Sofia - Český energetický gigant ČEZ čelí vážné krizi na jednom z evropských trhů, kde působí. Bulharský energetický regulátor DKEVR v úterý zahájil proces o možném odebrání licence distribuční firmě ČEZ Bulgaria.
Zdůvodnění chce podle agentury Reuters oznámit ve středu. O záměru bulharských úřadů už během dne informoval předseda vlády Bojko Borisov.
Premiér vystoupil s projevem, jenž měl uklidnit rozbouřenou situaci v zemi, kterou zaplavily násilné protesty proti zvýšeným cenám energií. Borisov mimo jiné prohlásil, že ČEZ přijde o licenci "během několika hodin".
Ministr hospodářství a energetiky Deljan Dobrev ale slova šéfa kabinetu později mírnil, když zdůraznil, že jde složitý proces. "Nemůžu komentovat, zda a kdy bude ČEZ odebrána licence, protože je to v pravomoci regulačního úřadu," citovala bulharská média Dobreva.
DKEVR musí nejprve schválit spuštění celé procedury, tedy toho, zda se bude licencí zabývat, což podle všeho již učinil. Poté regulátor posoudí, zda licenci odejme, nebo řízení ukončí.
Vedení ČEZ jakékoliv pochybení odmítá
Podle bulharské prokuratury ČEZ "systematicky porušoval" pravidla a odebrání licence si zaslouží. Česká energetická skupina ČEZ jakákoli pochybení, kvůli kterým by o licenci mohla přijít, odmítá.
Ceny Bulharům účtuje vedle českých firem ČEZ a Ergo-Pro také rakouská společnost EVN. Zdražování už přerostlo ve vážnou politickou krizi. V médiích se hovoří dokonce o "nové revoluci".
V pondělí večer se odehrála další demonstrace před parlamentem v Sofii. Policie zatýkala, tekla krev, zranění utrpělo jedenáct lidí. Jeden muž se upálil.
ČEZ se v tiskovém prohlášení proti hrozbě odebrání licence ostře ohradil.
"Mediální prohlášení bulharského premiéra i prokuratury považujeme za hrubé porušení právních norem Bulharska jakožto členského státu Evropské unie. Jedinou autoritou, která může rozhodnout o zahájení procedury odebrání licence, je výhradně nezávislý energetický regulační úřad. Od něj jsme zatím nedostali žádné oficiální uvědomění o záměru tento krok učinit," uvedla v prohlášení tisková mluvčí společnosti ČEZ Barbora Půlpánová.
Podle ní musejí být ve zprávě regulátora specifikovány přesné důvody pro odebrání licence a na odstranění těchto nedostatků musí mít posléze distribuční společnost přesně stanovenou lhůtu.
Kuba si bude stěžovat v Bruselu
Nad postupem bulharských představitelů se pozastavil také premiér Petr Nečas. Jejich výroky označil za nestandardní a považuje je za důkaz, že otázku politizují s ohledem na blížící se parlamentní volby.
"Očekávám, že Bulharsko jako člen Evropské unie bude dodržovat mezinárodní závazky, evropské právo i vlastní zákony včetně těch, které se týkají ochrany zahraničních investic. O nastalé situaci budu mluvit s generálním ředitelem ČEZ, stejně jako budu chtít slyšet od bulharských představitelů důvody, které je vedly k takto bezprecedentnímu kroku," uvedl Nečas.
Ve stejném duchu se vyjádřil i český ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba: "Bulharský premiér oznámil, že bude odebrána licence ČEZ, ale je třeba si uvědomit, že odebrání licence není v Evropské unii politickým rozhodnutím. Je to rozhodnutí, které může udělat nezávislý regulátor. Může jej udělat pouze v momentě, kdy upozorní nějakou výtkou na nějaká významná pochybení, dá tomu účastníkovi možnost je nějakým způsobem rozporovat, a pokud jsou prokázána, pak může zahájit proces odebrání licence," řekl český ministr průmyslu.
Kuba zdůraznil, že hodlá téma otevřít i během dnešního jednání s eurokomisařem Joaquínem Almuniou, který v Evropské komisi odpovídá za hospodářskou soutěž. "Pokud se máme pohybovat v legislativních rámcích Evropské unie, tak tohle je něco, co z nich naprosto vybočuje," řekl.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ale prohlásil, že Kuba nemá oprávnění vyjadřovat se za ČEZ. Kalousek připomněl, že ČEZ má své orgány, představenstvo a dozorčí radu, a též svého akcionáře, kterým je většinově ministerstvo financí. Kuba se po návratu z Bruselu ohradil, že se nevyjadřoval za ČEZ, ale "jako ministr průmyslu a obchodu vlády ČR, jejíž občané jsou de facto akcionáři ČEZ."
