Praha – Kvóty Evropské komise Čechům určují přijmout uprchlíky hlavně ze Sýrie a Eritreje. O Sýrii a válce, která ji rozvrátila, ví každý. Ale proč prchají lidé v takovém počtu z Eritreje? Země na africkém pobřeží Rudého moře se šesti miliony obyvatel?
Ačkoliv je Eritrejců mnohem méně než Syřanů, Afghánců nebo Somálců, tvoří po Syřanech druhou největší skupinu uprchlíků v Evropě. Loni jich dorazilo skoro 35 tisíc, o azyl žádají hlavně ve Švédsku a Německu.
Země válčila tři desetiletí s Etiopií, aby dosáhla nezávislosti. To se v roce 1993 podařilo, ale euforie netrvala dlouho. Nastoupil režim, který nepořádá volby, mučí a vraždí oponenty a muže odvedené na vojnu využívá k otrocké práci na mnoho let.
Hermeticky se uzavřel okolnímu světu a pro cizince, který nepřijíždí na vládou schválenou cestu za byznysem či politickým jednáním, je téměř nemožné získat vízum.
Diktátor Isaias Afewerki vládne od vyhlášení nezávislosti v roce 1993. Jeho stát je označován lidskoprávními organizacemi za africkou Severní Koreu. Ovšem s tím rozdílem, že o Severní Koreji se ve světě alespoň píše a hovoří.
Válka tam není, ale lidé přesto mizí a umírají. Podle zprávy Komise pro lidská práva OSN a organizace Human Rights Watch jsou domnělí či skuteční odpůrci režimu například zavíráni do podzemních kobek či do železných kontejnerů a vystaveni obrovskému vedru.
"Kdyby se slunečné počasí a modrá obloha daly vyvážet, byla by Eritrea velmi bohatou zemí. Ale ve skutečnosti je tam život otřesný," říkával jeden ze zahraničních diplomatů akreditovaných v Praze, který předtím působil na zastupitelském úřadě své země právě v eritrejské metropoli Asmaře.
Lidé mizí beze stopy bez jakéhokoliv vyšetřování či rozsudku. Důvodem masového exodu zejména mladých Eritrejců ve věku do čtyřiadvaceti let je nástup na obávanou vojnu.
Ta má v zemi podobu teroru, protože vojáci jsou využíváni téměř jako otrocká pracovní síla, nesmějí projevit žádné známky odporu a velitelé jim mohou libovolně dobu vojenské služby prodlužovat.
Z výpovědí mnoha eritrejských uprchlíků v Itálii, Izraeli či jinde vyplývá, že právě strach z vojny je žene pryč. Kromě Evropy je oblíbenou destinací Eritrejců Izrael. Ten však na konci roku 2013 zpřísnil podmínky pro povolení k pobytu a více Afričanů vrací zpět do jejich původních zemí.
Udělování azylu Eritrejcům přehodnocuje také Norsko. Tamní pravicová vláda změnila názor svých předchůdců a po dohodě s Asmarou chce uprchlíky vracet, oznámila nedávno norská televize TV2. Norské ministerstvo spravedlnosti potvrdilo, že taková jednání se vedou.
Z Eritreje, která je podle rozvojového indexu OSN pátou nejchudší zemí světa, ale neodjíždějí jen zoufalí uprchlíci na člunech či v nákladních prostorech kamionů.
Na začátku roku uprchla dvojice pilotů do Saúdské Arábie s luxusním osobním tryskáčem prezidenta Afewerkiho. Dlouholetý diplomatický zástupce Eritreje při Africké unii v Addis Abebě pak požádal o azyl v Etiopii. Už prý nemohl snášet poměry, které doma panují.
Ačkoliv v obecném povědomí je Eritrea zapsaná jako islámská země, není tomu tak. Podle více zdrojů počet křesťanů mírně převyšuje muslimskou populaci.
