Podle italského pravicového politika Jase Gawronskiho postrádá zpráva speciálního výboru Evropského parlamentu fakta a přímé důkazy, že evropské státy připustily porušení lidských práv americkými zpravodajskými službami. "Zvláštní vyšetřovací výbor byl zbytečný," prohlásil dokonce Gawronski.
Evropa říká věznicím NE. Důkazy ale chybějí
Zpráva kritizuje řadu evropských států i představitelů EU za údajně nedostatečnou spolupráci s výborem, a přestože výbor odmítá tajná americká vězeňská zařízení, nepřináší důkazy o jejich existenci v Evropě.
Navrhuje další vyšetřování a sankce pro země, které by pokračovaly v porušování lidských práv.
Členové výboru byli při schvalování nebývale rozděleni. Pro bylo 28 poslanců - především socialisté a liberálové - a proti 17, hlavně konzervativci a lidovci.
Ti se neúspěšně snažili zmírnit kritiku na adresu Spojených států a představitelů EU, zejména vysokého představitele pro zahraniční politiku Javiera Solany. Po schválení zprávu ostrými slovy odmítli.
Vyšetřování musí pokračovat
Dokument vyzývá členské státy unie, aby pokračovaly ve vyšetřování nezákonného vydávání osob podezřelých z terorismu a ve zkoumání případné existence tajných věznic. Podle zprávy o nich vědělo jedenáct zemí, v největší míře se to týkalo Německa, Itálie a Polska.
Výbor vyzývá Radu EU sdružující členské země unie a Evropskou komisi, aby "bezodkladně zahájily šetření" a "v případě potřeby uvalily sankce" na členské státy. Sankce by měly přijít, pokud by státy v této souvislosti přehlížely porušování práv obviněných a práva na spravedlivý soud.
Dokument připravil italský socialista Claudio Fava koncem listopadu. Především konzervativní poslanci přišli se 474 pozměňovacími návrhy. Dnes schválenou zprávu musí odhlasovat ještě plénum EP. Na programu je v polovině února.
"Ilegální nástroj USA"
Zmíněné lety byly zaznamenány v evropském vzdušném prostoru v období 2001-2005. Zpráva také napočítala na 21 případů mimosoudního vydání lidí, kteří v době svého únosu žili v Evropě, případně byli přes Evropu dopravováni.
Mimosoudní vydávání označuje dokument za "ilegální nástroj používaný Spojenými státy při boji s terorismem".
Text tvrdí, že Británie, Polsko, Německo, Itálie, Švédsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Řecko, Kypr, Dánsko, Turecko, Makedonie, Bosna a Rumunsko věděly o tajných letech CIA v Evropě a o mimosoudním vydávání do tajných vězeňských zařízení.
Neuvádí však důkazy jejich existence - a to ani v případě Polska a Rumunska, které byly zmiňovány v novinových zprávách, jež podnítily samo vytvoření zvláštního výboru.
Bush existenci věznic přiznal
Americký prezident George Bush loni v září přiznal existenci tajných věznic v zahraničí řízených CIA, ale neuvedl, ve kterých zemích byly.
Minulý týden britská ministryně zahraničí Margaret Beckettová řekla, že britská vláda v obecných rysech věděla o tajných věznicích CIA ještě před tím, než to Bush připustil.
Fava dnes na tiskové konferenci napadl Solanu za to, že výboru řekl, že o celé věci nic neví. Přitom prý podle dalších dokumentů byl na schůzkách s vládami, kde mimosoudní vydávání podezřelých teroristů bylo na pořadu jednání.
Zpráva tvrdí, že i další vysocí představitelé EU, například koordinátor EU pro boj s terorismem Gijs de Vries, s výborem nedostatečně spolupracovali. Stejně tak kritizuje nynějšího i bývalého šéfa NATO Jaapa de Hoop Scheffera a George Robertsona, že odmítli ve výboru vypovídat.
