Podle údajně dobře informovaného zdroje deníku The Guardian se schůzky konaly roku 2013, 2015 a na jaře 2016. Právě tehdy se stal Manafort klíčovou postavou Trumpova tažení do Bílého domu, napsal britský deník.
Právě tato poslední schůzka může podle listu zajímat zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, který se zabývá vyšetřováním možného vlivu Ruska na americké prezidentské volby.
V roce 2016 se Manafort sešel s Assangem v březnu a o něco později pak server zveřejnil informace získané z e-mailů ukradených ze serverů americké Demokratické strany. V USA jsou z útoků podezíráni ruští hackeři.
Manafort byl v USA letos zatčen a v září se dohodl s Muellerovým týmem. V rámci dohody se přiznal ke spiknutí proti USA a spiknutí za účelem maření spravedlnosti.
Výměnou se měly soudy přestat zabývat jinými dvěma Manafortovými případy. Žádná z těchto kauz nesouvisí s prezidentskou kampaní, ale Mueller je odhalil v rámci vyšetřování ruské kauzy.
Hrozí mu několikaletý trest
V roce 2016 Manafort působil v Trumpově volebním štábu a dva měsíce ho vedl. Z týmu byl propuštěn v srpnu 2016 po zprávách tisku, že vydělal miliony dolarů jako poradce ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče.
Mueller nově Manaforta obvinil z porušení zářijové dohody tím, že i přes ni vyšetřovatelům lhal. Manafortovi dosud hrozil několikaletý trest, nyní mu hrozí přísnější sazba.
The Guardian svou informaci založil na zápisu pořízeném ekvádorskou tajnou službou. Dokládá Manafortovu návštěvu Assange v roce 2013. Američan se na ambasádu vrátil roku 2015 a nakonec v březnu 2016. Poslední schůzka trvala 40 minut.
Assange se skrývá na velvyslanectví z obav, aby nebyl vydán do USA, kde mu hrozí stíhání kvůli zveřejnění tajných dokumentů o válce v Iráku nebo v Afghánistánu. Podle The Guardianu mohl mít osobní zájem poškodit americkou Demokratickou stranu v kampani, protože věřil, že Trumpova administrativa nebude usilovat o jeho vydání a obvinění ze špionáže.
