Největším zařízením pro uprchlíky na světě už ale není, protože přestal existovat. V úterý ho ze dvou třetin zničil oheň a zbytek shořel při dalším požáru v noci ze středy na čtvrtek. Příběh nejznámějšího místa, kde žadatelé o azyl čekali na své evropské štěstí, tak skončil tragicky.
Reportér agentury Reuters na ostrově popsal, jak stovky lidí první dvě noci strávily na polích, parkovištích nebo podél cest. Někteří dokonce mezi hroby na nedalekém hřbitově. Spí pod širým nebem a nemají kam jít. Řecká policie vyčlenila hlídky, aby se obyvatelé zničeného tábora nedostali do třicetitisícového města Mytilene. Vláda poslala na Lesbos policejní posily z pevniny a jiných ostrovů.
Vztahy mezi místními obyvateli a běženci jsou napjaté. Řecká vláda marně žádala evropské země, aby si uprchlíky přerozdělily a ulevily přetíženému ostrovu. "Lidé se bojí, že tisíce žadatelů o azyl zůstanou na ostrově trvale. Je to zdrojem velkého napětí mezi úřady a obyvateli," napsal zpravodaj Reuters ve své reportáži.
Vláda v Aténách rozhodla, že několik stovek malých dětí převeze na pevninu do Soluně a další zhruba dvě tisícovky lidí ubytuje dočasně na lodích řeckého námořnictva kotvících v Egejském moři.
Úmyslný požár
Vyšetřovatelé podle řeckého deníku Katimerini zjistili, že oheň někdo založil úmyslně. Vzplál na několika místech současně. V táboře vypukly nepokoje a potyčky poté, co lékaři poslali do karantény a izolace pětatřicet lidí kvůli nákaze koronavirem. Z Morie nezbylo téměř nic. Kontejnery a stany, upravené jako příbytky, plameny zničily.
"Ohnisek požárů bylo mnoho. Migranti házeli kameny na hasiče, kteří se snažili plameny hasit," uvedl v televizi ERT šéf místního požárního sboru Konstantin Theofilopulos.
Včasný zásah komplikovaly také požáry, které vypukly už dříve na jiných místech ostrova, takže hasičům trvalo dlouho, než k táboru dorazili. Náměstek ministra pro migraci Georgio Koumoutsakos řekl, že požár založili lidé frustrovaní a rozhněvaní karanténou a izolací kvůli koronaviru.
Problémy od roku 2015
Podle Michala Pavláska z Etnologického ústavu Akademie věd, který je nyní na ostrově a dlouhodobě se zabývá migrací, byla Moria už delší dobu izolovaná kvůli obavám ze šíření nemoci covid-19 a lidé z ní nesměli nikam vycházet.
"Dráty pevně držely 13 tisíc lidí už pár měsíců v kolektivní izolaci. Brzy potom vypukly požáry a velká část tábora lehla popelem, příjezdové cesty jsou policií uzavřeny, nelze se dostat na místo, žadatelům o azyl je zase bráněn přístup do města kvůli strachu z rozšíření koronaviru, který se v táboru objevil. Tahle časovaná bomba bohužel právě vybuchla," popsal deníku Aktuálně.cz etnolog Pavlásek.
Podle něj byli všichni migranti roztříštěni v okruhu čtyř kilometrů od tábora. Vyhledávají stín na příjezdových cestách a v okolních olivových hájích.
"Policie společně s řeckou armádou zatarasila všechny příjezdové cesty k uprchlickému hotspotu, takže se běženci z tohoto uzavřeného kruhu nemohou dostat, zároveň se nikdo bez povolení nedostane k Morii. Dobrovolníci jim distribuují alespoň vodu," řekl Pavlásek. Řecký ministr pro migraci prohlásil, že pro většinu z nich zajistí stany, které budou rozestavěny na dvou místech v blízkosti bývalého tábora.
Moria byla přeplněná od roku 2015, kdy přes Turecko a řecké ostrovy mířily do Evropa statisíce běženců. Kritické byly hlavní zimní měsíce, kdy se lidé museli vyrovnat s nánosy bahna po deštích. Spali ve stanech, kontejnerech nebo příbytcích smontovaných z plechu, dřevěných palet a plachet. Většina obyvatel Morie měla omezený přístup k tekoucí vodě.
V roce 2016 na znamení solidarity s běženci navštívil tábor papež František. Počet migrantů žijících v táboře klesl, ale znovu jich začalo přibývat od loňského září.
