Doněck (Od našeho zpravodaje) - Konflikt na východě Ukrajiny začíná připomínat španělskou občanskou válku. Na obou stranách bojují zahraniční dobrovolníci.
Více jich je na straně proruských separatistů. Na Donbas přijíždějí převážně Rusové. Jsou tu ale i Evropané, včetně Čechů.
Za 16 měsíců ukrajinského konfliktu proti vládní armádě tady bojovaly zhruba dvě desítky Čechů.
Jedním z nich je Pavel Botka. Zpravodaj Aktuálně.cz s ním hovořil v hlavním městě proruských vzbouřenců - Doněcku. V exkluzivním rozhovoru vysvětluje, proč se rozhodl odjet na Donbas, jak se do srdce povstalecké republiky dostal a jaké to je žít ve válce.
A.cz: Mohl byste se představit a povědět něco o sobě?
Pavel Botka: Jmenuji se Pavel Botka. Byl jsem profesionální zápasník, vyhazovač a bodyguard.
A.cz: Kde jste dělal bodyguarda?
Posledních pět let jsem dělal bodyguarda v zahraničí. Doprovázel jsem třeba majitele firmy, který těžil diamanty v Africe. Pracoval jsem také v Turecku, trochu v Brazílii a Evropě.
A.cz: Proč jste se rozhodl přidat se k proruským separatistům a odjel do Doněcka?
Oděsa. Krvavé události v Oděse loni v květnu.
Šokovalo mě, jak může uniformovaný policista střílet po bezbranných lidech, kteří utíkají před ohněm. Současná ukrajinská vládní moc je fakticky likvidovala. To mi přišlo dost nefér a nespravedlivé. Proto jsem s tím chtěl něco udělat.
Původně jsem plánoval, že pojedu do Luhansku a připojím se k mechanizované brigádě Přízrak Alexeje Mozgového, který byl nedávno zastřelen. Komunikoval jsem s ním na internetu. Nakonec to nevyšlo.
A.cz: Jak jste se vůbec dostal na Ukrajinu?
Loni na podzim jsem se chtěl dostat přes Ukrajinu na Donbas. To se mi ale nepodařilo.
A.cz: Proč?
Konvoj s dobrovolníky, kteří s námi jeli na Donbas, byl někde v Doněcké oblasti rozstřílen ukrajinskou armádou.
A.cz: Jak jste se nakonec dostal do Doněcku?
Pár měsíců před koncem loňského roku jsem se vydal do Moldavska. Tam jsem navštívil ruskou ambasádu, vysvětlil jim svou situaci a zájem bojovat na východě Ukrajiny.
A.cz: Vy jste na ruském velvyslanectví řekl, že se chcete dostat na východ Ukrajiny, abyste mohl bojovat proti ukrajinské armádě?
Ano, úřednice se mě ptala na cíl cesty do Ruska. Přímo jsem jí řekl, že chci jet na Donbas pomáhat lidem. Že se mi nelíbí, že tam Ukrajina zabíjí děti a staré lidi. V tu dobu totiž ukrajinská armáda silně bombardovala Doněckou lidovou republiku.
A.cz: Když jste přecházel ruskou hranici, jak na vás ruští pohraničníci reagovali? Řekl jste jim, proč jedete do Doněcka?
Ta reakce byla mírně záporná. Když jsem jim řekl, že jedu bojovat, pohraniční strážkyně zvedla telefon a do sluchátka řekla: "Mám tady další dva." A tím to skončilo.
A.cz: Kdy jste vstoupil do ozbrojených sil proruských separatistů?
Do mezinárodní brigády Pjatnaška jsem se dostal v polovině letošního dubna. Nerad bych ale o svém působení v brigádě hovořil. Mohu vám jen říci, že Pjatnaška bojovala na Marjince. Před měsícem a půl tam byl velký útok.
V současné době sloužím ve zvláštní jednotce motostřelecké brigády.
A.cz: Už jste bojoval?
Ano, bojoval jsem.
A.cz: Můžete se podělit o nějaký zážitek z bojů?
Zmatek. Zmatek a strach. Lítají rakety, padají granáty...
A.cz: Neříkal jste si v tu chvíli, jestli vám to stojí za to být - a možná i zemřít - na Donbasu?
Ne, vůbec. Na to není v boji čas. O tom můžeš přemýšlet na kasárnách nebo těsně před bojem.
A.cz: Dostáváte od místní vlády peníze?
Ne. Poslední dobou nás živí velitel našeho oddílu, francouzský veterán Erwan Castel.
A.cz: O koho jde?
Castel dvanáct let sloužil u francouzských výsadkářů, prošel si Libanonem, Rwandou a dalšími africkými zeměmi. Ten se mě - spolu s dalšími Čechy - ujal a od velení dostal možnost postavit četu zvláštního určení ze zahraničních bojovníků.
A.cz: Obecně platí, že Česká republika podporuje Kyjev a ukrajinskou vládu. Víte něco o Češích, kteří bojují proti proruským separatistům?
Ano. Během bojů o Marjinku byla slyšet v nepřátelské vysílačce jasně česká řeč. Šlo o návodčího těžkého dělostřelectva, které stálo asi 20 kilometrů od fronty.
A.cz: Na Donbasu tedy bojují Češi proti Čechům?
Slovani proti Slovanům. Na ukrajinské straně je hodně Poláků, ale i další národnosti. Například Litevci, Gruzínci nebo Čečenci.
Na naší straně jsem potkal třeba Slováky. Těch na Donbasu bojuje víc než Čechů. Samozřejmě tady bojují občané Ruské federace. Popírat to by byl nesmysl. Jsou to Slovani jako my a přijeli sem pomáhat nezištně a za své peníze.
A.cz: O Polácích se často spekuluje. Víte o někom, kdo by je opravdu zajal?
Poláky zajali naši čeští kolegové. Bylo to ještě loni, na začátku války. Pak je ale kdoví kam odvezli.
Pokračování rozhovoru ČTĚTE ZDE.
