Češi po boku separatistů? Dobrá zpráva hlavně pro Kreml

Jan Gazdík Jan Gazdík
29. 7. 2015 10:15
Češi bojující na Ukrajině jsou problém. Zvláště proto, že jejich počet roste. V názoru na to, co s nimi, se ale čeští experti a politici neshodnou.
Separatisté nacvičují na přehlídku v Doněcku.
Separatisté nacvičují na přehlídku v Doněcku. | Foto: Reuters

Praha - Za 16 měsíců bojů na východě Ukrajiny válčilo na straně takzvaných lidových republik - Doněcké a Luhanské - okolo dvaceti Čechů. Tvrdí to alespoň Pavel Botka, první bojovník v řadách proruských separatistů, který byl ochoten s českými médii otevřeně hovořit o své účasti v ukrajinském konfliktu.

Několik Čechů přišlo o život, pár jich v Donbasu zůstalo, další zmizeli beze stopy, uvedl Botka v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Co ale s nimi? Stíhat je v Česku, nebo ne? A "řešit" je hned, nebo až se - jednoho dne - vrátí zpátky do České republiky? Čeští bezpečnostní experti a politici se v odpovědích neshodnou.

Bez důkazů nelze soudit

"Dáváte jim mediální prostor, místo toho byste je ale měli nahlásit policii, protože porušují zákony této země," tvrdí například Ivan Gabal (KDU-ČSL), místopředseda výboru pro obranu dolní komory Parlamentu.

Čechy, co bojují za separatisty, považuje za gangstery, kteří narušují suverenitu Ukrajiny, takže musí být bez pardonu trestně stíháni, souzeni a potrestáni.

"A za co konkrétně je chcete stíhat?" reaguje bezpečnostní expert František Šulc. "Za to, že odešli do zahraničí a tvrdí o sobě, že sloužili v tamních jednotkách či ozbrojených komandech? Tak tomu v minulosti (i za totality) bylo a já nevím o tom, že by si někdo z nich šel sednout za mříže," upozorňuje.

"Každý šikovnější advokát je z toho vyseká, pokud žalobce nedokáže, že je ten Čech zapleten na Ukrajině do válečných zločinů či vražd," tvrdí někdejší ředitel kabinetu ministra obrany.

Stovky Čechů navíc působí v krizových částech světa v nejrůznějších bezpečnostních agenturách. "A jak má stát postupovat vůči nim?" ptá se Šulc.

Měřit stejným metrem

Advokátka Dagmar Raupachová dává Šulcovi za pravdu: "K odsouzení nestačí konstatovat, že někdo někde byl. Je nutné položit na stůl důkazy o tom, co v cizině dělal. Neříkám ale, že účast Čechů v bojích na Ukrajině nic neznamená a že bychom tomu neměli věnovat pozornost."

Zákony navíc podle Antonína Sedi (ČSSD) z výboru pro obranu Poslanecké sněmovny platí pro všechny. "Pokud mají být stíháni Češi v řadách separatistů, tak posuzujme stejným metrem ty, kteří jako dobrovolníci bojují na straně Ukrajiny," říká.

"No a kam zařadit Ukrajince s českým občanstvím a navíc se zcela odlišnými motivy? Třeba jen proto, že chrání domovy svých rodičů na Ukrajině před zničením. Kdo bude tyhle lidi v Česku trestně stíhat - a případně i soudit? Mohou tam přece působit jako zdravotníci - byť v řadách separatistů," upozorňuje.

Obdobně reagovala na dotaz Aktuálně.cz již dříve také poslankyně výboru pro obranu Jana Černochová (ODS): "Kdo posoudí v chaotické občanské válce na Ukrajině, kdo je ten dobrý a kdo naopak ten špatný? Trestných činů se mohou dopouštět jak Češi na straně separatistů, tak ti v řadách praporů, které financují ukrajinští oligarchové."

Varovná čísla

To, že jsou Češi bojující na straně separatistů (nejen) pro Česko problém, ale zpochybňuje jen málokdo.

Zvláště proto, že jejich počet - zjevně - roste. Zatímco v loňském roce byli kvůli účasti Čechů v jednotkách separatistů zmiňováni pouze jednotlivci (například Ivo Stejskal z Brna), dnes už se mluví o desítkách.

"Situace se za krátkou dobu hodně změnila," varuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. S rostoucím počtem Čechů v řadách proruských separatistů podle něj v tuzemsku zákonitě přibývá lidí, kteří s takzvanou Doněckou či Luhanskou republikou - byť zatím jen na dálku - sympatizují.

"A tihle lidé si i s přispěním ruské propagandy myslí, že Kyjev se nechová k východní Ukrajině dobře, takže začínají separatistům fandit. Jedná se o ukázkovou špičku ledovce, ale také o jednoznačnou prohru Česka i Unie, jejichž představitelé zaujímají k válce na Ukrajině i k ruské okupaci Krymu nejednoznačný postoj," tvrdí generál.

A právě tohle podle něj nahrává zejména jednomu hráči: Kremlu.

Muži, kteří už neumějí žít v míru

Vlasteneckým motivům Čechů, kteří odcházejí jako dobrovolníci bojovat na Ukrajinu či do jiných rizikových oblastí, někdejší šéf české zahraniční rozvědky Karel Randák nevěří. "Jde o bývalé vojáky či dobrodruhy, kteří už neumějí žít v míru. Považují se za elitu, která uvykla spát s kalašnikovem," říká.

Nemusí jít ostatně jen o dobrodruhy, bývalé vojáky či policisty, kteří prošli riskantními misemi v zahraničí.

V bydlišti Karla Randáka se před časem strhla rvačka, kterou vyprovokovali vojáci z Tábora. "Přišli zjevně už s tím, že vyvolají konflikt. A když se jim to podařilo, tak se holedbali výroky: 'Já byl v Iráku!' Jde o hlupáky, jimž jaksi nedošlo, že už se vrátili do civilizace, stále žijí v tom svém 'Iráku' a ještě se považují za elitu," vysvětluje.

Právě takoví lidé odcházejí podle Randáka bojovat na Ukrajinu anebo do jednotek Islámského státu. A dodává: "Jako šéf rozvědky jsem pobýval v nejrůznějších problémových částech světa. Na ty zážitky pak samozřejmě myslíte, vzpomínáte na ně... avšak nemělo by se vám po nich stýskat natolik, že pak podobné situace vyhledáváte doma. Takoví lidé mohou být po návratu z vámi zmíněného Doněcka nebezpeční."

Klíčový je návrat

Pokud už policie dobrovolníku Pavlu Botkovi prostřednictvím jeho rodičů vzkázala, aby se vrátil do Česka (což on odmítá), pak dělají podle Františka Šulce zpravodajské služby s policií přesně to, co v podobných případech dělat mají - snaží se mít Čechy bojující na Ukrajině pod kontrolou.

Právě o to se ostatně kontrarozvědka podle mluvčího Bezpečnostní informační služby Jana Šuberta snaží.

"Jestliže je například voják v záloze bezúhonný, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku. Podnikáme ale maximum, abychom věděli, zda se nějaký radikál, který bojoval v zahraničí a získal tam výcvik i zkušenosti, vrací do republiky. Existuje totiž riziko, že by v Česku mohl podnikat násilné akce," tvrdí Šubert. "Zatím ale nevíme, že by se nějaký český občan, který válčil v zahraničí - ať už na Ukrajině, či v Sýrii -, vracel s takovými úmysly zpět domů."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 6 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy