Cerrado, komplex savan a lesů, je domovem pro pět procent všech rostlin a živočichů na planetě.
O důležitosti tohoto místa svědčí i několik dalších číselných údajů. Třeba ten, že Cerrado tvoří asi třicet procent biologické rozmanitosti Brazílie.
Stejně jako Amazonii ale tuto oblast ničí odlesňování. A opět stejně jako v případě Amazonie se tak často děje ilegálně. Lesy Cerrada jsou káceny, aby uvolnily místo pro dobytčí ranče a sójová pole. Sójové boby pak slouží ke krmení dobytka a vyváží se za hranice Brazílie, třeba do Číny.
"Rozšíření produkce sóji v Brazílii se v posledních deseti letech týkalo hlavně Cerrada," uvedl pro americkou televizi CNN Toby Gardner ze Stockholmského environmentálního institutu. Podle něj už je navíc většina půdy zničená, takže dřevorubci možná brzy ani nebudou mít co kácet.
S podobným problémem bojuje i Amazonie, data ale ukazují, že Cerrado to "odnáší hůře". V Latinské Americe je hned po Amazonii druhým největším biomem, tedy souborem ekosystémů, které si jsou něčím podobné. Biomy se dělí na vodní (například biom šelfových moří) a pevninské (například tajga nebo tundra).
Polovina oblasti je vykácena
Podle údajů brazilské vlády z loňského léta přišla oblast na jihovýchodě země během deseti let o více než 105 tisíc kilometrů čtverečních původní vegetace. To je o polovinu více, než kolik ztratila za stejné období Amazonie.
Cerrado se přitom rozkládá na rozloze dvou milionů kilometrů čtverečních, amazonský deštný prales zabírá plochu pět a půl milionu kilometrů čtverečních.
Brazilské úřady přitom prohlásily pouze osm procent veškeré plochy Cerrada za chráněné, zatímco Amazonie je chráněná ze zhruba padesáti procent, vysvětluje Edegar de Oliveira Rosa ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF).
Podle něj je v současnosti odlesněná už polovina území Cerrada. Agentura Reuters k tomu už loni podotkla, že se na oblast vztahují laxnější pravidla kácení stromů, než je tomu v případě Amazonie.
Agentura AP také informuje, že zatímco z Amazonie bylo v prvních deseti zářijových dnech hlášeno 7457 požárů, Cerrado bojovalo s více než osmi tisíci.
V ohrožení jsou tapíři i jaguáři
Jihoamerický region tak brzy může přijít o svou bohatou biologickou rozmanitost. "Odhaduje se, že v Cerradu žije 837 druhů ptáků, 120 druhů plazů, 150 druhů obojživelníků, jeden milion dvě stě tisíc druhů ryb, 90 tisíc druhů hmyzu a 199 druhů savců," vypočítává pro CNN chilská bioložka Mercedes Bustamanteová, která se na tento komplex savan a lesů dlouhodobě zaměřuje.
Často jde přitom o endemické typy živočichů, tedy takové, které nikde jinde na světě nežijí. V Cerradu bydlí třeba tapír jihoamerický, mravenečník velký, jaguár americký nebo pes hřivnatý.
Úřad brazilského prezidenta Jaira Bolsonara odmítl situaci v Cerradu komentovat. Novináře ze CNN odkázal na ministerstvo životního prostředí, které ale dosud neposkytlo vyjádření.
Bolsonaro čelil v minulých měsících kritice od světových politiků kvůli svému přístupu k ochraně amazonského deštného pralesa, který sužovaly nejhorší požáry od roku 2010. Brazilská hlava státu nepřímo vybízí zemědělce a farmáře, aby ekonomicky více využili prales a rozvíjeli svůj byznys v této oblasti.
Mnoho požárů v brazilských pralesích je tak podle odborníků zakládáno úmyslně. Ekologové viní spekulanty, kteří porost vypalují v naději, že uvolněnou půdu budou moci prodat právě zemědělcům.
