životního prostředí coby gestoři dohody o spalovacích motorech nynější revoltu s palivy nekomentovali. Česká vláda jako celek o novém postoji zatím nejednala. Loni ujednání opakovaně podpořila.
Celé kolečko nanovo
Minulou neděli večer řešila stejné téma německá vládní koalice - protest liberální FDP stál na počátku nynějšího odkladu dohody. K jasnému závěru o dalším postupu ale vláda Olafa Scholze nedospěla. Samotný kancléř prohlásil, že jednání byla "konstruktivní" a pokračují.
Předpokládá se, že Německo - a spolu s ním Česko a další zájemci - bude muset dostat od Evropské komise právně vymahatelný dodatek k dohodě, který by se týkal syntetických paliv. Pokud by se muselo sáhnout přímo do paragrafů budoucí legislativy, současný kompromis by spadl pod stůl a celé kolečko vyjednání mezi členskými státy a s europarlamentem by začalo nanovo.
