Armáda USA podnikla na pozice Islámského státu v Sýrii jedny z největších útoků za poslední roky. Podle zjištění britského listu The Financial Times jich bylo dohromady za poslední dva týdny přes 75 a lze očekávat, že počet dále poroste. Američané bombardují zejména oblast, kde dříve působily režimní síly, jimž pomáhali Rusové.
"Největší riziko, které vidím, je, že se Islámský stát vrátí. Chtějí využít jakéhokoli vakua nebo nestability v Sýrii. Toto je skutečná hrozba návratu džihádismu a terorismu do Sýrie poté, co se stalo (pád režimu). A je naší povinností a všech v regionu, abychom to tvrdě potlačili," řekl americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
I proto v předchozích dnech velitel amerických sil na Blízkém východě generál Michael Kurilla zavítal na severovýchod Sýrie, aby se setkal s americkými vojáky, kterých je v zemi stále asi tisícovka, a také se zástupci Syrských demokratických sil. Ty se etablovaly v roce 2015 a kontrolují území na (severo)východě Sýrie a u tureckých hranic.
V boji proti radikálním islamistům v minulosti Syrské demokratické síly výrazně pomohly, ale jelikož jsou jejich páteří kurdské frakce, výrazně proti nim vystupují Turci. Ankara Kurdy většinově považuje za teroristy. Podle zjištění amerického deníku The Wall Street Journal dokonce hrozí, že by Turci v následujících dnech na Syrské demokratické síly mohli podniknout útok.
Také to by Islámskému státu mohlo nahrát. Ve městě Hasaka na severovýchodě Sýrie Kurdové dohlíží na detenční zařízení pro asi devět tisíc bojovníků Islámského státu, mezi kterými jsou i zahraniční rekruti. The Financial Times připomínají, že v září Kurilla varoval, že pokud by větší počet vězňů utekl, "bylo by to extrémní nebezpečí pro region i mimo něj".
V celé Sýrii se pak podle prohlášení Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM) nachází ve střežených táborech celkem asi 40 tisíc osob nějakým způsobem spřízněných s Islámským státem, a to včetně rodinných příslušníků. Pronásledovaných bojovníků má být v zemi okolo 2,5 tisíce.
Za pozornost pak rovněž stojí, že v první polovině letošního roku se Islámský stát v Sýrii a Iráku přihlásil k více než 150 útokům, což je více než dvojnásobek oproti loňsku. "Letos navíc provedli složitější útoky, včetně koordinovaných přepadů, cílených atentátů a útoků na ropná a plynárenská zařízení a také kontrolní stanoviště," řekl pro The Financial Times Charles Lister, odborník na Sýrii z washingtonského Blízkovýchodního institutu.
Otázka přitom nyní je, jak v boji s Islámským státem pomůžou rebelové, kteří svrhli Asadův režim. Vůdčí roli má uskupení Haját Tahrír aš-Šám v čele s novým faktickým vládcem Sýrie Ahmadem Šarou (ještě nedávno si říkal Abú Muhammad Džulání). Právě on v minulosti patřil mezi stoupence Islámského státu. Teď se ale snaží vystupovat jako umírněný a tolerantní a údajně se na něj s pomocí proti Islámskému státu dá spolehnout.
"Haját Tahrír aš-Šám chce legitimitu a nejsnazší způsob, jak ji získat, je říct, že můžou společně bojovat proti terorismu," prohlásil analytik Jerome Drevon, expert z nevládního think-tanku Crisis Group se sídlem v Bruselu.
