Britové začínají být unavení velkými, mainstreamovými stranami, řekla Aktuálně.cz politoložka Joanie Willettová.
Londýn/Praha - "Ještě nikdy v této generaci nebyly výsledky parlamentních voleb tak nejisté. Politici se ale shodnou v jednom: po volbách bude zmatek."
Těmito slovy začíná analýza deníku The Times, týkající se čtvrtečního rozhodování Britů o novém parlamentu a tím o nové vládě a premiérovi.
Průzkumy se v zásadě shodují. Nelze jednoznačně předpovědět vítěze a už vůbec je obtížné předpovídat možnou vládní koalici. Jisté je snad jen to, že nepůjde o jednobarevnou vládu jedné strany, na kterou jsou Britové z minulosti zvyklí.
Autor fotografie: Reuters
Britské strany
- Konzervativní strana
- Labouristická strana
- Liberální demokraté
- Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP)
- Zelení
- Skotská národní strana
- Plaid Cymru (velšská strana)
- Demokratická unionistická strana (severoirská strana)
Zdroj:
Martin Novák
Tato minulost ale skončila už před pěti lety. Po volbách v roce 2010 musela vítězná Konzervativní strana sestavit koalici s liberálními demokraty.
Letos vše vypadá ještě zamotaněji. Preference konzervativců Davida Camerona a labouristů Eda Milibanda jsou zhruba vyrovnané, byť se spíše očekává těsné vítězství konzervativců.
"Pro Brity je to skutečně něco nezvyklého. Koaliční vládu před rokem 2010 naposledy zažili ve čtyřicátých letech minulého století. Faktem také je, že se v Británii pociťuje jistá únava veřejnosti velkými mainstreamovými stranami. Lidé nemají v žádného politika příliš velkou důvěru," uvedla pro Aktuálně.cz politoložka Joanie Willettová z Fakulty sociálních věd a mezinárodních studií na univerzitě v Exeteru.
Vláda potřebuje v Dolní sněmovně minimálně hlasy 323 zákonodárců.
Oběma velkým stranám komplikují život menší. Euroskeptická a protipřistěhovalecká Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP) ubírá podle průzkumů v osmnácti volebních obvodech konzervativcům hlasy, které by jim stačily k vítězství nad kandidáty labouristů.
A labouristé zase trpí ve Skotsku, kde to vypadá na mimořádný triumf Skotské národní strany. Právě na úkor labouristů, konzervativci jsou od dob Margaret Thatcherové ve Skotsku extrémně nepopulární a bez šance na větší úspěch.
"Trend obratu k malým stranám je jasný. Těžko říci, jak moc se to projeví ve volbách, ale jedno považuji za jisté. Skotská národní strana vytlačí labouristy z jejich křesel ve Skotsku," říká Joannie Willettová.
Základních možností, jak může vypadat politická Británie po čtvrtku 7. května, je pět.
1) Pokračování koalice konzervativců a liberálních demokratů
Po pěti letech vládnutí nejsou vztahy mezi vedením obou stran bezproblémové. Část liberálních demokratů by raději odešla do opozice. Strana žádá po konzervativcích, aby zrušili zmražení růstu platů státních zaměstnanců a neomezovali výdaje na školství.
Není také jasné, jaký postoj zaujme většina proevropských liberálních demokratů k závazku Davida Camerona uspořádat v roce 2017 referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii.
2) Menšinová vláda konzervativců
Pokud liberální demokraté odmítnou pokračování koalice nebo nebudou mít dost hlasů na to být její součástí, může se Cameron pokusit vládnout v menšině. Například s podporou Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a severoirskou Demokratickou unionistickou stranou.
Menšinový kabinet v Británii naposledy sestavili labouristé v roce 1974. Osm měsíců poté ale premiér Harold Wilson raději vypsal volby nové, ve kterých už zvítězil jasněji a postavil se do čela většinové vlády.
3) Velká koalice konzervativců a labouristů
Tato možnost je málo pravděpodobná vzhledem k velkým programovým rozdílům. Na rozdíl například od Německa je taková vláda pro Brity těžko představitelná.
"Pro konzervativce přicházejí jako koaliční partneři v úvahu jedině liberální demokraté nebo UKIP. Pro labouristy zelení, velšská strana Plaid Cymru a možná Skotská národní strana, i když vedení Labouristické strany tvrdí, že se skotskými nacionalisty nebude spolupracovat," uvedla Joanie Willettová.
4) Koalice labouristů a liberálních demokratů
Strany se na lecčems shodnou. Například na setrvání v Evropské unii či na plánu změnit Sněmovnu lordů (horní komoru parlamentu) ve volený Senát. Podle mnoha labouristů se ale "lib-dem" zdiskreditovali podporou některých úsporných opatření, prosazených Davidem Cameronem. Společný zisk obou stran ale pravděpodobně nedosáhne potřebných 323 mandátů v Dolní sněmovně.
5) Menšinová vláda labouristů
Nutně by byla závislá na podpoře Skotské národní strany. Vůdce Labouristické strany však v předvolební kampani spolupráci se skotskými nacionalisty vyloučil.