Lidi protestující proti cenám elektřiny a vůbec proti hospodářské situaci v zemi neuklidnila demise ministra financí Simenona Daňkova. Chtějí i pád celé vlády, včetně ještě nedávno velmi populárního Borisova.
Nespokojenost vře po celé zemi, Bulhary rozzuřilo lednové výrazné zvýšení poplatků za energie. Sídlo Skupiny ČEZ v Sofii hlídají policejní těžkooděnci.
Bulharka: Není to o Češích
Podle Poli Bočevové, která žije v Praze a působí tady v Bulharském kulturně osvětovém klubu, jsou ale Bulhaři naštvaní spíš na svoji vládu než na českou firmu.
"Samozřejmě to není o tom, že by Bulhaři začali nenávidět Českou republiku nebo Čechy jako národ. Nikdo není tak povrchní, aby problém takto vztahoval na všechny. Bulhaři se zlobí hlavně kvůli tomu, že vláda a úřady nejsou schopny uhlídat podnikání v energetickém sektoru v zemi a zajistit, aby vše dobře fungovalo. Největší hněv je jednoznačně na vládu," uvedla Poli Bočevová pro Aktuálně.cz.
Spory o ceny elektřiny mohou kabinet Bojko Borisova buď položit, anebo premiérově straně GERB (Občané za evropský rozvoj Bulharska) znemožnit vítězství v letošních parlamentních volbách plánovaných na červenec.
Borisov je bývalým primátorem Sofie a získal si velkou oblibu tažením proti korupci. Ještě loni byl daleko nejpopulárnějším politikem a vše ukazovalo na jeho vítězství.
Teď to ale vypadá jinak a nevole, kterou vzbudilo zdražení, mu hrozí zničit politickou kariéru. Odebrání licence Skupině ČEZ lze vnímat jako jeho pokus tuto hrozbu odvrátit.
Sjednocená opozice
Opozice od levice až po krajně pravicové nacionalisty se sjednotila v požadavku na odstoupení vlády. Demise ministra financí nestačí.
Odstoupivší ministr Džankov byl kritizován za tvrdá úsporná opatření, která v posledních dvou letech prosadil. V televizi jej kritizoval dokonce jeho vlastní otec.
Sám Džankov se označoval za radikálního antikomunistu, který za žádnou cenu nechce připustit návrat levice k moci.
Zdražení elektřiny zažehlo protesty i kvůli tomu, že Bulharsko v poslední době moc dobrých ekonomických zpráv nezaznamenalo. Nezaměstnanost loni oproti roku 2008 stoupla z 9,4 procenta na 18,8 procenta.
Pro mnohé Bulhary tak hranice toho, co jsou ochotni tolerovat, zdražením elektřiny přetekla. Na demonstracích si někteří frustraci vybíjejí házením kamenů, kopáním do automobilů nebo pálením vlajky Evropské unie.
Prezident hněv lidí chápe
Vládě nepomohl ani pravicový prezident Rosen Plevneliev. V projevu vyjádřil pochopení pro demonstranty, ale odmítl názor opozice i protestujících, že distribuční sítě je nutné znovu zestátnit.
"Protesty jsou motivovány vysokými účty za elektřinu, ale skutečné důvody leží samozřejmě hlouběji. Lidé jsou demotivováni nízkými příjmy a pocity nespravedlnosti," uvedl prezident, který byl přitom zvolen v přímém hlasování s podporou vládní strany GERB.
GERB má ve 240členném parlamentu 117 křesel, ale opírá se o podporu řady nezávislých, nezařazených poslanců.
Co teď řekne Nečas Borisovovi?
V říjnu 2011 hovořil Borisov v Praze o potřebě řešit působení ČEZ v Bulharsku ke spokojenosti všech stran s českým premiérem Petrem Nečasem. Už tehdy konstatoval, že česká firma "nemá v Bulharsku nejlepší pověst."
Už před dvěma lety bulharský energetický regulátor uložil ČEZ pokutu za údajně přemrštěné ceny energií.
ČEZ působí v Bulharsku od roku 2005, kdy koupil za devět miliard korun majoritní podíl ve třech distribučních společnostech, které později sloučil do jedné. Dodávku elektřiny zajišťuje hlavně pro Sofii a západní část země. Licenci na distribuci elektřiny už firmě odebrala v lednu Albánie.
Bulhaři platí podle statistik nejnižší ceny za elektřinu v Evropské unii. Za megawatthodinu elektřiny zaplatí 84,06 eura, zatímco české domácnosti 148,70 eura. V Bulharsku jsou ale zároveň nejnižší platy a nejmenší průměrná kupní síla obyvatel v celé EU.
